Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg
P7190142.JPG
P7190139.JPG
P7190140.JPG
P7190141.JPG
P7190149.JPG
P7190143.JPG
P7190144.JPG
P7190146.JPG
P7190153.JPG
P7190150.JPG
P7190151.JPG
P7190152.JPG
P7190154.JPG
P7190168.JPG
P7190161.JPG
P7190162.JPG
P7190173.JPG
P7190163.JPG
P7190164.JPG
P7190157.JPG
P7190195.JPG
P7190158.JPG
P7190187.JPG
P7190177.JPG
P7190193.JPG
P7190196.JPG
P7190217.JPG
P7190206.JPG
P7190201.JPG
P7190203.JPG
P7190216.JPG
P7190215.JPG
P7190207.JPG
P7190210.JPG
P7190209.JPG
P7190189.JPG
P7190188.JPG
P7190185.JPG
P7190176.JPG
P7190192.JPG
P7190178.JPG
P7190191.JPG
P7190184.JPG
P7190154.JPG
Z Vrliky se vydáváme směrem na Knin. Silnička prochází širokým údolím, kterému vévodí mohutný hřeben pohoří Dinara. Zatímco vlevo vidíte nejvyšší vrchol Chorvatska - Sinjal (1831 m), zprava můžete spatřit boční vývěry Cetiny, jedné z nejhezčích krasových řek v Chorvatsku - viz. níže
Divoká řeka na svém 105 km dlouhém toku ukrývá plno soutěsek, vápencových kaňonů, kaskád i vodopádů. Unikátní je ale i hlavní zřídlo Cetiny, za kterým se vydáme do stejnojmenné osady. Důležitým orientačním bodem je pravoslavný kostel na jednom vršku. Právě pod jeho svahem se rozprostírá tyrkysové oko hlavního pramene. Životodárná oáza v pustém krasu, obklopená bujnou vegetací.
Na dno ale nedohlédneme, průzračná říčka prýští z tmavých hlubin vodou zaplněné propasti. Pramen Cetiny se stále drží ve sféře zájmu speleologů - průzkum zatím potvrdil hloubku 102 m! Těší se též praktickému využití, jako zdroj pitné vody.
Pokud byste se chtěli osvěžit v průzračné ledové vodě, doporučuju sejít hlouběji do vsi a na úpatí pod kostelem zabočit doleva. Za okamžik se ocitnete v malebném zákoutí, obklopeném staletými vrbami. Několik ohnišť svědčí o tom, že pikniky tu nejsou vzácností.
Dalmátské vnitrozemí
 

S výjimkou jedné oblasti je dalmatské vnitrozemí jen málo navštěvovanou částí Chorvatska. Tuto výjimku tvoří Národní park Plitvická jezera (Plitvička Jezera), což je nepochybně jedna z nejvíce inzerovaných turistických lokalit v Chorvatsku, která však kvůli tomu nikterak nepozbývá na přitažlivosti.
Dalmatské vnitrozemí je od zbytku země dosti izolované, neboť západně položený členitý horský hřeben Dinárských Alp je odděluje od známějších měst na jaderském pobřeží a na východě se táhne bosenská hranice.

Národní park Plitvická jezera

Nádherný Národní park Plitvická jezera, další dalmatský příspěvek na seznam světového dědictví UNESCO, je místem, které nesmí chybět na seznamu žádného zahraničního návštěvníka, jichž sem z dalmatského pobřeží či ze Záhřebu míří celé zástupy. V průběhu mnohých tisíciletí, kdy se ve vodě bohaté na minerály rozpouštěl vápenec a krystalizoval na mechu a řasách vyrůstajících z podloží, vznikly v parku sintrové vodopády a vytvořily nádhernou vodní scenérii. Okolo jezer a skrze lesy se vine síť turistických stezek, jezdí zde kyvadlový „vláček,“ který turisty vozí na různá místa v parku, a díky dřevěným chodníčkům se lze bez problémů dostat přímo k samotným vodopádům. Nedaleko od vchodu do parku se rozkládá vesnice Rastoke, v níž stojí několik pěkných starých vodních mlýnů – některé doposud funkční – a na místě, kde se řeka čica vlévá do Korany, je spousta bouřlivých vodopádů. Mezi Plitvickými jezery a pohořím Velebit na jihozápadě leží úrodná oblast Lika, venkov- ská krajina s malou hustotou osídlení, které ještě více prořídlo po Vlastenecké válce, neboť na jejím konci z nově vzniklého Chorvatska odešlo mnoho etnických Srbů. Narodil se zde chorvatský politik z 19. st., Ante Starčević, a velký elektroinženýr Nikola Tesla. Dům, kde se Tesla narodil, stojí ve vesnici Smiljan nedaleko Gospiće a proměnil se v malé, ale poučné muzeum.

Knin okolí

Starobylé město Knin se nachází 140 kilometrů jižně od Plitvic, na železniční trati ze Záhřebu do Splitu, a na kopci nad městem se tyčí pochmurná pevnost. Východně od Kninu se vypíná Dinara, jež je se svými 1 831 metry nejvyšší chorvatskou horou, a nedaleko odtud pramení řeky Cetina a Krka, které se posléze zařezávají do hlubokých roklí, jimiž putují do Jadranu.



