Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg
Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

   
Za poznáním tohoto přírodního fenoménu je třeba odpoutat se od pobřeží, překonat nebetyčnou hradbu pohoří Biokova a vykročit vstříc tajuplnému vnitrozemí.

   
Do hlubin k Modrému jezeru


    Pokud budete směřovat k Imotskému od jihu, možná si kromě malebné siluety městečka, rozloženého na nízkém hřebínku, povšimnete nápadné prohlubně u jeho západního okraje. Jako by kus plochy svahu chyběl a místo něj zůstala gigantická trhlina.

    Nejste daleko od pravdy: ihned za zdmi stavení se otevírá rozšklebená jáma propasti, nazývané Modré jezero (Modro jezero). K přístupovému místu vás spolehlivě dovedou směrovky.

    Vzhledem k rozlehlým suťovým polím a poměrně mírným svahům jižní strany tu byla již počátkem 20. století pro návštěvníky zbudována stezka, která jim umožňuje sestoupit až na samé dno, k průzračným vodám jezera.


    Sandály nechte doma, na ostré hrany kamenů se hodí pevné boty. Odměnou se vám může stát osvěžující koupel, doprovázená pohledem na okolní dvousetmetrové stěny a  doplněná rozvernou hrou barev hladiny jezera: jakmile sluce zakryje mrak, změní se jasná modř v daleko sytější odstín, pokud naopak zavane větřík, vytvoří jemné vlnky bleděmodrý nádech.

    Tuhle pohádku si samozřejmě dopřejete v případě, že zrovna nenastane extrémně horké a suché léto, kdy  vydatnost podzemních pramenů markantně klesne a takřka celé jezero vyschne. Zato během jarního tání sněhu v okolních hrách může jeho hladina vzestoupit až o úctyhodných devadesát metrů.

    Neschůdný jícen Červeného jezera

    Od jižního okraje Modrého jezera je vhodné se přesunout po vedlejší silnici o jeden a půl kilometru dále k severozápadu. Až do poslední chvíle nic nenasvědčuje přítomnosti druhé propasti - pouze malé parkoviště a informační tabule s nápisem Crveno jezero je znamením, že jsme na správném místě.

    Stačí ovšem učinit několik kroků stranou a objeví se scenérie, která každému zaručeně vyrazí dech: bezprostředně v sousedství silnice zeje v zemi bezedný trychtýř, lemovaný neschůdnými kolmými stěnami, se dnem zcela vyplněným nehybnou hladinou jezera.

    Její temně modrá, až černá barva, díky které připomíná spíše inkoust či olej než vodu, ostře kontrastuje s intenzivním oranžovým a narudlým zbarvením okolních skalisek. Právě dle této skutečnosti obdržela propast své jméno.

    Až pod mořské dno

    Přesně tak hluboko zasahují vody Červeného jezera. Horní okraj západní strany propasti totiž leží ve výši 522 m nad mořem, povrch jezera se nachází o 241 m níže, ve výši 281 m nad mořem. A jeho dno? Ověřená měření dospěla k údaji 6 m pod hladinou moře.

    Nejedná se ale o definitivní výsledek – ze schematického profilu je možné vyčíst, že dno se uklání směrem k západu, do zatím nikterak nezmapovaných prostor. Svým způsobem tedy Červené jezero představuje podobnou záhadu jako naše Hranická propast. Samozřejmě že obě zdejší propasti jsou přísně chráněnými přírodními památkami.

    Jak se tam dostat

    Výlet do Imotského je určen především turistům, kteří směřují na Makarskou riviéru a do přilehlého okolí. Představuje zajímavou alternativu pro okamžik, kdy válení se na pláži začne nudit a vy zatoužíte po příjemném zpestření pobytu.

    Nejsnadnější přístup je hlavní spojnicí z křižovatky severně od letoviska Brela a dále s pokračováním z obce Cista Provo silnicí č  60 (délka trasy pobřeží – Imotski činí přibližně 50 km). Je třeba ovšem zjistit aktuální situaci, počátkem května tohoto roku zde probíhala rekonstrukce. Existují i další alternativní přístupy, např. z Makarské přes obec Ravča a Zagvozd, případně z Omiše.

    Užitečné weby
    www.imotski.hr
    prezentace města Imotski, včetně zajímavostí v okolí
    www.tz-imotski.hr
    turistické sdružení města Imotski, včetně zajímavostí v okolí
    www.modrojezero.org
    informace o propastech
    www.dalmatia-cen.com
    turistické informace regionu střední Dalmácie


    Pyšné sídlo pohřbené v podzemí

    V žádném případě nečekejte, že se budete řadit k prvním českým průzkumníkům okolí Imotského. Na přelomu 19. a 20. století totiž zdejší kraj procestoval výtvarník, spisovatel a etnograf Ludvík Kuba. A právě on pro naše čtenáře zachytil pověst o vzniku propastí.

    „ … povídá se, že na jejich místě stálo sídlo krále Gavana (u L. Kuby označován nesprávně Gavran). Za dávných časů, když Ježíš, společně se svatým Petrem, chodili světem, přišli ke králi Gavanovi a poprosili ho o almužnu. Pyšný král je ovšem od sebe odehnal, přičemž nešetřil slovy o smradlavých žebrácích. Sotvaže se oba poutníci vzdálili, celé královo sídlo i přilehlé zázemí se propadlo do země…“

    Jiná verze hovoří o andělovi, který se proměnil v chuďase a požádal Gavanovu ženu o kousek chleba pro sebe a ještě jedno dítě. Chléb mu byl s největším opovržením darován, avšak doušek vody nikoliv. Vývoj následujících událostí byl shodný.

    Realita není o nic méně dramatická, kromě krasové činnosti vody se na vzniku propastí podílela i zemětřesení.

    Tip iDNES.cz

    Imotski (vinařství Imota) tvoří zastávku na jedné z tras vinařských cest střední Dalmácie, konkrétně Biokovské vinařské cesty.
    V širším okolí Imotského se nachází i několik dalších menších propastí jako Galipovac, Knezoviča jezero či Lokvičićko jezero a dále zaplavené krasové polje – Prološko blato.

    Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/prirodni-unikat-chorvatska-giganticke-propasti-u-imotskeho-prc-/kolem-sveta.aspx?c=A070615_172710_igsvet_tom
Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

P7110667.JPG
Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

Imotski

P7110702.JPG
P7110703.JPG
P7110705.JPG
P7110699.JPG
P7110732.JPG
P7110733.JPG
P7110744.JPG
P7110741.JPG
P7110742.JPG
P7110743.JPG
P7110751.JPG
P7110745.JPG
P7110749.JPG
P7110750.JPG

    Mostar: nefalšovaný Orient kousek od Jadranu
 
   

Jak žije hercegovský Mostar, město, kde ještě před 13 lety svištěly kulky a létaly granáty? Na první pohled tu panuje ničím nerušený klid, pod povrchem však stále dřímají nebezpečné vášně. Pokud trávíte léto v Dalmácii, výlet do tohoto těžce zkoušeného města s nádechem pohádek tisíce a jedné noci rozhodně stojí za to.

    Nekonečný bazar

    Jakmile se z rozpáleného asfaltu ocitnete na lesklé kamenné dlažbě, okamžitě vás pohltí jedinečná atmosféra křivolakých uliček, lemovaných titěrnými  krámky, přecpanými bohatým spektrem suvenýrů: od rukodělných výrobků, jako např. koberce, či dřevořezby, až po úděsné kýče.

    V dílnách se ozývají kladívka kovotepců ( kromě nádobí jsou žádaným artiklem i vázy zhotovené z nábojnic ), kolem restaurací a kaváren se line směsice lákavých vůní. Právě tady si můžete vychutnat rozdíl mezi českým "turkem" a pravou tureckou, respektive zde bosenskou, kávou, servírovanou v tradiční džezvě.

    Ačkoli na místním trhu je běžně k dostání domácí rakije, některé  zdejší podniky nenabízejí alkoholické nápoje. A pokud  trefíte správnou dobu, tak vřavu tržiště zčistajasna přehluší hlas muezzinů z přilehlých minaretů. Řada mešit otevřela své interiéry i "nevěřícím" – stačí pouze zaplatit příslušný vstupní poplatek.

    Stari most – neboli Stara ćuprija

    Postaven r. 1566 stavitelem Hajrudinem, rozpětí oblouku 29,5 metru, výše 20 metrů. Klenba sestavena z 456 kamenných kvádrů. Roku 1993 zničen, znovu slavnostně otevřen 23.07. 2004, r. 2005 zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

    Málokdo však tuší, že Stari most tu má i svého dvojníka: nazývá se Kriva ćuprija a klene se nad říčkou Radoboljou na západním břehu Neretvy. Dokonce  byl zbudován o pár let dříve a to v roce 1558. Objevit jeho neméně vznešený oblouk dá chvilku práce – nalézá se ukrytý ve změti uliček. Válečné události sice přežil, ale utrpěné šrámy z tohoto období se mu staly osudnými: 31.12. 1999 jej strhla povodeň.

    Stari most

    Jedinečné dílo, které dalo Mostaru jméno. Vlastně jeho hlídači, neboť výraz Mostar označuje strážce mostu. V tyrkysově modré  hladině Neretvy se shlížel od středověku, až do 90. let minulého století.

    Občanská válka, která s nebývalou intenzitou Mostar zasáhla a nádherné město na pomezí "středomoří a orientu", rozdělila na muslimskou a chorvatskou polovinu, se mu stala osudnou. Obnovený symbol se dočkal znovuotevření až roku 2004. Bohužel původní záměr, který spočíval v co nejširším užití fragmentů původní stavby, se nepodařilo plně realizovat: kamenná torza jsou instalována na nábřeží.

    Místní oblíbenou atrakcí jsou zdejší playboyové, kteří se ze zábradlí Starého mostu vrhají do hlubokých říčních tůní. Vlastnímu adrenalinovému výkonu předchází nejméně patnáctiminutová přehlídka svalů, následovaná vybíráním příspěvku na skok. V nejméně očekávanou chvíli se skrz zábradlí přehoupne postava v neoprenu, během několika vteřin rozčeří řeku a tím cele představení končí.


    Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/mostar-nefalsovany-orient-kousek-od-jadranu-fmh-/kolem-sveta.aspx?c=A060818_151245_igsvet_tom
P7110763.JPG
P7110758.JPG
P7110759.JPG
P7110762.JPG
P7110767.JPG
P7110764.JPG
P7110765.JPG
P7110766.JPG
P7110781.JPG
P7110771.JPG
P7110772.JPG
P7110778.JPG
P7110786.JPG
P7110782.JPG
P7110783.JPG
P7110784.JPG
P7110791.JPG
P7110788.JPG
P7110789.JPG
P7110790.JPG
Zničení mostu v Mostaru v roce 1993, 3 min...
P7110796.JPG
P7110793.JPG
P7110794.JPG
P7110795.JPG
P7110815.JPG
P7110798.JPG
P7110802.JPG
P7110811.JPG
P7110821.JPG
P7110816.JPG
P7110817.JPG
P7110820.JPG
P7110827.JPG
P7110821.JPG
P7110823.JPG
P7110826.JPG
P7110832.JPG
P7110829.JPG
P7110830.JPG
P7110831.JPG
P7110844.JPG
P7110835.JPG
P7110836.JPG
P7110837.JPG
P7110812.JPG
P7110797.JPG
P7110801.JPG
P7110805.JPG
P7110813.JPG
P7110814.JPG
P7110819.JPG
P7110682.JPG
P7110748.JPG
P7110674.JPG
P7110688.JPG
P7110740.JPG
P7110706.JPG
P7110710.JPG
P7110734.JPG
P7110760.JPG
P7110752.JPG
P7110756.JPG
P7110757.JPG
P7110777.JPG
P7110770.JPG
P7110773.JPG
P7110774.JPG

  Těžce zkoušené město

  

  Přestože od konce války uplynula více než desítka let a historické jádro, až na nepatrné výjimky, se opět leskne v celé své křehké kráse, vzdálenější ulice stále ještě často poskytnou pohled na rozstřílené fasády a zpustošené domovní bloky. Občas se na nárožích objeví vybledlá graffiti s lilií ( prvním státním znakem nezávislé Bosny ) – němý svědek značení držitele území.

    Běžný turista někdejší přísné rozdělení tolik nepocítí, snad jen názvy ulic a jména ve vývěsních štítech mohou vnímavějšímu napovědět, v které části se zrovna nachází. Na první pohled v Mostaru panuje ničím nerušený klid, pod povrchem však stále dřímají nebezpečné vášně.

    Může se hodit

    Od chorvatského přístavu Ploče je Mostar vzdálen přibližně 70 km. Ideální je použít hlavní mezinárodní silniční tah E 73 ( v Bosně M 17 ) s přechodem Metković / Doljani. Pozor – o víkendech však bývá přetížen a tvoří se kolony.

