Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Chorvatsko 2013

Dramatický soutok

O pozoruhodný přírodní jev se postaral modravý proud říčky Slunjčice: dříve než se pod vysokou skalní hranou odevzdá divokým vodám Korany, rozhodl se uspořádat velkolepé závěrečné představení.

Ve chvíli, kdy se vyprostil ze stísněného údolí a široce se rozevřel, vytvořil spletité bludiště ostrůvků, jezírek, kaskád a travertinových bariér, pospojovaných zurčícími rameny i stružkami. Vše vzdáleně připomíná jakousi miniaturní pseudodeltu. To vše ukončeno kolmou stěnou, odkud se Slunjčice řítí asi desítkou hřmotných vodopádů střemhlav do kaňonu Korany.

Zelené zátiší i mlynářská osada

Dravého živlu Slunjčice si v minulosti povšimnul též člověk a neváhal ho využít ku svému užitku. Neubíral se ovšem cestou zkrocení a destrukce, nýbrž společné existence: mezi peřejemi zbudoval řadu vodních mlýnků a kolem nich hospodářské zázemí. Tak vznikla mlynářská osada Rastoke.

Vysoké podezdívky stavení v osadě Rastoke jednak chránily před velkou vodou, jindy v sobě skrývaly horizontálně položené kolo vodního mlýnku

Osadu Rastoke lze nyní rozdělit do tří částí: východní – s několika uličkami, soukromými objekty, ubytovacími zařízeními i restauracemi, dále střední, kterou vyplňuje komplex Slovin – Rastoke. Zde se návštěvník může procházet po uzoučkých lávkách nad zpěněnou vodou, zarelaxovat si u křišťálově čistých tůních ve stínu stromoví, případně nahlédnout do interiéru vodního mlýnku.

Užitečné weby
www.tz-slunj.hr
stránky Turistického sdružení Slunje včetně přehledu ubytování s ceníkem
www.slunj.hr
oficiální web města
www.slunj-rastoke.com
komplex Slovin - Rastoke

Z několika vyhlídkových stanovišť vás ovane vodní tříšť vodopádů, občerstvení nabízí zakomponovaná restaurace. Západní okraj tvoří soukromé chalupy, zahrádky i obydlená stavení.

Většina objektů vyniká malebnou dřevěnou lidovou architekturou, kouzelnou atmosféru zvýrazňuje hojná sytá zeleň a nezapomenutelná vtíravá vůně dýmu udíren i rožněných specialit.

Válka na památky nehledí

Celý areál soutoku Slunjčice s Koranou byl roku 1969 vyhlášen chráněnou památkou přírodně – kulturního charakteru. Bohužel, během války v Chorvatsku byl ze značné části poničen, naštěstí během minulých let prošel citlivou obnovou a znovu ožil.

Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/nezname-krasy-chorvatska-unikatni-slunjske-vodopady-pdz-/kolem-sveta.aspx?c=A070607_143257_ig_chorvatsko_tom
P7050150.JPG
P7050155.JPG
P7050159.JPG
P7050259.JPG
P7050133.JPG
Zrmanja

Zrmanja

cesta k pramenu
Knin

Knin je město v Chorvatsku, v Dalmácii, na železnici Záhřeb - Split, 56 km od pobřeží Jaderského moře. Městem protéká řeka Krka, která 3 km východně odtud i pramení.[1] Žije zde 11 000 obyvatel.

Historie

V 1. století př. n. l. se 18 km od dnešního Kninu nacházel římský vojenský tábor Burnum. Dnešní město je zmiňováno až v 10. století byzantským císařem Konstantinem VII. Během 11. století zde vznikla diecéze, roku 1080 už byl Knin vyhlášen hlavním městem státu, za vlády krále Zvonimira. Až do 13. století zde byla velmi významná vojenská pevnost; o kterou během následujících století bojovali Turci, Maďaři, Rakušané a Francouzi. Roku 1522 město dobyli právě Turci, a Chorvati ho tak opustili. Pod Osmanskou nadvládou zůstal Knin ještě dalších 150 let, poté ho získala Benátská republika. Uprchlí Chorvati se vrátili, roku 1709 zde postavili navíc kostel a františkánský klášter. Ke konci 18. století, roku 1797 se stal rakouským majetkem, během této doby prosperoval. Po rozpadu Rakousko-Uherska se stal součástí Království SHS a později Jugoslávie.