    Užitečné weby:
    www.hercegovina.ba
    www.mostar.ba
    www.bosna.unas.cz
    www.chorvatsko.cz

    * Většina cen je uváděna i v eurech a odpovídají turistické atraktivitě Mostaru. Smlouvání není obvyklé, občerstvení mimo hlavní trasy návštěvníků bývá podstatně levnější.

    Z některých stop řevnivosti zamrazí – jako třeba nedávný vpád chorvatských fotbalových chuligánů do starobylého centra či provokativní průjezd svatební kolony muslimskou částí, kdy z okýnek vozidel vlají rozměrné chorvatské vlajky.

    Ovšem k jednoznačně nejohyzdnějším svědkům patří monumentální, takřka stometrová, betonová věž katolického kostela, zdánlivě připomínající benátskou kampanilu. Svůj "ideologický" účel ale splnila na výbornou – blízké minarety působí dojmem titěrných párátek.

    Obdobný husarský kousek představuje gigantický kříž na pahorku nad západní částí Mostaru, protilehlé východní stráně ozdobily balvany seskládané do nápisu opěvujícího Bosnu. Před válkou ze stejného místa velebily prezidenta Tita.

    Naopak pokusy  prolomení nevraživosti či odpor vůči věčnému škatulkování na "východní" a "západní" Mostar, jsou často doprovázeny neobyčejně sarkastickým humorem. Fotografie chrámu se stala jedním z exponátů výstavy – s lehce jízlivým, nicméně zcela trefným názvem "Dvanáct perel rekonstrukce".

    A přímo v blízkosti bývalé frontové linie byla na sklonku loňského roku odhalena socha legendy kung–fu Bruce Leeho. Neboť "on jediný" budí sympatie u všech obyvatel Mostaru, bez ohledu na jejich národnost a víru. Bohužel, jen pár hodin po slavnostní ceremonii přišel nebohý akční hrdina o své bronzové nunčaky, které zřejmě skončily v některé ze sběren barevných kovů.


    Blagaj

    hlavní pozoruhodností městečka ( 10 km jv. od Mostaru, spojení MHD )  představuje vyvěračka řeky Buny s tekijí ( obydlím dervišů, něco na způsob kláštera či poustevny )

    Žitomislići

    pravoslavný klášter z konce 16. století, během války zničen, v loňském roce dokončena rekonstrukce (22 km jižně od Mostaru)

    Počitelj

    nesmírně malebné městečko, původně pirátská osada, za tureckého období důležité centrum. Později takřka opuštěno – ve 20. století znovuobjeveno výtvarníky, kteří tu založili uměleckou kolonii. Lze obdivovat mohutné opevnění, zříceniny hradu, hodinovou věž, mešitu i rezidence zámožných obyvatel. Značná část staveb následkem válečných událostí poškozena, v současné době většina nejvýznamnějších prošla citlivou obnovou ( 32 km jižně od Mostaru ).

    Kravice

    malebné vodopády na říčce Trebižat nedaleko příhraniční Čapljiny, osvěžující koupání v průzračných tůních.

    K dalším poutavým cílům v těsné blízkosti Čapljiny jednoznačně patří i přírodní park Hutovo blato –  mokřiny se stanovišti vodního ptactva ( naučná stezka + možnost fotosafari s projížďkou na člunech ) a vykopávky antické vily na lokalitě Mogorjelo.

    Přístup ke všem zmíněným zajímavostem je velmi přehledně označen hnědými směrovkami a poutači, vyjma Blagaje a vodopádů Kravice všechny na trase komunikace E 73.


    Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/mostar-nefalsovany-orient-kousek-od-jadranu-fmh-/kolem-sveta.aspx?c=A060818_151245_igsvet_tom

    Autoři: iDNES.cz , text a fota – Jakub Hloušek. spolupracovník iDNES


Bosna a Hercegovina
autor: Čedok



Bosna a Hercegovina je federativní přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou.

Do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum.


Geografické údaje

Poloha: jihovýchodní Evropa
Oficiální název: Republika Bosna a Hercegovina
Hlavní město: Sarajevo - 383 000
Jazyk: bosenština, chorvatština, srbština
Náboženství: islám (převážně sunnitský 44%), srbské pravoslaví (31%), katolíci (17%)


Měna: konvertibilní marka

Měnou v Bosně a Hercegovině je konvertibilní marka (BAM, KM), která se dělí na 100 feniků a je pevně vázána na euro (1 EUR = 1,96 KM). Byla zavedena v roce 1998 mezinárodní správou OSN. V oběhu jsou mince v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek a bankovky v hodnotách 10 (žlutá), 20 (šedá), 50 (červená), 100 (okrová) a 200 (zelenomodrá) marek. Zvláštností bosenských bankovek je, že jsou svými hlavními prvky shodné pro obě entity, ale obrázky na líci i rubu jsou pro FBiH a RS odlišné. Výjimkou je bankovka 200 marek, která existuje pouze v jedné verzi. Všechny bankovky platí bez omezení po celém území.
Na většině míst je třeba platit hotově; doporučujeme vybavit se mincemi a bankovkami nižších hodnot. Někde lze platit i eurem (papírovými bankovkami). Možnosti plateb kartou se zlepšují, zejména VISA a Master Card, rozhodně však na ně nespoléhejte. Kartu nikdy nedávejte z ruky a buďte ostražití při jejím použití.
Z cizích měn je nejpoužívanější euro. Mnoho obchodů přijímá platby v euro s využitím kurzu 1 EUR = 2 KM, zpět vám zpravidla vrátí v KM. Ve větších městech najdete bez problémů bankomaty.
Jiné měny lze vyměnit v bankách nebo směnárnách ve větších městech, kde je také možná zpětná výměna KM (v Sarajevu v Raiffeisenbank lze směnit i české bankovky), případně v hotelových recepcích. Předem si ověřte aktuální kurs a poplatek za směnu. Banky jsou otevřeny ve všední den od 8.00 do 16.00 hod., v sobotu a v neděli je zavřeno.


Klimatické podmínky


Na severu země v Panonské nížině mírné kontinentální; dlouhá teplá léta s průměrnými červencovými teplotami 21 – 23 °C) a mírné zimy (s průměrnými lednovými teplotami okolo -1 °C. Srážky klesají od západu na východ (1050 – 750 mm ročně). Pro většinu území, tzv. „planiny“ ve vyšších nadmořských výškách, jsou typická krátká teplá léta a dlouhé chladné zimy (kontinentální horské klima). Průměrná celoroční teplota je zde 5 – 7 °C; minimální teploty mohou klesnout až na -35 °C. Roční úhrn srážek činí 1200 mm. Při pobřeží Jadranu vládne středomořské klima a delší teplá léta, s průměrnými celoročními teplotami vzduchu 15 °C, většina srážek z celoročního úhrnu 1500 – 2000 mm spadne v zimě a na jaře. V Sarajevu (550 m n.m.) bývá v létě až 30 °C, v zimě i -10 °C, v Mostaru na pobřeží až 40 °C a sníh nečekejte ani v zimě. Průměrná teplota moře v létě je 22 – 24 °C.


Ceny

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích. Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR a mimo hlavní turistickou sezónu jsou nižší. Nejlevněji se nakupuje na tržištích a v supermarketech.


V obchodě a na tržišti
chléb bochník = KM 0,50 – 1,20
pečivo = KM 0,10 – 1,00
mléko 1 l = KM 1,60
vajíčka 12 ks = KM 4,50
maso 1 kg = KM 12,00 – 18,00
kuřecí prsa 1 kg = KM 7,50
sýr 1 kg = KM 10,60
jablka 1 kg = KM 1,90
voda 1,5 l = KM 1,60
cola 2 l = KM 2,70
víno 0,7 l (průměrné kvality) = od KM 9,00
pivo 0,5 l (lahvové, domácí) = KM 0,90
pivo 0,33 l (importované) = KM 2,00
cigarety Marlboro (20 ks) = KM 3,60

Další ceny
taxi (cca 5 km v centru) = KM 7,00
benzín 1 l = od KM 1,80


Clo, dovoz, vývoz


Na území Bosny a Hercegoviny lze bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu a účelu cesty. Na hranicích může být vyžadováno prokázání prostředků na pobyt v minimální výši ekvivalentu 150 KM na každý den pobytu. Dovoz a vývoz cizích měn není nijak omezen, povinná směna valut není vyžadována.
Zakázáno je dovážet omamné a psychotropní látky (drogy) a jedy, zbraně, střelivo a některé další komodity. K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem (z ČR nebo BaH).
Bezcelně je možné dovézt 200 cigaret nebo 20 doutníků nebo 200 g tabáku, 1 litr vína nebo jiného alkoholu, 1 balení parfému a dárky do hodnoty 150 KM (75 EUR). Dovoz a vývoz zbraní, náboženských materiálů, starožitností, léků a dalších komodit je regulován.


Časový posun

Čas je celoročně shodný jako v ČR. Bosna a Hercegovina zavádí letní čas od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, shodně se zeměmi EU.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Čas je celoročně shodný jako v ČR. Bosna a Hercegovina zavádí letní čas od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, shodně se zeměmi EU.


Fotografování a filmování

Zákaz fotografování zásadně respektujte; piktogramy jsou mezinárodně srozumitelné. Místní obyvatele fotografujte s citem a vždy teprve po předchozím svolení. Zásadně nefotografujte modlící se lidi v kostelích a mešitách. Nezapomeňte dostatek filmů nebo paměťovou kapacitu karet, náhradní baterie a nabíječku k videokameře či digitálnímu fotoaparátu.


Internet

Přístup na internet nabízí většina hotelů včetně připojení na WiFi. Internetové kavárny najdete ve městech, připojení stojí 3 – 4 KM za hodinu.


Jazyky, dohovoření

Tři rovnocenné úřední jazyky jsou bosenština, chorvatština a srbština. Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se používá latinka, v Republice srbské převážně cyrilice. Rozdíly v mluvené formě jsou nevýznamné; z našeho pohledu se jedná o tři nepříliš odlišná nářečí srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Vládní dokumenty vycházejí ve všech třech jazykových verzích.
Bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především užíváním velkého množství orientalizmů (zejména turcizmů a arabizmů). V mnoha případech používá pro totéž dva zcela rozdílné výrazy (např. chleba = hljeb nebo kruh; tisíc = hiljada nebo tisuča; vlak = vlak nebo voz; teta = strina nebo amidinica). Některá slova jsou totožná, například dobrý den = dobar dan / zdravo (srbsky, chorvatsky i bosensky); nashledanou / nashle = dovidenia; děkuji = hvala; prosím = molim; těší mne = drago mi je; promiňte = izvinite. Jiná jsou mírně odlišná, například káva = kafa (srbsky), kava (chorvatsky) a kahva (bosensky); lehce = lako (srbsky a chorvatsky) a lahko (bosensky).
Několik frází a slovíček v bosenštině: kde je = gdje je; kolik stojí = koliko je; letiště = aerodrom; nádraží = stanica; odlet, odjezd = polazak; přílet, příjezd = dolazak; WC = toalet; nerozumím = nerazumijem; na zdraví! = živjeli!; doleva = lijevo, doprava = desno a rovně = pravo; nemocnice = bolnica; lékárna = apoteka; mluvíte anglicky = govorite engleski.
Anglicky se běžně domluvíte v hotelích; angličtina se vyučuje ve školách (další jazyky v pořadí jsou ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina). Na mnoha místech se domluvíte také německy.