Na konci 80. let došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi místními Srby a Chorvaty. V červnu 1989 si zdejší srbská komunita velkolepě připomněla po vzoru kosovských Srbů 600 let od Bitvy na Kosově poli, paradoxně nedlouho poté Chorvati oslavili v nedaleké obci výročí 900 let od smrti krále Zvonimira.[2] Po těchto manifestacích se vztahy mezi oběma komunitami ještě více zhoršily. Do oblastí Dalmácie, které byly obývané Srby (a jejichž centrem byl právě Knin) dorazila bojová atmosféra, která se již nějakou dobu vyskytovala v Kosovu a kterou úspěšně živil režim Slobodana Miloševiće a antikomunisté, spojení okolo Memoranda SANU. Během srpna 1990 došlo po liberalizaci poměrů v Chorvatsku ke vzpouře Srbů, která začala nabývat ozbrojeného charakteru. Během tzv. balvanové revoluce byly v polovině srpna blokovány barikádami přístupové cesty k městu. Předseda općiny Knin vyhlásil válečný stav a bylo vypsáno referendum o autonomii. Na základě tohoto referenda pak byla vyhlášena tzv. Srbská oblast Krajina, která se později transformovala v Republiku srbskou krajinu.

Chorvatská vojska získala vládu nad městem až roku 1995, během tzv. Operace Oluja (bouře). Poté začala poválečná obnova města, avšak ta postupuje pomalu; neboť celý kraj stále není příliš atraktivní pro nově příchozí, kteří by nahradili původní srbské obyvatelstvo.
Zdroj: Wikipedia
Jen pro připomenutí, originál, Winnetou I. ... stačí shlédnout první 2 minuty, tam jsou ta nejdůležitější místa, co jsme navštívili. Být na těchto místech je pro naši generaci opravdu nezapomenutelný zážitek! Vzpomínejte ...
Asi 5 km od Splitu se nachází rozvaliny starověkého římského města Salona, které bylo zničeno na počátku 7. století. V dnešní době jsou tyto pozůstatky součástí průmyslového města Solin a přitahují pozornost turistů i vášnivých historiků. Ruiny Salony jsou považovány za nejdůležitější archeologické místo v Chorvatsku.

První zmínka o Saloně pochází z roku 119 před Kristem, kdy se zde usadily ilyrské kmeny Dalmatů, kteří začali budovat osadu. Zhruba v 1. století před naším letopočtem jej vystřídali Římané, za vlády císaře Diokleciána se město stalo významným oblastním centrem. Největšího rozkvětu dosáhla Salona v 3. a 4. století, tehdy zde žilo kolem 60 tisíc obyvatel. Za vlády Augusta se o Saloně mluvilo jako o kolonii Martia Julia Salonae a později o metropoli provincie Dalmatia. Období blahobytu a prosperity však bylo ukončeno nájezdy Slovanů a Avarů v roce 614, kteří Salonu úplně zničili a zanechali napospas osudu.

Salonští obyvatelé tehdy uprchli z města a uchýlili se do opuštěného paláce, který pro sebe nechal kousek od města vystavět císař Dioklecián. Nově příchozí lidé neuchovali původní velkolepý vzhled paláce a starobylá stavba se pozvolna začala měnit a kolem ní začalo vznikat nové město, město Split. Úpadek Salony měl tedy za následek rozvoj středověkého Splitu.

S archeologickými pracemi se v Saloně začalo na konci 19. století. Průzkum tedy trvá již více jak 150 let, ale zatím se podařilo odhalit pouze malou část původního města. Zachovaly se mnohé městské zdi, náměstí, zbytky chrámů a nekropolí, divadlo, amfiteátr, termální lázně, raně křesťanská bazilika, biskupský palác a další památky poukazující na kdysi slavné město. Část akvaduktu, starověkého systému zásobování vodou, se využívá dodnes. Během archeologických prací se podařilo zjistit, že Salonu tvořily dvě části, vybudované v odlišných obdobích. Původní staré centrum „Urbs vetus“ bylo později doplněno novou částí „Urbs nova“.