Kriminalita

Kriminalita je nízká, a zvláště kriminálních činů vůči cizincům je málo. Bezpečnostní situace je zejména v Sarajevu obdobná jako v České republice v Praze. Dávejte si pozor na osobní věci, neukazujte na veřejnosti větší hotovost a nenoste nápadné drahé šperky, řetízky, prsteny a hodinky. Pozor na drobné krádeže zejména v turistických oblastech a v prostředcích veřejné dopravy včetně vlakových kupé; nápis „Pazite na džepare!“ znamená „Pozor na kapesní zloděje“. Noste u sebe jen nezbytné množství peněz, nejlépe ve vnitřních kapsách nebo pod oblečením. Chraňte fotoaparát a videokameru: bezpečnější než v ruce jsou v tašce přes rameno, posunuté na břicho. Na pláži nenechávejte věci bez dozoru. Každý kriminální čin, právě tak jako ztrátu osobních dokladů, byste měli ihned hlásit místní policii.
Zvýšenou pozornost věnujte výběrům z bankomatu. Vyhledejte bankomat v bance, a pokud vybíráte peníze „na ulici“, je lépe, když vás někdo doprovází. Chraňte svůj PIN a zkontrolujte vydanou částku. Bankovní kartu nedávejte nikdy z ruky a dbejte, aby ji prodavač nikdy opakovaně neprotahoval čtecím zařízením.
Při pobytu patří peníze společně s pasem, letenkami a dalšími cennostmi do hotelového sejfu. Doporučujeme přibalit kopii pasové stránky, kde je fotografie a osobní údaje; optimální je pořídit si úředně ověřenou kopii pasu ještě v ČR. Hodí se zejména v případě, kdy dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu a je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla.
Vyhýbejte se jakýmkoli demonstracím nebo velkým shromážděním, jako jsou sportovní události. Zásadně nenechávejte nic cenného v autě, vyndejte klíček ze zapalování a vozidlo uzamkněte. Parkujte výhradně na hlídaných parkovištích nebo vůz nechte u hotelu. Pokud je auto vykradeno, bezodkladně informujte policii.
Ztrátu cestovního dokladu je nutno nejdřív ohlásit na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi); toto potvrzení však nelze použít k přechodu hranice. Následně je třeba kontaktovat Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, které vystaví náhradní cestovní doklad k jednorázové cestě do ČR (k jeho vydání jsou třeba 2 fotografie pasového formátu). Eventuelně je možné odcestovat zpět do ČR na platný občanský průkaz, pokud ho občan ČR má s sebou (v takovém případě není třeba velvyslanectví kontaktovat).

Skutečné nebezpečí představují zaminované prostory, pozůstatek občanské války. Zatímco města a obývané části BaH byly odminovány, riziko představuje zejména horská turistika, protože ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem výskytu min asi 1500 km2 (3 % území BaH); celkem jde o více než 13 tisíc lokalit s více než 200 tisíci minami, které mají být všechny odminovány do konce roku 2019. Návštěvníci by se při cestování měli zásadně držet asfaltových silnic a neopouštět viditelně užívané cesty bez zkušeného místního průvodce; rozhodně se nepřibližujte ke zničeným nebo opuštěným stavbám či sídlům, a to ani ve městech. V zemi jsou rozmístěny policejní (EUPM) a vojenské mise (EUFOR) EU.


Kuchyně - jídlo a nápoje

Základem jídelníčku je různě upravené maso, nejlépe telecí a jehněčí, ryby (pastrnka – smažený pstruh) a mléčné výrobky. Je zřejmý vliv turecké kuchyně. V oblastech, kde převládá islám, na vepřové nenarazíte, ale v oblastech se srbským nebo chorvatským etnikem je vepřové běžné; stejně tak i točené pivo. Typickým jídlem jsou čevapčiči (čevapi), nebo pljeskavica (placka ze stejného masa jako čevapi). Běžnou přílohou jsou vařené brambory nebo chléb. V Naumu na pobřeží se nabízejí i úhoři, raci a žabí stehýnka. Typické jsou plněné koláče a turecké sladkosti. Oblíbeným nápojem je víno a pivo, čaj, limonády, vody a ovocné džusy. Národním nápojem je velmi sladká a silná „bosanska kafa“ z čerstvě upražených kávových zrn: pije se hned po probuzení a opakovaně kdykoliv během dne. Zásadně se upřednostňuje turecká (s lógrem), nebo připravená dle arabského zvyku v džezvě. Domácí vína jsou na dobré úrovni, zejména suchá bílá (např. Žilavka Mostar). Místní pálenky (rakija) jsou silné (často přes 40 % alkoholu) a chutné, vyrobené nejčastěji ze švestek (sljivovica), hrušek (kruska), jablek nebo hroznů (loza). Pijí se kdykoli během dne a kdykoli během roku.


Vybrané speciality

bosenský hrnec: různé druhy masa (skopové, jehněčí, telecí, vepřové) se zeleninou (baklažány, rajčata, hrášek, paprika), opečené na slanině a červeném víně, s cibulí a česnekem
bosenský „lonac“: dušená kapusta, případně jiná zelenina s masem
bosenské zelí: skopové v hlávkovém zelí, ochucené rajčaty, cibulí, česnekem, bobkovým listem a pálivou paprikou
burek: křupavý slaný koláč plněný mletým masem nebo sýrem
japrak: zavinutý zelný list plněný masem
lokum: sladká turecká specialita (rahat lokum) z vody, škrobu, cukru a příchutí
pida: maso s pečivem
sirnica: pečivo plněné sýrem
tafuhije: jablečný koláč s krémem a ořechy
volské oko na kopřivách: pokrájené čerstvě vyrašené kopřivy, smažené na másle a přelité vejcem
zeljanica: pečivo plněné špenátem.


Místní doprava a taxi

Letecká.
Mezinárodní letiště jsou Butmir v Sarajevu, Zračna Luka v Mostaru a Mahovljani v Banja Luce. Letiště Butmir leží 6 km od centra Sarajeva. Od roku 1969 je hlavním letištěm země a domovským letištěm bosenskohercegovských aerolinií B&H Airlines. Dráha je jedna; terminály dva, vnitrostátní a mezinárodní, s moderním vybavením, včetně restaurací. Přímé lety z Prahy do Sarajeva byly zrušeny v roce 2007. Pravidelné lety do Sarajeva nabízejí mj. Croatian Airlines, Austrian Airlines, Malév a Lufthansa. Veřejná doprava do centra neexistuje, taxíky jsou drahé; levnější je jet na konečnou tramvaje ve čtvrti Ilidža a tou pak do centra. Mezinárodní letiště Zračna Luka v Mostaru se nachází ve vesnici Ortješ, 7,5 km jihovýchodně od Mostaru. Pro mezinárodní lety bylo otevřeno v roce 1984, ale od roku 2009 plánované lety neprovozuje. Mezinárodní letiště Mahovljani, 18 km od Banja Luky, má letecké spojení s městy Bělehrad, Curych, Athény, Salzburg a Tivat díky domovským aerolinkám Air Srpska.

Železniční.
Celková délka železnic je asi 1000 km, z toho 800 km elektrifikovaných. Hlavní tratě jsou Loznica (Srbsko) – Zvornik – Banja Luka – Bihač – Knin (Chorvatsko) a Slavonski Šamac (Chorvatsko) – Doboj – Maglaj – Zenica – Sarajevo – Mostar – Ploče (Chorvatsko); z nich vede několik místních odboček. Železniční doprava je omezená, převažuje nákladní doprava. Některé mosty jsou dosud neopraveny, takže i osobní spoje mezi největšími městy jezdí jen 2 – 5 x denně. Dosud není zprovozněna atraktivní úzkorozchodná trať od zastávky Bistrik do Bělehradu, s četnými mosty a tunely. Místní dopravci jsou dva, Željeznice Republike Srpske se sídlem v Doboji a Željeznice FBH se sídlem v Sarajevu. Nejoblíbenější trasou je cesta údolím Neretvy ze Sarajeva do Mostaru, vlaky vyjíždějí dvakrát denně, oba pokračují do Ploče na chorvatském pobřeží. Vlaky jezdí též ze Sarajeva přes Banja Luku do Zagrebu, případně do Budapešti. Republika Srpska má lepší železniční spojení, avšak méně míst navštěvovaných turisty. Vnitrostátní železniční spoje jsou přesné a levné.

Lodní.
Plavby po řekách a jezerech organizují místní malé soukromé společnosti.

Autobusová.
Bosna a Hercegovina má 21 tisíc km silnic, z toho dvě třetiny mají asfaltový povrch. Autobusy spojují všechna větší města; vozy jsou opotřebené, levné a obvykle přeplněné. Autobusová doprava je levná, jízdenka ze Sarajeva i do nejvzdálenější vnitrozemské destinace není dražší než 30 KM. Jízdenky se na autobusových nádražích kupují v automatu nebo u řidiče, na zastávkách u řidiče. Na delší tratě se prodávají i v cestovních kancelářích. Za velké zavazadlo se připlácí 1 – 2 KM. Existuje dobré autobusové mezinárodní spojení i se sousedními zeměmi. Sarajevo má dvě autobusová nádraží, menší Lukavica pro destinace v Srbsku a Černé Hoře, z hlavního (poblíž železničního nádraží) odjíždějí ostatní mezinárodní spoje a též místní linky do FBiH.
Užitečné výrazy: místo odjezdu = mjesto odlaska, čas odjezdu = vrijeme odlaska, hledej = pretraga, odjezd / příjezd = odlazak / dolazak, cena = cijena.

Městská doprava.
Každé větší město má autobusy, v Sarajevu jezdí navíc ještě tramvaje, trolejbusy (pět linek) a minibusy (24 linek), které obsluhují kopcovitá předměstí. Intervaly jsou od desetiminutových po pouhé dva spoje denně. Jízdenky se používají jednorázové, odlišné pro tramvaje a trolejbusy a označují se uvnitř vozu ve strojcích; prodávají se v kioscích označených logem dopravního podniku. Denní jízdenka platí na všechny spoje, ale jen v den, kdy byla koupena, od chvíle, které na ní prodavač označí při prodeji; ve voze se již neoznačuje. Nepřestupní lístek stojí KM 1,60. Jízdenka koupená v předprodeji se musí označit po nástupu do vozu. Revizoři jsou téměř v každém voze.

Taxi.
Jezdí zejména ve městech. Taxislužba v Sarajevu je relativně spolehlivá, vozy mají taxametry, na trhu si konkuruje několik společností. Cena taxi závisí též na konkrétním městě, počítejte přibližně nástupní taxou 2 KM a s jízdným 2 KM za kilometr. Doporučuje se vzít si taxi na stanovišti, vyhnete se „černým“ taxikářům. Před nasednutím do taxíku se smlouváním dohodněte na ceně. Může se stát, že taxikář z Republiky srbské odmítne cestu do Federace Bosny a Hercegoviny a obráceně. Telefon na taxislužbu je 1515.


Nákupy a suvenýry

Typickými suvenýry jsou místní keramika, kovové tepané talíře a nádoby všech velikostí, měděné džezvy, kávové soupravy, příbory, železné ručně tepané svícny, klepadla na dveře a lampy, lampy a zrcadlové rámy, dřevořezby, šperky a unikátní sklářské výrobky, kožené zboží, modely místních zajímavostí (od Begovy mešity po starý most v Mostaru), orientální dekorace do interiéru, ručně šité boty, křížky, svaté obrázky a sošky zázračné Panny Marie z Medžugorje a trička s místními motivy. Praktickým dárkem je vynikající med.
Nejlépe se nakupuje na tradičních tržištích, ale vždy si všímejte rozdílů v kvalitě a nejdříve hledejte a srovnávejte. Smlouvání o ceně se na tržišti očekává.
Obchody s potravinami a nákupní střediska bývají otevřeny ve všední dny od 8.00 do 21.00 hodin, v sobotu od 9.00 do 20.00 hodin. Ovoce a zelenina jsou nejlevnější na tržištích.


Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, nejlépe směsové nebo bavlněné. Kalhoty krátké i dlouhé (navečer, proti případným komárům; případně stačí jedny, s nohavicemi „na zip“), dámy delší pohodlné letní šaty, košile, několik triček, sandály a kvalitní botasky s profilovanou podrážkou, pokud počítáte s výlety. Jestliže plánujete zajít do kostela, nezapomeňte na zakrytá ramena – šaty na ramínka nebo jen tílka jsou nevhodná. Hodit se mohou i boty do vody.
Přibalte opalovací krém, pokrývku hlavy, brýle proti slunci, plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Přes den využijete láhev na pití, u moře po setmění účinné repelenty, na výletech větrovku, pláštěnku a deštník. Pokud ale cokoliv zapomenete, není problém to koupit.


Opalování

Nepřiměřený pobyt na slunci bez dostatečné ochrany může způsobit úžeh; nevystavujte se slunci nepřiměřeně dlouho a používejte krémy s vysokým ochranným faktorem. Opalovacími krémy volte dle typu vaší pokožky, lze doporučit minimálně faktor 20. Ochranu krémem pravidelně obnovujte, zejména po koupání. Buďte opatrní zejména v prvních dnech pobytu u vody či v horách a přes poledne se vyhýbejte přímému slunci. Doporučujeme kvalitní sluneční brýle s UV filtrem a pokrývku hlavy. Pijte, i když nemáte pocit žízně, zejména minerálky nebo vodu, v níž můžete rozpustit tablety multivitaminů. Noste kvalitní sluneční brýle a pokrývku hlavy.


Pláže a koupání

Pobřeží Bosny a Hercegoviny měří pouhých 24,5 km; z obou stran hraničí s Chorvatskem. Jediným bosenským jadranským letoviskem je Neum, které je díky vysokému počtu slunečních dnů v roce vhodné pro odpočinek celoročně. Pláž je oblázková, s betonovými platy. Hotely mívají bazén s mořskou vodou. Průměrná červencová teplota moře je 22 – 24 °C, v jednom litru vody je 38 g soli. Od volného moře odděluje pobřeží poloostrov Pelješac.
Bosna a Hercegovina nabízí koupání také v řekách a jezerech. Vyhledávané lokality jsou vodopády Kravica (100 metrů široké a 25 metrů vysoké) na krasové řece Trebižat poblíž obce Gornji Studenci a mořské oko Boračko jezero nedaleko Konjice, obklopené zalesněnými roklemi. Z řek je vyhledávaná krasová Zrmanja, známá z westernu Rio Pecos, sjízdná v délce 74 km; je smaragdově modrá, s několika kaskádami a menšími vodopády; část řeky vede kaňonem. Je na ní postavena malá přehrada, po níž je plavba zakázána. Známější Neretva (225 km, povodí 5600 km2) pramení pod vrchem Čemerno v Dinárských horách a ústí deltou do Jaderského moře. Četné močály a slepá ramena s brakickou vodou jsou významnou ornitologickou i ichtyologickou lokalitou a pořádají se tu vyhlídkové plavby na dřevěných loďkách „trupicích“. Na Neretvě je postavena Jablanická přehrada s hydroelektrárnou a stavba dalších přehrad se plánuje v kaňonu Neretvy před Mostarem, který je vyhledáván pro rafting.


Pošta

Pouliční poštovní schránky jsou hranaté a žluté, dopisy či pohlednice do zahraničí lze však posílat pouze z pošty, a jenom tam lze také koupit známky. O odeslání pohlednic můžete požádat i hotelovou recepci. Známka na pohled do EU stojí 1,00 KM, na leteckou přepravu je příplatek podle váhy.
Poštu najdete v každém městě. Jejich otevírací doba se liší podle velikosti místa či pošty, hlavní pošty mají otevřeno ve všední dny od 8 do 19 hodin, v sobotu od 7 do 14 hodin, menší pošty kratší dobu, minimálně však od pondělí do soboty od 8 do 10.30 hodin.
Poštou se nesmí posílat mince, bankovky, drahé kovy a kameny, ceniny, cestovní šeky, bižuterie, hodinky a další cennosti; dále narkotika, alkohol, zbraně a munice; stejně tak maso, mléko a masné a mléčné výrobky.


Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

V Bosně nabízejí zapůjčení vozu společnosti Avis, Hertz, Europcar i řada dalších místních společností, zejména v Sarajevu a Mostaru. K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil.
Pronájem automobilu na den stojí od 50 euro výše podle typu vozu a jeho vybavení, sezóny, délky pronájmu a dalších okolností. Doporučuje se rezervace předem přes internet, neboť je zpravidla levnější, než přímo na místě. Při vícedenním zapůjčení denní sazba klesá. Přestože se konkrétní podmínky zapůjčení liší, vždy potřebujete identifikační průkaz, věk minimálně 21 let (řidiči mladší 25 let obvykle platí vyšší půjčovné nebo musí složit vyšší jistinu), kreditní kartu a většinou i mezinárodní řidičský průkaz. Vždy pečlivě prostudujte podmínky smlouvy a podepisujte jen to, čemu rozumíte. Ověřte si rozsah pojištění (některé půjčovny mohou mít pojištěné pouze části automobilu, pojištění se nemusí vztahovat například na pneumatiky, hliníková kola nebo podvozek, zda je v ceně neomezený počet najetých kilometrů, kolik je v nádrži paliva (a co máte tankovat), při převzetí opticky zkontrolujte, zda auto odpovídá stavu uvedenému ve smlouvě (případné vady na laku, odřená kola nebo evidentně poškozené části automobilu), vyzkoušejte, zda vše funguje, zkontrolujte základní výbavu (trojúhelník, náhradní žárovky, nářadí a lékárničku) a stav pneumatik. Nezapomeňte na kontaktní telefon pro případ potíží. Při silniční kontrole je třeba předložit doklady, kterými vás půjčovna vybavila. Nezapomeňte se také ujistit, že pojištění vozidla se vztahuje také na místo, kam plánujete cestovat. To se týká zejména přejezdu mezi zeměmi nebo oblastmi.
Při cestě vlastním autem do Bosny a Hercegoviny musí mít řidič – občan ČR platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a „zelenou kartu“ (doklad o zaplacení pojištění o zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla). Mezinárodní řidičský průkaz není oficiálně potřeba, přesto jej vyžadují některé půjčovny a může usnadnit i jednání s policisty. Pokud cestujete soukromě zapůjčeným vozidlem, je nutný notářsky ověřený souhlas majitele (v angličtině nebo srbochorvatštině), kde je výslovně uvedeno, že vám auto poskytl k dispozici.
V Bosně a Hercegovině, s výjimkou dvou krátkých úseků, nejsou dálnice. Silnice často nemají středový pruh, ani zpevněnou krajnici. Cestou k Jadranu je několik neosvětlených tunelů a na hlavních trasách jsou běžné kolony aut, zejména ze Sarajeva na Mostar.
Svícení je povinné i ve dne. Od listopadu do dubna je povinná zimní výbava. Místní řidiči jezdí soutěživě až agresivně; dopravní značky mají jen informační hodnotu. Běžně na vás zatroubí při předjíždění, nebo pokud se jim zdáte pomalí. Mnoho vozů je ve špatném technickém stavu. Policejní kontroly jsou časté a zaměřují se zejména na překročení povolené rychlosti a nepovolené předjíždění. Pokuty jsou vysoké. V Sarajevu je nutné parkovat na placených hlídaných parkovištích a v noci zastavovat pokud možno jen na hlavních a osvětlených komunikacích. Nedoporučuje se brát stopaře. Řízení v sarajevských úzkých a svažitých uličkách vyžaduje zkušenosti.
Stanete-li se účastníkem dopravní nehody, vždy co nejdříve zavolejte policii (telefon 122), bez ohledu na to, kdo je viníkem, a vyžádejte si od ní potvrzení o poškození vozidla (Potvrda o oštěćenju vozila), bez kterého nedoporučujeme opustit území Bosny a Hercegoviny. Dále je nutný kontakt na další účastníky nehody, případně na jejich pojišťovnu a poškozené vozidlo si vyfotit. Nepodepisujte žádný dokument, kterému nerozumíte.


Restaurace, ceny, doporučení

Obvyklá jsou tři jídla denně; snídá se později, často až v zaměstnání, a jen káva a pečivo. Hlavním jídlem dne je pozdní oběd (okolo 16. hodiny), který může být zaměněn i za časnou večeři (okolo 17 hodin). Toto jídlo si místní vychutnávají, a může trvat i tři – čtyři hodiny. Stolování je obdobné jako v ČR, s tím, že kuře a ryby se mohou jíst i rukama.
V městských centrech najdete širokou škálu velmi kvalitních restaurací s italskou, středomořskou, benátskou či tradiční kuchyní. Restaurace a podniky rychlého občerstvení jsou na každém rohu. „Buregdžinice“ nabízejí pečivo plněné tvarohem, zelím, masem apod., „čevabdžinice“ tradiční pljeskavici, čevapi a šiščevapi, kdy se nešetří cibulí ani kořením. Upoutávka „jagnětina“ láká na jehněčí pečené na roštu nad dřevěným uhlím. V lokalitách, kde převládá islám, nenarazíte na vepřové a podstatně méně bude barů a pivnic; naopak přibude typických kaváren (kafan).
Tradičním nápojem je káva, která je součástí společenského života. Obvyklý druh představuje „bosanska kafa“, podobná tomu, co se jinde nazývá tureckou kávou, servírovaná s cukrem a tureckou pochoutkou rahat lokum. Také espresso (v ceně kolem 1 KM) či další druhy kávy dostanete v každém městě. Oblíbený je také čaj, včetně místních bylinkových čajů.


V restauraci

menu v rychlém občerstvení (McDonalds) = KM 6,00 – 7,00
jídlo v levné restauraci = KM 7,00 – 8,50
polední menu = KM 15,00
jídlo v lepší restauraci, včetně nápojů = KM 20,00 – 30,00
polévka = KM 3,00 – 4,00
salát = KM 2,50 – 3,50
grilovaná ryba = KM 11,00
řízek 200 g = KM 13,00
skopová pečeně 300 g = KM 11,50
steak = KM 18,00
láhev vína 0,7 l = KM 15,00 – 30,00
nealko 0,33 l = KM 3,00
káva, čaj = KM 1,50
voda 0,33 = KM 2,00
cola, pepsi 0,33 l = KM 2,30
pivo místní točené 0,50 l = KM 2,00 – 3,00
pivo Heineken = KM 4,00
desert = KM 2,50 – 3,50
kopeček zmrzliny = KM 0,50
zmrzlinový pohár = KM 5,00


Různé

Zeměpis, geografické poměry


Bosna a Hercegovina (51 129 km2; 4,6 mil. obyv.) je federativní republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou; do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. Přístup k Jaderskému moři má úzkým pruhem země u města Neum (20 km pobřeží). Hlavní město je Sarajevo, další větší města Banja Luka, Bihać, Brčko, Livno, Mostar, Prijedor, Travnik, Trebinje, Tuzla a Zenica.
Území se skládá ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny a menší Hercegoviny. Převládají hory, vápencová Dinárská horská soustava se táhne od severozápadního Chorvatska až k severní Albánii. Výška horských pásem se zvyšuje od západu k východu – Dinara, Prenj, Bjelašnice, Zelengora a nejvyšší Maglić (2386 m n.m.) v národním parku Sutjeska u východních hranic s Černou Horou. Jde převážně o krasová pohoří, s množstvím jeskyní, kaňonů, závrtů, škrapů a ponorných řek. Sever Bosny je tvořen nížinou. Zajímavým krajinným prvkem jsou krasová „polje“. Nejdelší řekou je Sáva (940 km), která tvoří severní hranici s Chorvatskem; jejími přítoky jsou Una, Vrbas, Bosna a Drina, tvořící východní hranici se Srbskem. Zatímco Sáva teče do Dunaje a tedy do Černého moře, Neretva se vlévá do moře Jaderského. Čisté horské říčky jsou jedním z největších bohatství země. Kaňony a vodopády přitahují turisty.


Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky

Ochrana přírody spadá pod federální ministerstvo životního prostředí a turistiky. Na území státu se nacházejí dva národní parky, Sutjeska a Kozara. Plánuje se rozšíření těchto území, přičleněním oblastí Bjelasnica/Igman a Prenj-Cvrsnica-Cabulja (místně zvaných „Hercegovské Himaláje). Ornitologická rezervace Hutovo Blato a přírodní park Blidinje mají povýšit na národní park.
Národní park Sutjeska (175 km2; 1965) na hranicích s Černou Horou zahrnuje oblast Magliče s vrcholem Bosanski Maglić; nachází se zde kaňon říčky Sutjeska, poslední evropský prales Perucica s šedesátimetrovými břízami a endemickým druhem černé borovice, 80 m vysoký vodopád Skakavac a ledovcové jezero Donje Bare. Žijí zde mj. medvědi, vlci a orli. V parku je možná turistika a ekoturistika, vysokohorská a zimní turistika, horolezectví, rafting a rybaření. V Tjeniste se nachází hotel a sportovní centrum; na vyhrazených tábořištích je možné kempování. V oblasti Zelengory je několik opravených horských chat. Na území parku se nacházejí památníky, připomínající partyzánská vítězství za druhé světové války.
Národní park Kozara (35,2 km2; 1967) se nachází v centru stejnojmenného pohoří na severozápadě země. Chrání husté jehličnaté lesy, louky a pastviny mezi řekami Una, Sáva, Sana a Vrbas v pohoří nepřesahujícím výšku 1000 m n.m. Je zde možná turistika, fotosafari, turistika a horská turistika, cyklistika a sběr plodin. Na vrcholu hory Mrakovica je pomník místním obětem druhé světové války. V parku jsou jen omezené možnosti ubytování.
Hutovo Blato, budoucí národní park, dnes ornitologická rezervace, leží na jižní hranici s Chorvatskem a je útočištěm desítek tisíc migrujících ptáků a hnízdištěm téměř tří set druhů.


Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika

Těží se hnědé uhlí, bauxit, zlato, azbest, železná ruda a měď. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství a výroba zbraní; vybavení podniků je většinou zastaralé. Energii dodávají elektrárny (tepelné 39 %, vodní 61 %).
Zemědělsky je využíváno 34 % půdy (20 % pastviny; orné půdy je 14 %). Důležitá je rostlinná výroba: pěstují se zejména pšenice, kukuřice, brambory, cukrová řepa a ovoce. Chová se skot, ovce, prasata, drůbež. Lesy zaujímají 39 % území.
Bosna a Hercegovina patří mezi nejchudší evropské země. Na jejím hospodářství se stále více podílí cestovní ruch. Výše HDP na hlavu v paritě kupní síly je 6,3 tis. USD (2009). Na tvorbě HDP se podílí 65 % služby, 24 % průmysl a 11 % zemědělství. Z pracovní síly 1,9 mil. osob pracuje v zemědělství 20 %, v průmyslu 33 % a ve službách 47 %. Nezaměstnanost dosahuje až 40 % (2009).
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství i turistiky zůstává kolem dvou tisíc objevených (a odhadem dvojnásobek neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty, která probíhala zhruba po hranici dnešního členění na FBaH a RS; zaminované je i okolí Sarajeva.


Státní zřízení, administrativní uspořádání

Bosna a Hercegovina (51 209 km2) se dělí na dvě tzv. entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBiH, 25 989 km2) a Republiku srbskou (RS, 25 208 km2). Obě mají vlastní vládu, parlament, policii a další instituce. Součástí Daytonských dohod, které ukončily občanskou válku, byla i ústava Bosny a Hercegoviny. Každá entita má navíc svou vlastní ústavu.
Dvoukomorový Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština) tvoří horní komora – sněmovna národů (Dom naroda; 15 delegátů, čtyřleté období, poslední volby 2007) a dolní komora – poslanecká sněmovna (Predstavnički/Zastupnički dom; 42 delegátů, čtyřleté období, poslední volby 2010). V celostátních parlamentních volbách se volí přímo 28 poslanců z FBiH a 14 z RS, zatímco 15 zástupců horní komory je voleno dolními komorami parlamentů obou entit (v počtu 10 a 5). Vedení státu přísluší prezidentské tripartitě, tvořené po jednom zástupci Bosňáků, Srbů a Chorvatů, kteří se v čele tripartity po osmi měsících střídají. V současnosti stojí v čele státu Haris Silajdžić (Bosňák), Nebojša Radmanović (Srb) a Željko Komšić (Chorvat). Příští volby by měly být v roce 2014.
Výkonnou moc představuje Rada ministrů Bosny a Hercegoviny (vláda) s devíti ministerstvy (zahraničí, bezpečnosti, obrany, financí, spravedlnosti, zahraničního obchodu, pro lidská práva a uprchlíky, dopravy a komunikací, pro občanské záležitosti).
Federace Bosny a Hercegoviny (hlavní město Sarajevo) se člení na autonomních 10 kantonů se značnou mírou samosprávy (Bosensko-podrinský, Hercegbosenský, Hercegovsko-neretvanský, Posavský, Středobosenský, Tuzlanský, Unsko-sanský, Západohercegovský, Zenicko-dobojský a kanton Sarajevo); nejmenším správním celkem jsou općiny (srbsky opštiny), odpovídající našim obcím s přenesenou působností. Republika Srbská (administrativní centrum Banja Luka) se dělí na sedm regionů (Banja Luka, Bijeljina, Doboj, Foča, Sarajevo-Romanija, Trebinje a Vlasenica), ty se dále dělí na opštiny. Zvláštní statut má opština Brčko (493 km2), nazývaná Distrikt Brčko, náležející oběma entitám. Má vlastní multietnickou vládu, starostu, nezávislý soud mimo hierarchii soudnictví BaH a oblastní shromáždění s pravomocí měnit zákony obou entit. Nad těmito orgány má dohlížecí pravomoc supervizor pro oblast Brčko, jmenovaný mezinárodním společenstvím. Brčko je demilitarizováno a jeho 80 tis. obyvatel volí kromě poslanců místního parlamentu rovněž v entitních/kantonálních volbách, a to podle svého občanství jedné z entit. Také další práva a povinnosti obyvatel Brčka se odvíjejí od občanství příslušné entity.


Historie v datech

40 – 30 tis. př.n.l.: Doložené osídlení v regionu. Ilyrové jsou potomci Árijů, kteří se dělili na několik kmenů (byli to mj. Dalmáti, Desitijati, Liburni, Ardani, Antiani, Labodi a Daorsi).
229 př.n.l.: Konflikty mezi Ilyry a Římskou říší.
12. př.n.l.:  Tiberius Claudius Nero povolán do Panonie kvůli revoltě Dalmatinců.
9 př.n.l.: Území ovládla Římská říše; Bosna a Hercegovina součástí provincie Ilýrie.
395: Po rozdělení Římské říše se území stává součástí říše byzantské.
6. stol.: Příchod Slovanů, kteří území postupně ovládli.
925: Chorvatské království.
11. stol: Srbské království Duklja.
12. stol.: Vláda bána Kulina, Bosna odolává snahám sousedních států o její ovládnutí.
1353: První nezávislé bosenské království; vládcem bán Tvrtko I. Kotromanić.
1463: Bosna dobyta Turky.
1482: Hercegovina dobyta Turky. Vzniká bosenský sandžak, začíná islamizace obyvatel.
1580: Původní Sandžak rozdělen a bosenská část se stává novým vilajetem. Území přesahuje současnou rozlohu Bosny a Hercegoviny do dnešních států Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora. Hlavním městem je Banja Luka, od roku 1639 Sarajevo, od roku 1697 Travnik a po roce 1850 opět Sarajevo.
1875: Vzpoura proti osmanské nadvládě, kterou vedl Husejn Gradaščević.
1878: Berlínský kongres rozhodl o protektorátu Rakousko-Uherska nad územím. Formálně zůstala suverenita nad zemí tureckému sultánovi.
1908: Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu. Srbsko, Rusko a Osmanská říše marně protestovaly.
1910: Vznikla bosenská ústava a parlament.
1914: V Sarajevu zastřelen následník trůnu, František Ferdinand d'Este. Počátek I. světové války.
1918: Versailleskou smlouvou připadlo území Bosny a Hercegoviny Srbsku a s ním se stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
1929: Přejmenování státu na Jugoslávii.
1929 - 1939: Bosna spolu s dalšími historickými zeměmi Jugoslávie byla zrušena a její území rozděleno na tři bánoviny (Vrbaskou, Drinskou a Přímořskou), které nerespektovaly národnostní hranice; cílem bylo potlačit národní uvědomění jednotlivých zemí.
1939-1945: Během II. světové války Jugoslávie okupována Itálií a Německem. Chorvatsko se nakrátko stalo nezávislým státem ve spojenectví s Německem a vládlo i území Bosny a Hercegoviny. Většina židovské obce v Sarajevu, druhé největší etnické skupiny ve městě, zmizela v koncentračních táborech.
1943: Po vítězství jugoslávských partyzánů rozhodnuto o obnovení Jugoslávie. Vzniká Socialistická federativní republika Jugoslávie v čele s prezidentem Titem.
1945: V jugoslávské federaci je Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezených na národnostním základě, s rovnoprávným postavením všech tří etnik v historických hranicích (stejných jako dnes).
1991: Válečné střety v Chorvatsku; boje probíhají i na území Bosny a Hercegoviny.
1992: 3. března vyhlášena nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě referenda bosenského a chorvatského obyvatelstva. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v občanskou válku.
1995: 21. listopadu uzavřena v Daytonu mírová dohoda, ratifikována v Paříži 14. prosince 1995.
16.6.2008: Podepsána Stabilizační a asociační dohoda mezi EU a Bosnou a Hercegovinou.


Uspořádání země, demografie, náboženství

Geograficky a historicky sestává Bosna a Hercegovina ze dvou oblastí, jejichž hranice v minulosti nebyly přesně vymezeny, a to větší Bosny (42 tis. km2) na severu a menší Hercegoviny (okolo 9 tis. km2, s centrem Mostar) na jihu. Dnešní politické demokratické uspořádání patří k nejsložitějším na světě. Bosna a Hercegovina se skládá ze dvou administrativních částí (entit). Jednou je chorvatsko-muslimská část, zvaná Federace Bosny a Hercegoviny (FBiH, 25 989 km2, s hlavním městem Sarajevo), druhou Republika Srbská (RS, 25 208 km2, s administrativním centrem Banja Luka), a k oběma částem se počítá zvláštní území Distrikt Brčko (493 km2).
Toto uspořádání je výsledkem mezinárodních Daytonských mírových dohod, které roku 1995 ukončily více než tříletou občanskou válku. Srbové těmito dohodami získali 49 % území, které se rozkládá převážně na severu a východě země, Chorvaté a Bosňané 51 % převážně na západě a v centrálních částech. Administrativní hranice také rozdělila tři desítky obcí na části, náležející odlišným entitám.
V celé zemi žije 48 % Bosňanů, 37 % Srbů, 14 % Chorvatů a několik menšin (mj. Ukrajinci, Italové, Češi).
Náboženské složení je rovněž pestré: v celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45 %, pravoslavných křesťanů (tj. většinou Srbů) asi 35 %, katolíků (tj. většinou Chorvatů) asi 15 %. Pokud mezi nimi napětí existuje, turistů se nijak netýká. V Sarajevu, s výjimkou východní části města osídlené pravoslavnými Srby, převládá tolerantní sunnitský islám (80 % obyvatel), kdy muslimské ženy si zahalují pouze vlasy a restaurace bývají otevřeny i v pátek, dokonce i během Ramadánu. Muži se v průměru dožívají 75 let, ženy 83 let. Gramotnost činí 86 %.
Mimo Bosnu žije okolo 150 tisíc Bosňáků v Srbsku a okolo 63 tisíc v Černé Hoře (zejména v Sandžaku, historické oblasti na pomezí Srbska a Černé Hory), 20 tisíc v Chorvatsku, 20 tisíc ve Slovinsku a kolem 17 tisíc v Makedonii. Bosňáci, v diaspoře čítající okolo 1,5 milionu lidí, žijí mj. ve Švédsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, ve Spojených státech (St. Louis, New York, Chicago), Kanadě (Toronto a Vancouver) i v Austrálii.


Osobnosti

Ban Kulin (1163 – 1204). Mocný bosenský panovník („bán“), považovaný za zakladatele samostatného bosenského státu, původně vazal byzantského impéria, se osamostatnil a vládl v letech 1180 – 1204; po jeho smrti ho nahradil jeho syn Stevan. Ban Kulin byl nesmírně oblíbený, protože mj. propagoval náboženskou svobodu, v té době nevídanou; stal se hlavní postavou bosenských legend i pohádek; náboženskou toleranci propagovali i jeho následníci. Doba Kulinovy vlády je označována jako zlatý věk dějin Bosny a období míru, s výjimkou roku 1183, kdy vedl svá vojska, po boku s maďarským králem Bélou a vůdcem Srbů Stefanem Nemanjou proti Byzantincům. Právě jako výsledek této války už Bosna nebyla „banátem“, ale stala se samostatnou jednotkou. Útočiště zde poté nacházely i náboženské minority jako „Bogomilci“, vyhnaní ze Srbska, a různí „heretici“. Kulin je autorem „Kulinovy charty“, prvního písemného dokumentu – obchodní smlouvy mezi Kulinem a republikou Dubrovník, která vymezuje hranice Bosny, zmiňuje jejího vládce, politickou strukturu a obyvatele „Bosňáky“.

Alija Izetbegović (1925 – 2003). První prezident Bosny a Hercegoviny přišel do Sarajeva s rodinou v roce 1940. Již za války byl členem muslimských organizací a za účast na akcích islámské organizace Mladi muslimani byl po válce tři roky vězněn. Po propuštění vystudoval práva a pracoval jako právník; jako autor Islámské deklarace byl odsouzen za šíření islámského nacionalismu na 14 let, což zvýšilo jeho popularitu. V roce 1988 byl v rámci liberálních proměn v SFRJ omilostněn a propuštěn. Jako zakladatel Strany demokratické akce zmobilizoval muslimské voliče a jeho strana získala v novém parlamentu 33 % mandátů. Rozdělení Bosny a Hercegoviny podle národnostního klíče důsledně odmítal, prosazoval stát založený na správě centralizované. Přestože byl mezi Bosňáky velmi populární, pro Chorvaty a Srby představoval symbol války; etnickým bojům v Bosně zabránit nedokázal. Klíčové pravomoci nakonec získal úřad Vysokého představitele Bosny a Hercegoviny (OHR); Izetbegović z funkce prezidenta v roce 2000 odstoupil a tři roky poté zemřel. Mnozí Bosňáci jej dodnes nazývají Dedo (děd).


Symboly

Nejstarším symbolem Bosňáků je vlajka se zlatým půlměsícem a pěticípou hvězdou na tmavozeleném podkladě, později nahrazená dvěma horizontálními zelenými pruhy a s půlměsícem na bílém podkladě. Během občanské války (1992 – 1995) se novým symbolem stala první státní vlajka Republiky Bosny a Hercegoviny, na níž je vyobrazen středověký erb bosenského královského rodu Kotromanićů. Tradičními barvami jsou zelená, bílá, žlutá a modrá a vedle půlměsíce je nejoblíbenějším symbolem bosenská lilie (Lillium Bosniacum).