Městem v dobách jeho největší slávy procházela významná obchodní stezka, proto se zde při vykopávkách podařilo nalézt množství předmětů. Většina z nich je vystavena v muzeu ve Splitu a dalších městech. Návštěvu areálu je dobré uskutečnit s průvodcem, je totiž velmi rozsáhlý a tabulky s označením pro individuální prohlídku jsou zatím nedostatečné. Přitom jednotlivé hlavní archeologické lokality jsou od sebe vzdáleny i několik set metrů.

Prohlídku Salony je dobré začít u nekropole Manastirine. Toto pohřebiště schraňovalo relikvie salonských světců, obětí Diokleciánova pronásledování křesťanů. Na hřbitově je i hrob mučedníka sv. Domni, jemuž je zasvěcena splitská katedrála. Rozvaliny této nekropole a přilehlé baziliky se podařilo dochovat v poměrně dobrém stavu. Severně najdete starokřesťanský hřbitov Marusinac s hrobem místního mučedníka sv. Anastázia. Vila Tusculum byla vystavěna ve 20. století pro archeologa Frana Buliće, který se velmi zasloužil o uskutečnění zdejšího archeologického průzkumu. Bulić byl ředitelem Archeologického muzea ve Splitu a velkou část svého života zasvětil právě pracím v Saloně. V budově se dnes nachází jeho malé muzeum a pamětní místnost.

O něco dále se rozprostírá nejbohatší areál se stavebními pozůstatky, nachází se zde například lázně z 1. století. V raně křesťanském období byla většina zdejších budov upravena na náboženské objekty, proto velkou část zabírají ruiny bazilik, baptisteria a biskupského paláce. Nejznámějšími památkami těchto míst jsou Městská a Honoriova bazilika s půdorysem řeckého kříže. Patrné jsou také fragmenty brány Cesarea se dvěma osmibokými věžemi po stranách.

Pokud se vydáte směrem na západ, dorazíte k raně křesťanskému pohřebišti - nekropoli Kapljuć. V nejvýchodnější části města se pak rozkládají impozantní zříceniny amfiteátru z druhé poloviny 2. století. Ten byl postaven z cihel a obložen kamenem. Původně byl schopen pojmout 18 až 20 tisíc diváků. V současné době jsou z něj patrné jen základy a části spodní tribuny. Amfiteátr sloužil údajně k simulování námořních bitev, tzv. naumachií.

Na okraji Starého města stojí divadlo, které bylo navrženo v první polovině 1. století po Kristu. Podařilo se z něj dochovat pouze zlomky sedadel a část jeviště. V sousedství divadla se rozkládalo fórum, které bylo politickým a obchodním srdcem města. V dobách největší slávy města se v okolí fóra tyčily ještě další důležité budovy.

Jednou z nejzachovalejších staveb starověké Salony je akvadukt z 1. století, jehož pozůstatky si můžete prohlédnout přímo v centru města. Akvaduktem se i ve středověku přiváděla voda z řeky Jadra. Na konci 19. století musel projít několika úpravami, ale jeho jižní část je využívaná dodnes. Zbytky antického vodovodu na lokalitě Dujmovača jsou dobře viditelné i z hlavní komunikace ze Splitu do Solinu.

- jap -
Copyright © 2007-2012 svetadily.cz, kontakt: info@netmagazines.cz. Created by weto.cz webdesign.
Željava – tajná podzemní letecká základna

zdroj: zeljava.com podzemí základny Željava
aktualizováno 10.02.2013, 00:00 | dpo

Jsou milovníci vzrušení a adrenalinu, kteří si své choutky vybíjejí na extrémních sportech. Jiní si závislost na vyšší frekvenci tlukotu srdce uspokojují vyhledáváním reálného nebezpečí a prozkoumáváním tajemných míst.