Spropitné

V restauracích se cena běžně zaokrouhluje, případně se nechává spropitné ve výši 10 až 15 procent z celkové útraty, podle spokojenosti hosta. Spropitné je běžné také pro taxikáře, účet se zaokrouhluje nahoru.

Svátky

V Bosně a Hercegovině má každá entita vlastní státní svátky. Celostátní nejsou ani největší muslimské svátky Ramadán bajram (konec Ramadánu) a Kurban bajram (svátek Obětování, následující po pouti do Mekky), přestože většina obyvatel vyznává islám. Kromě dále uvedených státních svátků si obyvatelé Bosny a Hercegoviny mohou během roku vybrat další dva dny pracovního volna dle svých náboženských potřeb.
Hlavní svátky:

1. leden: Nový rok
6. – 7. leden: pravoslavné vánoce
9. leden: Den státnosti Republiky srbské (pouze v Republice srbské)
14. leden: pravoslavný Nový rok
27. leden: svátek sv. Sávy
1. březen: Den nezávislosti (pouze ve Federaci Bosny a Hercegoviny)
březen - duben: křesťanské velikonoce (katolíci v jiném termínu než pravoslavní)
1. květen: Svátek práce
15. srpen: Nanebevstoupení Panny Marie (Velika gospa – katolický)
28. srpen: Nanebevstoupení Panny Marie (ortodoxní)
8. září: Narození Panny Marie (katolický)
21. září: Narození Panny Marie (ortodoxní)
1. listopad: svátek Všech svatých
2. listopad: Dušičky
21. listopad: Den státnosti (podpis Daytonské dohody; pouze v Republice srbské)
25. listopad: Den státnosti (pouze ve Federaci Bosny a Hercegoviny)
25. prosinec: katolické vánoce
pohyblivé: muslimské svátky (slaví Bosňáci)


Telefonování + roaming

Předvolba do ČR je +420 (00420), předvolba do Bosny a Hercegoviny +387 (00387). Pro mezinárodní hovory lze použít telefonní automaty na předplacené telefonní karty Continental phone card. Telefonování z hotelů je možné, ale drahé. Telefonní automaty fungují pouze na karty, které lze koupit na poště nebo v novinových stáncích v ceně 10 a 20 KM. Některé karty však fungují jen v automatech patřících společnosti, která je vydala.
Všichni čeští operátoři mají v Bosně a Hercegovině roaming a po celé zemi je dostatečné pokrytí signálem. Na aktuální ceny hovorů a SMS se informujte u svého operátora.
Na všech pobočkách Čedoku lze zakoupit předplacenou mezinárodní telefonní kartu „X“.

Tísňová volání

policie: 122
hasiči: 123;
záchranná služba: 124
odtahová služba: 1282 (FBiH), 1285 (RS), 1288 (Chorvaty osídlené oblasti)
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775        


Víza, vstupní formality

Cestovním dokladem pro vstup českého občana do Bosny a Hercegoviny Hory je cestovní pas, platný pro občany EU nejméně 6 měsíců od vstupu do země. Přestože nezletilé dítě, zapsané do pasu rodiče před 1. 9. 2006, může v souladu s právními předpisy ČR takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1. 3. 2008 může takto cestovat do 10 let věku, hraniční orgány policie BaH neakceptují pro přechod hranice zápis dítěte do cestovního pasu rodiče, protože není opatřen fotografií dítěte. Je tedy třeba, aby při překračování hranice Bosny a Hercegoviny mělo dítě vlastní cestovní pas.
Z rozhodnutí Bosny a Hercegoviny mohou občané Evropské unie a některých dalších států cestovat do Bosny a Hercegoviny i na občanský průkaz (typ karta, se strojově čitelnou zónou). Občanský průkaz však slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.
Cizinec mladší 18 let mající vlastní cestovní pas může překračovat hranici Bosny a Hercegoviny v doprovodu rodiče, zákonného zástupce nebo opatrovníka. Cestuje-li v doprovodu jiné osoby, ta se musí prokázat ověřenou plnou mocí vystavenou rodičem (zákonným zástupcem, opatrovníkem). Cestuje-li osoba mladší 18 let bez doprovodu, musí mít při sobě ověřený souhlas rodiče (zákonného zástupce). Pro turistické cesty do 90 dnů a tranzit nepotřebují občané EU vízum.
Pro všechny cizince platí přihlašovací povinnost, která musí být splněna do 24 hodin po příjezdu na území Bosny a Hercegoviny. Přihlášení se provádí u místní úřadovny cizinecké policie (dle místa pobytu). Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za přihlášení zodpovídá hostitel.


Zajímavá místa

 

Sarajevo
 

Hlavní město (141 km2; 300 tis. obyv. –  v aglomeraci 400 tis. obyv.; asi 78 % Bosňáků, 12 % Srbů a 7 % Chorvatů.) Bosny a Hercegoviny, založené v 15. století Turky, je dnes rovněž sídlem samosprávné entity Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH). Leží v kotlině (500 m n.m.) mezi zalesněnými pohořími Jahorina, Bjelašnica a Ozren; nad městem se vypíná Trebevič (1672 m n.m.) a protéká jím říčka Miljačka. Pro svou členitost a sevřenost horami bývá prohlašováno za nejkrásnější hlavní město Balkánu. Osmané získali město roku 1435,od roku 1507 je doložen současný název Sarajevo (z tureckého „saraj ovasi“, město paláců). V 17. století město vyplenila vojska rakouského vévody Evžena Savojského; proto zde v 18. století Osmané vybudovali opevnění a pevnost. V roce 1878 se Sarajevo stalo metropolí Bosny-Hercegoviny, protektorátu Rakouska-Uherska, a místo cyrilice a arabice (bosenské varianty arabského písma) byla zavedena latinka. V roce 1914 zde došlo k tzv. sarajevskému atentátu, kdy byl zastřelen následník Rakousko-Uherského trůnu František Ferdinand d'Este; událost byla podnětem k první světové válce a k násilnostem mezi Srby, Bosňáky a Chorvaty. Po skončení II. světové války se Sarajevo stalo opět centrem Bosny a Hercegoviny jakožto jedné ze svazových republik. V roce 1984 se tu konaly XIV. Zimní olympijské hry.
V souvislosti s nestabilitou federace se soužití jednotlivých národů ve městě začalo zhoršovat a následná občanská válka v letech 1992 až 1995 stála 12 tisíc životů místních obyvatel a zničila mnoho památek. Sarajevo je nábožensky velmi heterogenní; nachází se tu na devět desítek kostelů, synagog i mešit. Součástí Federace Bosny a Hercegoviny je západní část, tzv. Větší Sarajevo. Část Istočno Sarajevo připadla Republice srbské.
Zajímavosti jsou mj. Gazi-Husrevbegova mešita (16. stol.), k níž patří náhrobní kaple (turbe), fontána (šadrvan), hodinová věž (sahat kula), škola koránu (medresa), lázně (hamam), knihovna a hřbitov významných osobností; dále Sultánova mešita (Careva Džamija); pravoslavné i katolické kostely, Katedrála Srdce Ježíšova, Aškenázská synagoga, knihovna, Zemské muzeum, Národní divadlo a univerzita; náměstí Baščaršija s kašnou lemují řemeslnické dílny. Nedaleko města vyvěrá krasový pramen Vrelo Bosne (začátek řeky Bosna), obklopený parkem.

Badanj (Badanj Pećina)

Jeskyně, resp. skalní převis v kaňonu řeky Bregava 7 km od města Stolac, proslavená skalní rytinou s obrazem koně, datovanou 16 tis. – 12 tis. př.n.l. Podle množství nalezených pazourků, opracovaných pazourků a hrotů šípů archeologové soudí, že šlo o trvalý tábor paleolitických lovců (člověk kromaňonský). Na základě nalezených náhrdelníků ze zvířecích obratlů, zubů, rohů a také z mušlí (a unikátního náhrdelníku, kde se pečlivě střídají mušle a zuby), se někteří odborníci přiklánějí k tomu, že jeskyně byla využívána jen v obdobích od března do května, a to k obřadním účelům; odvozují z toho, že tato raná společnost už znala funkci šamana.


Blagaj

Městečko, kdysi sídlo vládce Hercegoviny Stefana Vukčiče a rodiště bosenské královny Katariny Kosača-Kotromanič, se pyšní kamennými domky z 15. – 16. století; v okolním krasu se vyskytuje bohatá flóra, včetně endemitů. Dervišský klášter Blagaj Tekke byl postaven přímo nad vyvěračkou a všechny jeho budovy dokonale splývají s přírodním prostředím – útesem, vyvěračkou i mlýny. Klášter vznikl velmi pravděpodobně hned poté, co území Hercegoviny obsadili Turci, nejpozději v roce 1520, za vlády Ziyauddin-Ahmed ibni Mustafa; budovy dervišského kláštera a svatyně (mauzoleum s náhrobky šejků) se zachovaly do dnešních dnů. Pro muslimy jde o posvátné místo, které je chráněno státem od roku 1952. Možnost prohlídky a zakoupení suvenýrů. Přes řeku Bunu byly zřízeny čtyři mosty; jeden ve vesnici Buna, jeden v Kosoru a dva v Blagaji: most Karađoz-bega je pětiobloukový (1570), most Leho (Lehina ćuprija) tříobloukový (1664); jsou příkladem otomanské architektury. Mlýny, jednoduché kamenné stavby dokonce s kamennou krytinou, byly postaveny po obou stranách řeky hned pod vývěrem; další mlýny byly zřízeny dále po proudu a byly využívány i pro čištění vlny a praní prádla. Kolakovičův dům a Velagičův obytný komplex jsou vynikajícími doklady otomansko-bosňanské architektury; Kosičova věž je ukázkou středověkého opevněného domu. Bosna se snaží o zapsání celé oblasti na listinu památek UNESCO.


Hutovo Blato

Přírodní ornitologická rezervace (1995, 7411 ha), 10 km severovýchodně od Metkoviće a 30 km od Mostaru, chrání bažiny a mokřady vytvořené rozsáhlým podzemním systémem říčky Krupa, levým přítokem Neretvy, sycené z podzemí vápencového masívu Ostrvo; ten lokalitu rozděluje na Deransko jezero a Svitavsko Blato. První část je ornitologickou rezervací, kde žije nebo přezimuje na 350 druhů vodních ptáků, druhá část je loveckých revírem (organizovaný lov a rybolov). Do části rezervace se nabízí vyjížďky na člunech (s odborným doprovodem), cyklistické výlety a zejména fotosafari pro milovníky přírody a ornitology. Je zde i naučná stezka. Jako největší mokřad jihovýchodní Evropy, kde najednou odpočívají i desítky tisíc migrujících ptáků, je od roku 2001 Hutovo Blato zapsáno na Ramsarské listině světově významných mokřadů. Navazuje na rovněž ramsarskou lokalitu Delta řeky Neretvy, již na území Chorvatska. Historickou památkou je Stará pevnost Hutovo Blato.


Kravice (Kravica)

Vodopády na ponorné řece Trebižat, 10 km od Međugorje, poblíž obce Gornji Studenci nedaleko Mostaru, jsou přes 120 metrů široké a 26 – 28 metrů vysoké. Laguna pod vodopády je oblíbeným přírodním koupalištěm s překrásnou scenerií. U vodopádů jsou kiosky nabízející kávu a občerstvení. Kravica, obec kde žije 360 převážně srbských obyvatel, se stala známou pro jeden z masakrů občanské války.¨


Međugorje (Medjugorje, Medžugorje)

Horská vesnička, nacházející se 25 km od Mostaru, se stala významným mariánským poutním místem poté, co se nedaleko odtud, na návrší u osady Podbrdo, zjevila 24. června 1981 skupince místních dětí Panna Marie. Zjevení se poté několikrát opakovala. Dnes k tomuto místu zjevení vede poutní okruh s měděnými deskami s výjevy z Kristova života a v kostele z roku 1969 se shromažďují poutníci z celého světa, aby se jim dostalo povzbuzení ve víře či dokonce uzdravení (v roce 2007 jich bylo 1,7 miliónu). Bohoslužbám o církevních svátcích slouží i venkovní oltář s rozlehlým prostranstvím pro věřící. Poutní místo je pojmenováno po Panně Marii Královně míru (Svetište Kraljice Mira), což podtrhuje její mírové poselství a úsilí o nastolení míru ve světě. Nejvyšší katolické církevní autority se s konečnou platností ke zjevení nevyjádřily. V současné době se zde Panna Maria údajně zjevuje šesti vizionářům, kteří ji mohou vidět a hovořit s ní. Nejnovější poselství Panny Marie a její výzvy dětem jsou publikovány na speciální webové stránce, a to v 27 jazycích. Nejen místní obyvatelé významně profitují z enormního turistického ruchu, od ubytování po prodej suvenýrů.