Jestli patříte k těm druhým, pak je pro vás ideální bývalá tajná letecká základna Željava u města Bihač na pomezí Chorvatska a Bosny. Letiště je umístěné uprostřed horských masivů a náleží k němu podzemní komplex Klek po horou Plješevica, jinak za dob jugoslávské armády označován kódově jako objekt 505. Byla to jedna z největších podzemních základen v Evropě a také maximálně utajovaná. Není divu, Jugoslávie od roztržky mezi Stalinem a Titem na koci čtyřicátých let nemohla nikomu stoprocentně věřit, tak se střídaly období spolupráce se západem na jedné straně a s Varšavskou smlouvou na straně druhé. Zahraniční politika Jugoslávie se tak soustřeďovala především na své zájmy a v obraně se spoléhala především na vlastní síly.

Výrazem těchto tendencí byla i monstrózní a neuvěřitelně nákladná stavba základny Željava. Ta se začala budovat v roce 1957 a první letouny jugoslávského letectva zde přistály v roce 1968. Celkem se prý za stavbu i vybavení utratilo kolem 6 miliard amerických dolarů! Dnes si tuhle památku na studenou válku můžete prohlédnout i vy, ovšem na vlastní nebezpečí. Kolem základny a přistávacích drah je extrémní množství min.

Prostory základny i podzemí jsou dnes přístupné, ale nečekejte „idylku“, jakou známe z Milovic či Hradčan u nás. Základna totiž nepřečkala válku v Jugoslávii zrovna v nejlepším stavu. Jugoslávská federální armáda letiště na konci roku 1991 při ústupu notně poškodila a dílo zkázy dokonaly v květnu 1992 jednotky krajinských Srbů, které podzemní prostory naládovaly 56 tunami výbušnin. Podle místních pamětníků detonace byla tak silná, že vyděsila celé město Bihač vzdálené desítky kilometrů a kouř z podzemí prý vycházel ještě šest měsíců po ní.

Podle starousedlíků není dobré při návštěvě základny opouštět betonové plochy, protože miny číhají na každém kroku. Místní policie i armáda prý lokalitu využívá na výcvik pyrotechniků a jejich psů. Tedy zapomeňte na kochání se panenskou přírodou a na sbírání hub. Problémem je i to, že část základny leží na území Bosny a Hercegoviny a část v Chorvatsku. Místní bihačská samospráva by ale postupem času chtěla na bývalé základně vybudovat civilní letiště, ovšem to nebude hned tak brzy.

Podzemní komplex Klek pod horou Plješevica je byl opravdu monumentální počin. Celý horský masiv je v podstatě tvrdá skála, a tak musely být podzemní prostory dobývány pouze odstřelováním výbušninami. Celý objekt má na délku asi 3,5 kilometru a tunely pro bojová letadla mají šířku kolem 20 metrů a výšku až 12 metrů. Vešly se tam tři letky MiGů-21, tedy celkem asi 50 letadel (což je v podstatě celé naše dnešní bojové letectvo).

Klek byl budován tak, aby odolal přímému zásahu nukleární hlavicí o síle 20 kilotun. Vjezdy do tunelů byly opatřeny 100tunovými betonovými posuvnými vraty, která dokázala celý komplex hermeticky uzavřít. Posádka čítající tisíce hlav byla schopna nezávisle na okolí provádět bojovou činnost i několik týdnů, vše potřebné bylo uloženo v pozemních prostorech pod horou. Byly tam rezervoáry pohonných hmot, skladiště munice a proviantu, nemocnice, ubikace pro letecký personál, mechaniky i speciální jednotky určené pro obranu základny.

Na vrcholku hory pak byl umístěn bunkr, který sloužil jako řídící věž pro letiště a vedl k němu výtah přímo z komplexu Klek. Filtroventilační systém v podzemí udržoval teplotu 18 – 21 °C a byla tu i podzemní říčka, která zásobovala základnu vodou. Na ploše letiště pak senacházely protiletecké raketové systémy a celé to zastřešoval velmi výkonný radar S-613 britské výroby umístěný na vrcholku hory Plješevica ve výšce 1650 m, který měl dosah až 450 km. Posádka základny, ale vlastně i celá jugoslávská protivzdušná obrana, tak mohla nahlížet i k sousedům. Radar přežil základnu jen o tři roky, když jej zničili pro změnu Chorvati.
Zajímavé dokumenty v Archivu ČT:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-archiv/121-chorvatsko/

11. 8. 2013 – Biokovo

Míříte letos na dovolenou do Chorvatska? Pokud je vaše odpověď ano, tak se není vůbec čemu divit. Už řadu let je to totiž nejoblíbenější destinace nás, Čechů. Objektiv se tam také vypravil a nabízíme vám reportáž z národního parku Biokovo. Pokud by se vám nechtělo jen lenošit na pláži, můžete vzít následující reportáž jako tip na aktivnější odpočinek. Můžete si udělat výlet na některý z horských vrcholů a pozorovat nádherný západ slunce.

14. 7. 2013 – Vranské jezero

V severní Dalmácii najdete Vranské jezero. Je to nedaleko Čechům tolik známého Zadaru. Jezero je unikátní třeba v tom, že tam žijí mořské i sladkovodní ryby. Kromě toho jsou tam velmi vzácná hnízdiště vodních ptáků a jde o přírodní rezervaci. Právě proto byste v bezprostřední blízkosti jezera jen marně hledali hotely, přespat se tam dá jen v kempu.

14. 7. 2013 – Pula

PulaČemu dáváte přednost? Dovolené pod sluncem na rozpálených oblázkových plážích a čirým mořem? A nebo raději poznávání památek? Nedaleká Pula na jihu istrijského poloostrova nabízí magickou kombinaci obojího. Navíc je to místo, které je s námi spojeno mnohem víc, než si myslíme. Dokládá to společná rakousko-uherská historie. Pula je také místem, kde se letos koná festival, který byste tam možná ani nečekali. Mezinárodní filmový festival. A hned jubilejní 60. ročník. Více už v reportáži Denisy Bukvajové a Tomáše Voženílka.

26. 5. 2013 – Učka

Chorvatsko je blízkou a obílenou destinací českých turistů a cestovatelů. Pro poloostrov Istrie na severu země to díky jeho relativní blízkosti platí samozřejmě taky. Naši milovníci slunce, kamenitých pláží a azurového moře znají určitě důvěrně Pulu, Rovinj a další oblíbené přímořské destinace. Istrie to ale nejsou jen letoviska na pobřeží. Za pár okamžiků vám ukážeme a dokážeme, že za návštěvu určitě stojí třeba i horská rezervace Učka.

12. 8. 2012 – Dalmácie

Čeká nás Chorvatsko a míříme tam za vůní a chutí ostrovů Dalmácie. Na lodi a na kole, pěšky nebo autem navštívíme místa, kde si pochutnámě na specialitách tradiční dalmatinské kuchyně, vyhlášených vínech a destilátech. Jinými slovy skvělá pozváka na pozdní dovolenkovou cestu nebo aspoň pořádný rozjezd před víkendovým obědem. Nezarmoutíme ale ani sportovce a slibujeme, že společně vyšplháme na nejvyšší kopec Brače - Vidovu Goru.

13. 5. 2012 – Slavonie – posvícení

Nejpočetnější skupina krajanů žije v Americe, o tom jistě nikdo nepochybuje. Víte ale kde byste našli zaručeně nejaktivnější a nejlépe organizovanou krajanskou komunitu? Doslova za humny - v chorvatské Slavonii. V celém Chorvatsku se k české národnosti hlásí více než 10 tisíc lidí a většina žije právě tady - na severovýchodě země, v cípu ohraničeném Maďarskem, Srbskem a Bosnou. Hlavním městem české menšiny je tu už po léta Daruvar. A právě tam se na sjezd krajanů vypravil i Objektiv.

3. 4. 2011 – Cres

CresChorvatský ostrov Cres nepatří alespoň mezi Čechy k nejvyhledávanějším destinacím. Důvodem bude možná i to, že za první republiky, v době, kdy u nás začínalo být cestování na Jadran populární, nepatřil tehdejší Jugoslávii. Mírové dohody Cres po první světové válce přisoudily Itálii, bez ohledu na to, že drtivou většinu tvořili Chorvaté. Po mnoha peripetiích je všechno jinak – tak, jak má být. Přesto se dají na ostrově stále najít místa nezasažená masivním turismem a my jsme právě tady objevili několik hezkých legend.