Mogorjelo

Archeologický park 3 km jižně od obce Čapljina v Hercegovině, na kopci nad ramenem Neretvy. Na začátku 20. století zde byly odkryty ruiny velké opevněné římské vily (usedlosti ze 3. – 4. století), která byla centrem rozsáhlého panství, jež zřejmě zásobovalo potravinami nedaleké městečko Narone (rovněž zříceniny). Usedlost byla zničena ohněm, pravděpodobně při vpádů Vizigótů 401 – 403 n.l.). Mezi cenné nálezy patří římské mince (císař Honorius, 388 n.l.). V 5. století byly v areálu původního statku postaveny dvě starokřesťanské baziliky, užívané později jako obytné prostory, v 7. století poničené avarsko-slovanskými nájezdy. Několik artefaktů z 9. století bylo objeveno v kruhové věži a až do 19. století celé širší území sloužilo jako pohřebiště.


Mostar

Město (105 tis. obyv.) v kantonu Hercegovina – Neretva bylo na řece Neretva založeno osmanskými Turky v roce 1522 jako správní centrum sandžaku Hercegovina; název pochází od světoznámého mostu (Stari most, UNESCO), který postavil turecký architekt Hajrudin mladší v letech 1557 – 1566. Je unikátní stavební konstrukcí, kterou tvoří pouze jeden jednolitý oblouk bez podpůrných sloupů, dlouhý téměř 30 m.
V roce 1878 město připadlo Rakousku-Uhersku, po první světové válce bylo součástí Království SHS a Království Jugoslávie. Když roku 1992 vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost na Jugoslávii, poslal sem Bělehrad tanky a začala občanská válka, během níž byly zničeny nebo poškozeny prakticky všechny historické památky, a to nejen muslimské, ale i katolické a pravoslavné; zřítil se i silně poškozený historicky cenný Stari most. Příměří bylo podepsáno 25. února 1994. Po rozdělení Bosny a Hercegoviny na muslimsko-chorvatskou (FBiH) a srbskou (RS) část připadl Mostar Chorvatům a muslimům; většina Srbů z města odešla. Dřívější přátelské vztahy mezi jednotlivými etniky jsou na bodu mrazu (mj. nad městem vztyčili Chorvaté obří ocelový kříž, v místě, odkud město ostřelovali; Bosňáci proto požadují jeho odstranění). Stari most byl znovu postaven v roce 2004, a protože to bylo pod dohledem památkářů tradičními metodami a z originálních kamenů, byl roku 2005 znovu zapsán na listinu UNESCO. Další mosty přes Neretvu jsou Avijatičarský most, Tekijský most (Hasana Brkiće), Lučki most (Mujagy Komadina), Bunurski most, Musala most (Josipa Broze Tita), Carinski most a Železniční most; na předměstí Jižní most, most Potoci-Vojno, Drežnický most a most Begiće i Begoviće. Z památek zaujme rekonstruovaná Karađozbegova mešita (bosensky džamija, 1558), kterou financoval synovec bosenského vezíra Rustema. Na projektu záchrany kulturního dědictví Bosny a Hercegoviny (Probni Projekt Kulturnog Naslijedja BiH) v hodnotě 15,5 milionů dolarů se podílejí UNESCO, Nadace světových památek (World Monuments Fund), Kulturní nadace Agy Khana (Aga Khan Trust for Culture), národní a regionální vlády, granty vlád Itálie, Holandska, Chorvatska, Turecka a Francie, Světová banka a Rada Evropské banky pro obnovu a rozvoj (CEB). Obnoveny mají být mj. turecké lázně (Hamam), mešita Sevri Hadži Hasana (1620), komplex domů Biščevičů a Lakičičů (zač. 19 stol., v bosensko-tureckém stylu), Alajbegićův dům (Alajbegića kula), mlýny Buka na řece Radobolji (Mlinica Buka), Konak (palác z roku 1900), Biskupský palác s kaplí, Gymnázium (1902, v bosensko-orientálním slohu), univerzitní knihovna a část hradeb (16. stol.).


Neretva

Krasová řeka (délka 230 km, povodí 10 380 km2) v Bosně a Hercegovině (v Hercegovsko-neretvanském kantonu; 208 km, 10 110 km2) a Chorvatsku (v Dubrovnicko-neretvanské župě; 22 km, 280 km2). Pramení v Dinárských horách pod vrchem Čemerno (masiv Zelengoru) a teče na jih, kde ústí deltou do Jaderského moře. Průměrný průtok na území Bosny a Hercegoviny činí 233 m3/s, v Chorvatsku 341 m3/s. Do jejího povodí je zahrnován i přítok Trebišnjica, protože obě jsou propojeny i podzemními dosud nezmapovanými krasovými toky. Geograficky i hydrograficky se tok Neretvy rozlišuje na tři části. Horní Neretva od pramene po město Konjik, včetně přehrady Jablaničko u města Jablanica; druhý úsek je od soutoku Neretvy s řekou Rama, kde řeka vytvořila kaňon mezi horami Prenj, Čvrsnica a Čabulja, o výšce stěn až 800 – 1200 m; zde se přes odpor ekologů plánuje stavba tří přehrad s hydroelektrárnami. Třetí úsek je široké úrodné údolí, zakončené rozlehlou deltou, ústící mnoha rameny do Jaderského moře. Zejména na horním toku má řeka nepopsatelnou zelenomodrou barvu.


Ošaniči (Osanici)

Osada 1,5 km severně od městečka Stolac, 30 km východně od Čapljiny v Hercegovině. Poblíž se nacházejí zbytky opevněného hradiště (227 m n.m.) z doby železné, později sídla ilyrského kmene Daorsů, který obchodoval s řeckými koloniemi na Jadranu. Ve 2. století př.n.l. byla lokalita dobyta a zničena Římany. Nalezené artefakty jsou dokladem, že helénská civilizace pronikla až sem, daleko na sever. Lokalita je přezdívána „Hercegovské Stonenhenge“, protože trnitá vegetace skrývá zbytky zdí z kyklopského zdiva, kdy lze rozeznat i zbytky dvou věží a dvou vstupních bran. Další pozoruhodnou památkou je kostel sv. Petra a Pavla (15. stol.).


Počitelj

Malé opevněné středověké městečko v Hercegovině na řece Neretvě, na stráni nad silnicí z Metkoviće do Mostaru (35 km). V původním útočišti pirátů dali v 15. století vybudovat impozantní hrad vévoda Vukčić-Kosača a jeho spojenec uherský král Matyáš Korvín na obranu proti Turkům. Dodnes se zachovala jeho mohutná věž (kula Gavran-Kapetanovića). Turci hrad dobyli a opevnění ještě zesílili. V 16. stol. byla postavena bohatě zdobená mešita Hadži Aliho (Hadži Alijina džamija, v zahradě s prastarým cypřišem) a hodinová věž „sahat-kula“ ze 17. stol. Zámek Gavrana Kapetanoviće (konak Gavran-Kapetanovića) tvořila větší budova pro ženy (haremluk) a menší pro muže (baškaluk) se společným nádvořím, chráněné společnou zdí. Po roce 1945 ho obsadili výtvarní umělci, kteří zde postupně vytvořili věhlasnou kolonii a přispěli k revitalizaci Počitelje. Turecké lázně (hamam) a hostinec (han) byly postaveny v 17. století. Medresa paši Šišmana Ibrahima sloužila později jako hospoda. Za války v roce 1993 bylo Počitelj prakticky zničeno bombardováním; dílo zkázy dokončilo vyhození zbylých islámských památek do vzduchu dynamitem; Bosňáci byli buď zabiti, nebo odvlečeni do koncentračních táborů. Na přístupu do města byl vztyčen obrovský kříž. Dnes zde žije 905 obyvatel, z toho 75 % jsou Bosňáci. Probíhá obnova města a rekonstrukce hlavních památek, částečně funguje i umělecká kolonie.


Radimlje

Obec vzdálená 2 km od městečka Stolac, s nekropolí s pozoruhodnými masivními náhrobními kameny, „stećky“ (singulár stečak). Pocházejí ze 13. – 16. století a jsou originálním výrazem místní lidové středověké kultury, kterou nepotlačili ani Turci. Mají podobu kamenných bloků, kamenných desek, sarkofágů, křížů, sloupů a stél a liší se svými tvary, obrysy, rozměry i hmotností (našly se i kolosy o váze mnoha tun). Každý kámen je unikát, definovaný zejména detaily výzdoby, reliéfy. Patrný je vliv románského a později gotického slohu. Nejkrásnější jsou náhrobní kameny s figurálními scénami, často zobrazujícími lovecké výjevy (lov na jelena, medvěda, kance, se psy, na koni) nebo tanec (tančící pár, tanec kolo); nechybějí ani zobrazení světců nebo portréty. Některé kameny jsou zdobeny ornamenty (hvězdy, růžice, kříž v různých variantách, spirála, kruh, vinné hrozny, měsíc, slunce, slepé arkády aj.), zpodobeny jsou i zbraně (meče, dýky), erby nebo dokonce epigramy či filozofická zamyšlení. Kameníci se nazývali kovači, autoři reliéfů djaci; někdy byla na náhrobku uvedena i jejich jména. Podle odborníků představují stećci (nazývaní též mramori, kami, kuće, biligi) specifické umění středověké Bosny a přilehlých území a jsou vrcholným projevem lidového tvůrčího ducha a tvořivosti. Na světě se vyskytují pouze v Bosně a Hercegovině, v Chorvatsku, v Černé Hoře a Srbsku a tyto země společně usilují o jejich ochranu UNESCO. V Bosně je jich evidováno přes 60 tisíc (14 tun vážící bohatě zdobený náhrobní kámen z obce Gornja Zgošća u Kakanje byl přenesen do Zemského muzea v Sarajevu), v Chorvatsku 4,5 tisíce, v Černé Hoře 3 tisíce a v Srbsku 2 tisíce. Jednou z největších lokalit je obec Cetina v oblasti Dalmatsko Zagorje, kde se nachází 800 kamenů. Stečci jsou obvykle seskupeny v blízkosti starého kostela či kaple, vedle hřbitova, ale jsou známy i lokality, kde široko daleko není ani kostel, hřbitov ani lidské sídlo.


Vrelo Bune

Mohutná vyvěračka u městečka Blagaj 12 km jižně od Mostaru, kterou začíná 9 km dlouhá řeka Bune, levostranný přítok Neretvy, je považována za učebnicový příklad krasového pramene. Je jedním z nejkrásnějších vývěrů v Evropě, kdy se zpod dvěstěmetrové kolmé vápencové skalní stěny valí z podzemí každou sekundu 30 m3 extrémně chladné a čisté vody. Celá oblast včetně kláštera je chráněna jako národní přírodní a historická památka.


Zábava, kultura, sport

Mezi oblíbené aktivity patří cyklistika (silnice jsou však frekventované a tunely neosvětlené; nicméně v roce 2009 vyšel cykloturistický průvodce pro 10 tras), v zimě lyžování (sjezdové i běžecké terény ve střediscích Jahorina, Igman, Bjelašnica poblíž Sarajeva, pohoří Vlašič a Čvrsnica; srovnatelné ceny s ČR); kanoistika, rafting a rybaření (řeky Bioštica, Drina, Krivaja, Neretva, Pliva, Rakitnica, Tara, Trebižat, Una a Vrbas), termální lázně (Fojnica, Ilidža, Kiseljak, Olovo, Teslič, Tuzla a Višegrad) a turistika a vysokohorská turistika, horolezectví a speleologie (kaňony Rakitnice a Krušnice, národní parky Hutovo Blato, Kozara, prales Peručica, Sutjeska, prameny řeky Buny u Blagaj, vodopády, jeskyně a vyvěračky v Hercegovině, vodopády Kravice a vodopád Skakavac). V krajině se zásadně doporučuje mít místního průvodce a chodit jen po vyznačených cestách. Běžně je tolerováno táboření a bivakování ve volné přírodě.
Možnosti plateb kartou se zlepšují, zejména VISA a Master Card, rozhodně však na ně nespoléhejte.
V červenci probíhají ve staré turecké čtvrti Sarajeva Baščaršijské noci – festival tance, opery, baletu, zpěvu, poezie a uměleckých výstav; všechny akce jsou přístupné zdarma. V druhé polovině července hostí Sarajevo mezinárodní folklórní festival, v srpnu se koná Sarajevský filmový festival. V létě také probíhají dvouměsíční Letní hry v Banja Luce – koncerty, rocková hudba, divadelní představení a večery poezie.
Pobřeží Jadranu nabízí vodní sporty jako jachting, jízdu na vodních lyžích nebo vodním skútru, vodní pólo, windsurfing a sportovní rybolov.