27. 3. 2011 – Vnitrozemí ostrovů

Když se řekne Chorvatsko, skoro milion Čechů možná znuděně mávne rukou – právě tolik jich do Chorvatska ročně vyrazí a může tak vzniknout dojem, že v této zemi už není co objevovat – pláže, kempy a přístavy přece znají všichni. O to příjemnější překvapení ale čeká na ty, kdo vyrazí prozkoumat vnitrozemí chorvatských ostrovů. Nedávno jsme to v Objektivu zkusili, ale vracíme se znovu v pohledu kameramana Ondřeje Urbaníka a hlavně v pohybu. Takže nudit se nebudete. To garantuji!

20. 2. 2011 – Loď a kolo

Čeká nás cesta po Chorvatsku. Navštívíme hned několik malebných míst. Uprostřed zimy vás naše reportáž jistě potěší a alespoň trochu zahřeje. První místo, kde se zastavíme, bude bývalá rybářská osada Milna, dnes tam míří hlavně jachty. A právě na jedné z nich se teď spolu s posádkou budete moci projet i vy. Obdivovat budete moci přírodní krásy, ale i jiná zajímavá místa, jako třeba úkryt pro lodě a ponorky postavený jugoslávskou armádou před 40 lety. Podíváme se ale třeba i na nejznámější chorvatskou pláž. Anebo do místa, kde se nachází takzvaná česká vila, proč česká? Dozvíte se. A na své si přijdou i milovníci cyklistiky, v Chorvatsku jsou totiž přímo parádní trasy a prý vhodné i pro úplné začátečníky.
21. 6. 2009 – Lastovo

Lastovose mu také mohlo říkat Karnevalový ostrov. Tamnímu masopustu místní říkají Poklad. Proč? To se dozvíte z reportáže. Stejně jako všechno o tradicích, které se tu dědí z generace na generaci. Obyvatelé ostrova berou tradice velmi vážně, přestože vám je ani nedokáží vysvětlit; dostatečný důvod k tomu, aby je dodržovali, je pro ně to, že se je naučili od svých předků.

7. 9. 2008

Chorvatsko je neoblíbenější letní zahraniční destinací českých turistů. Řada z nich může určitě říct, že je na Jadranu jako doma a mnozí také od dovolené čekají víc, než jen hotel a pláž. Stále oblíbenější jsou putování na jachtě. Plavit se můžete od jara do podzimu. Dokonce i dnes. Objektiv má pro vás tip na jednu velmi zajímavou trasu, na níž na vás čeká mimo jiné několik tajemných pevností. Začínáme v Biogradu na Moru.

20. 4. 2008

Kornatské ostrovy – členitá mozaika kamenitých vrcholků zasazená do temně modré mořské hladiny. Kdysi to byla odlehlá oblast v centrální Dalmácii jižně od Zadaru, o kterou se jen málokdo opravdu zajímal. Když tady chorvatské úřady v roce 1980 vyhlásily národní park, začaly být Kornati, které jsou celoročně bez trvalého osídlení, velmi populární a stále více lidí objevuje jejich nedotčenou krásu.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-archiv/121-chorvatsko/
Cestománie

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/201323232400020-chorvatsko-klenotnice-jadranu/


Chorvatsko - Klenotnice Jadranu

Středověká města, mramor, výrobna hedvábí, kopie Velké čínské zdi. Tolik neuvěřitelného mezi Záhřebem a Dubrovníkem (2001). Scénář a režie J. Sebechlebský

Mnoho tváří má Chorvatsko, kus země okolo Jadranu. Je to místo, kde se proháněl filmový Vinetou a kde se děti z vlastního zájmu o prázdninách učí hlaholskému písmu. Jsou tu středověká města, kde žije jen pár posledních obyvatel. Je tu malý písčitý ostrov Susak, jehož osadníci ho nikdy v životě neopustili. Mramorem z ostrova Brač je obložený Bílý dům ve Washingtonu, vajíčka bource morušového zas zahřívají ženy na prsou, aby pak podomácku vyráběly hedvábí. Je tu pevnost Ston, ze které vystupuje sedm a půl kilometrová kopie Čínské zdi, ale i přístav Split, kde fanoušci v době natáčení oslavovali vítězství svého rodáka Gorana Ivaniševiče ve Wimbledonu…

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095875447-cestomanie/201323232400020-chorvatsko-klenotnice-jadranu/
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one