Zastupitelské úřady

Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny pro Českou republiku
Opletalova 27, 110 00 Praha 1
tel: +420 224 422 510 , 511
fax: +420 222 210 183
e-mail: embbh@iol.cz
provozní hodiny  po-pá 9.00 – 17.00
konzulární oddělení:
tel: +420 224 422 515  +420 224 422 515
provozní hodiny  po-pá 10.00 – 14.00
Velvyslanectví České republiky v Bosně a Hercegovině
Ambasada Češke Republike
Franjevačka 19, Sarajevo
71 000
tel: 0038733/447525 , 446966, 232748, konzulární oddělení 238746
fax: 0038733/447526
e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sarajevo


Zdravotní péče, očkování, hygiena

Zdravotní péče v Bosně a Hercegovině nedosahuje evropského standardu, zejména ve vybavení zdravotnických zařízení, která však běžně poskytnou základní pomoc nebo ošetření v akutních případech a jejich personál je vysoce profesionální a vstřícný. Akutní zdravotnická pomoc pro české občany je v Bosně a Hercegovině bezplatná, a to na základě smlouvy mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti zdravotnictví z roku 1963, kterou oba nástupnické státy převzaly. Veškerou ostatní péči (včetně např. ošetření zubů) je třeba hradit v hotovosti, přičemž ceny jsou vysoké (ošetření zubů 200 – 400 euro). Cizinci žijící v Sarajevu využívají převážně služeb státní nemocnice Koševo, kde většina lékařů hovoří anglicky, služby jsou na dobré úrovni a technické vybavení srovnatelné s českým. Mimo větší města je však zdravotnictví na nižší úrovni a na venkově a v odlehlých oblastech prakticky neexistuje.
Zásadně se doporučuje si před cestou sjednat cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám, které kryje i další výlohy (doprava nemocného apod.); doporučuje se do pojištění zahrnout i náklady letecké přepravy. Pojištěný hradí na místě v hotovosti obvykle jen menší částky, vyšší úhrady zajišťuje asistenční služba pojišťovny. Pojištění léčebných výloh se doporučuje uzavřít zejména, pokud hodláte provozovat rizikové sportovní aktivity, za které se považuje lyžování, horolezectví, rafting či potápění.
V případě ošetření je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších případných dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnou. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Klienti Čedoku jsou pojištěni u České pojišťovny.
Očkování není třeba, ale doporučuje se očkování proti žloutence typu A a B a proti tetanu. Nehlaďte zvířata, mohla by mít vzteklinu. Klíšťata mohou být přenašečem klíšťové encefalitidy a boreliózy, věnujte proto pozornost případnému zarudnutí místa, z něhož jste klíště odstranili, nebo zvýšené teplotě.
Voda je všude pitná a hygiena potravin na dobré úrovni. Vždy se však snažte dodržovat hygienická pravidla – zejména jezte pokrmy jen dostatečně tepelně upravené, myjte si ruce mýdlem a před konzumací pečlivě omyjte veškeré ovoce i zeleninu. Odřekněte si pokrmy s majonézou a dejte přednost balené vodě před vodou z vodovodu. Už z domova se vybavte protiprůjmovými léky.

Lékárny

Lékárny (apoteka) se nacházejí jen ve větších městech a jedna bývá otevřena po 24 hodin. Běžné léky jsou dostupné, obvykle však pod jinými názvy; proto se doporučuje konzultace s lékárníkem nebo lékařem. Veškeré léky se platí v hotovosti. Pokud nějaké pravidelně užíváte, nezapomeňte si je vzít s sebou již z domova, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění po poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.


Zvyklosti a obyčeje

Místní obyvatelé jsou otevření, družní a pohostinní; již při prvním setkání vás zvou domů, na rakiji či na kávu a host je vždy vítán s velkou pozorností. Čas jakoby nemá žádnou hodnotu, nedochvilnost je běžná. Bosna je charakteristická svou etnickou a náboženskou rozmanitostí, a návštěvník by měl respektovat místní zvyklosti podle toho, kde se právě nachází. Pravidla islámu se příliš nedodržují (jsou to Slované, kteří k islámu konvertovali za nadvlády Osmanské říše); přesto je na místě takt a zdrženlivost. Vyvarujte se provokativního oblečení (zejména ženy) a rozhovoru o citlivých tématech – terorismus, válka, náboženství, vztahy etnických skupin či politických stran, případně zákaz požívání alkoholu muslimy (který je běžně porušován).
Bosňácký folklor má kořeny až v 15. století a prolínají se v něm tradice bosenské, jihoslovanské, albánské, turecké i arabské. Typické jsou balady (sevdalinky), opěvující nešťastnou lásku a ryzí přátelství, iláhije (náboženské písně o Alláhovi, zpívané především derviši) a kasidy (světské písně). „Izvorna“ (původní, jediná „pravá“ hudba) je zpívaná jedním zpěvákem, doprovázeným houslemi a hráčem na šargiju (originální strunný nástroj s dlouhým krkem). Tradičním tancem je kolo, v různých variantách. Motivem bosňáckých bájí a pověstí jsou osudy bosenských osobností z období turecké nadvlády. Hrdiny (gaziji, gazi, junáky) jsou bojovníci ve službách Osmanské říše. Nejznámější je středověký bán Kulin, zakladatel bosenské státnosti a nezávislosti.

Zajímavé dokumenty v Archivu ČT
 

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-archiv/121-chorvatsko/


11. 8. 2013 – Biokovo

Míříte letos na dovolenou do Chorvatska? Pokud je vaše odpověď ano, tak se není vůbec čemu divit. Už řadu let je to totiž nejoblíbenější destinace nás, Čechů. Objektiv se tam také vypravil a nabízíme vám reportáž z národního parku Biokovo. Pokud by se vám nechtělo jen lenošit na pláži, můžete vzít následující reportáž jako tip na aktivnější odpočinek. Můžete si udělat výlet na některý z horských vrcholů a pozorovat nádherný západ slunce.

14. 7. 2013 – Vranské jezero

V severní Dalmácii najdete Vranské jezero. Je to nedaleko Čechům tolik známého Zadaru. Jezero je unikátní třeba v tom, že tam žijí mořské i sladkovodní ryby. Kromě toho jsou tam velmi vzácná hnízdiště vodních ptáků a jde o přírodní rezervaci. Právě proto byste v bezprostřední blízkosti jezera jen marně hledali hotely, přespat se tam dá jen v kempu.

14. 7. 2013 – Pula

PulaČemu dáváte přednost? Dovolené pod sluncem na rozpálených oblázkových plážích a čirým mořem? A nebo raději poznávání památek? Nedaleká Pula na jihu istrijského poloostrova nabízí magickou kombinaci obojího. Navíc je to místo, které je s námi spojeno mnohem víc, než si myslíme. Dokládá to společná rakousko-uherská historie. Pula je také místem, kde se letos koná festival, který byste tam možná ani nečekali. Mezinárodní filmový festival. A hned jubilejní 60. ročník. Více už v reportáži Denisy Bukvajové a Tomáše Voženílka.

26. 5. 2013 – Učka

Chorvatsko je blízkou a obílenou destinací českých turistů a cestovatelů. Pro poloostrov Istrie na severu země to díky jeho relativní blízkosti platí samozřejmě taky. Naši milovníci slunce, kamenitých pláží a azurového moře znají určitě důvěrně Pulu, Rovinj a další oblíbené přímořské destinace. Istrie to ale nejsou jen letoviska na pobřeží. Za pár okamžiků vám ukážeme a dokážeme, že za návštěvu určitě stojí třeba i horská rezervace Učka.

12. 8. 2012 – Dalmácie

Čeká nás Chorvatsko a míříme tam za vůní a chutí ostrovů Dalmácie. Na lodi a na kole, pěšky nebo autem navštívíme místa, kde si pochutnámě na specialitách tradiční dalmatinské kuchyně, vyhlášených vínech a destilátech. Jinými slovy skvělá pozváka na pozdní dovolenkovou cestu nebo aspoň pořádný rozjezd před víkendovým obědem. Nezarmoutíme ale ani sportovce a slibujeme, že společně vyšplháme na nejvyšší kopec Brače - Vidovu Goru.

13. 5. 2012 – Slavonie – posvícení

Nejpočetnější skupina krajanů žije v Americe, o tom jistě nikdo nepochybuje. Víte ale kde byste našli zaručeně nejaktivnější a nejlépe organizovanou krajanskou komunitu? Doslova za humny - v chorvatské Slavonii. V celém Chorvatsku se k české národnosti hlásí více než 10 tisíc lidí a většina žije právě tady - na severovýchodě země, v cípu ohraničeném Maďarskem, Srbskem a Bosnou. Hlavním městem české menšiny je tu už po léta Daruvar. A právě tam se na sjezd krajanů vypravil i Objektiv.

3. 4. 2011 – Cres

CresChorvatský ostrov Cres nepatří alespoň mezi Čechy k nejvyhledávanějším destinacím. Důvodem bude možná i to, že za první republiky, v době, kdy u nás začínalo být cestování na Jadran populární, nepatřil tehdejší Jugoslávii. Mírové dohody Cres po první světové válce přisoudily Itálii, bez ohledu na to, že drtivou většinu tvořili Chorvaté. Po mnoha peripetiích je všechno jinak – tak, jak má být. Přesto se dají na ostrově stále najít místa nezasažená masivním turismem a my jsme právě tady objevili několik hezkých legend.

27. 3. 2011 – Vnitrozemí ostrovů

Když se řekne Chorvatsko, skoro milion Čechů možná znuděně mávne rukou – právě tolik jich do Chorvatska ročně vyrazí a může tak vzniknout dojem, že v této zemi už není co objevovat – pláže, kempy a přístavy přece znají všichni. O to příjemnější překvapení ale čeká na ty, kdo vyrazí prozkoumat vnitrozemí chorvatských ostrovů. Nedávno jsme to v Objektivu zkusili, ale vracíme se znovu v pohledu kameramana Ondřeje Urbaníka a hlavně v pohybu. Takže nudit se nebudete. To garantuji!

20. 2. 2011 – Loď a kolo

Čeká nás cesta po Chorvatsku. Navštívíme hned několik malebných míst. Uprostřed zimy vás naše reportáž jistě potěší a alespoň trochu zahřeje. První místo, kde se zastavíme, bude bývalá rybářská osada Milna, dnes tam míří hlavně jachty. A právě na jedné z nich se teď spolu s posádkou budete moci projet i vy. Obdivovat budete moci přírodní krásy, ale i jiná zajímavá místa, jako třeba úkryt pro lodě a ponorky postavený jugoslávskou armádou před 40 lety. Podíváme se ale třeba i na nejznámější chorvatskou pláž. Anebo do místa, kde se nachází takzvaná česká vila, proč česká? Dozvíte se. A na své si přijdou i milovníci cyklistiky, v Chorvatsku jsou totiž přímo parádní trasy a prý vhodné i pro úplné začátečníky.

21. 6. 2009 – Lastovo

Lastovose mu také mohlo říkat Karnevalový ostrov. Tamnímu masopustu místní říkají Poklad. Proč? To se dozvíte z reportáže. Stejně jako všechno o tradicích, které se tu dědí z generace na generaci. Obyvatelé ostrova berou tradice velmi vážně, přestože vám je ani nedokáží vysvětlit; dostatečný důvod k tomu, aby je dodržovali, je pro ně to, že se je naučili od svých předků.

7. 9. 2008

Chorvatsko je neoblíbenější letní zahraniční destinací českých turistů. Řada z nich může určitě říct, že je na Jadranu jako doma a mnozí také od dovolené čekají víc, než jen hotel a pláž. Stále oblíbenější jsou putování na jachtě. Plavit se můžete od jara do podzimu. Dokonce i dnes. Objektiv má pro vás tip na jednu velmi zajímavou trasu, na níž na vás čeká mimo jiné několik tajemných pevností. Začínáme v Biogradu na Moru.

20. 4. 2008

Kornatské ostrovy – členitá mozaika kamenitých vrcholků zasazená do temně modré mořské hladiny. Kdysi to byla odlehlá oblast v centrální Dalmácii jižně od Zadaru, o kterou se jen málokdo opravdu zajímal. Když tady chorvatské úřady v roce 1980 vyhlásily národní park, začaly být Kornati, které jsou celoročně bez trvalého osídlení, velmi populární a stále více lidí objevuje jejich nedotčenou krásu.


http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-archiv/121-chorvatsko/
 
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one