DALMÁTSKÉ VNITROZEMÍ

Cerovacké jeskyně (Cerovačke Pećine), které tvoří nejrozsáhlejší jeskynní systém, který byl doposud v Chorvatsku objeven, plný stalag- mitů a stalaktitů. Jihovýchodně od Kninu vede silnice do Sinje, kde se každý rok v srpnu koná barvitý turnaj Sinjska Alka. Ještě dále na jihovýchod narazíte na Imotská jezera, vetknutá mezi pohoří Biokovo a Bosnu a obklopená str- mými útesy. V posledním století se mnoho rodin rozhodlo od Imotských jezer a z přilehlé oblasti odejít a usadili se v úrodnější Slavonii na severu. Z historického pohledu nehrálo dal- matské vnitrozemí v žádném případě podřadnou roli, což dokládají římské zříceniny nedaleko horního toku Krky i fakt, že během 11. st. v Kninu sídlili středověcí chorvatští králové. Poloha Kninu na hlav- ním železničním tahu Záhřeb-Split znamená, že si město uchovalo svůj strategický význam až do dnešních dnů. I tato oblast utrpěla během Vlastenecké války značné škody. První oběti se objevily na nepravděpodobném místě – v kanceláři
národního parku. i přes klid, který v parku panuje, šlo o významný zdroj příjmů a pres- tižní lokalitu, o kterou stálo za to bojovat. Během války z oblasti uprchlo mnoho Chorvatů a Knin se stal metropolí dočasné republiky Srbská krajina. (Republika Srpska Krajina), ale v srpnu 1995 jej Chorvatsko v průběhu masivní vojenské operace Oluja (Bouře) pod velením Ante Gotoviny ískalo zpět. Podél bosenské hranice, v okolí Kninu a na jihovýchodních svazích Velebitu dopo- sud existují zaminované oblasti. 

Národní park Plitvická jezera

Nejslavnější chorvatská přírodní zajímavost, Plitvická jezera (Plitvička Jezera), je i přes zástupy turistů skutečně nádherné místo – spousta dunících vod, smaragdově a tyrkysově zbarvená jezera, útesy porostlé lišejníkem i náhlá, nečekaně klidná zákoutí.
Výlet lodí představuje nejlepší způsob, jak si zblízka prohlédnout mimořádné přírodní úkazy u Plitvických jezer.
Plitvická jezera jsou nejstarší a nej- větší národní park v Chorvatsku, který byl založen v roce 1949 a dnes pokrývá plochu téměř 300 čtverečních kilometrů. Za místo světového dědictví UNESCO byl prohlášen v roce 1979. Centrálním místem parku – a jedinou částí, kterou shlédne většina návštěv- níků – je řada 16 jasně zbarvených jezer, jimiž postupně protéká voda přes spoustu nádherných sint- rových vodopádů. Úroveň jezer v průběhu 8 kilometrů postupně klesá asi o 130 metrů a poté
se jezerní voda vlévá do řeky Korany. Jezera se nacházejí upro- střed svěží vegetace a hustých bukových lesů. V parku žije rozmanité ptactvo a zvěř, kupříkladu čápi černí, medvědi hnědí i vzácní rysi ostrovidi. Síť dobře značených stezek a dřevěných chodníků výrazně usnadňuje přístup k jezerům a k vodopádům. Na některých jezerech vozí turisty lodě a od konce jednoho k začátku druhého jezdí kyvadlová doprava. Park zaplavuje obrovské množství

www.np-plitvickaje- zera.hr

Skalní formace:

Sintr (též travertin) je porózní sedi- mentární hornina, která se vytváří usazováním uhličitanu vápenatého z jezer a řek v parku. Minerály se usazují také na lišejnících, což vede k jejich postupnému zkamenění. Sintrové útvary rostou svisle ze dna jezer a vytvářejí překážky a vodopády. Vodorovně vyrůstají z ústí vodopádů, rozšiřují se směrem, kudy teče voda, a pod vodopády tak vznikají jeskyně. Vznik sintrového vápence je nepřetržitý proces. Před čtyřmi stovkami let tvořilo jezero Kozjak dvě jezera, ale soustavné ukládání ložisek vápence na dně jezer zvýšilo vodní hladinu a sintrová bari- éra mezi oběma jezery se ponořila. Tato stará hráz je doposud pod vodní hladinou zřetelně viditelná. Místní legendy vyprávějí svou vlastní, poetičtější verzi vzniku této oblasti. Podle lidového podání se místní obyvatelé během hrozného sucha modlili k nechvalně proslulé Crne Kraljici, čili Černé královně, která v odpověď rozpoutala strašlivé bouře, jež zaplavily celou oblast a vytvořily jezera.

Cesta do parku

Národní park Plitvická jezera leží na silnici E71, hlavní trase mezi Karlovacem a Kninem, asi 150 kilometrů jižně od Záhřebu. Z obou hlavních měst sem jezdí pravidelné autobusové spoje, ale dostat se autobusem z parku může být někdy obtížné, protože vozy jsou často plné. Kyvadlové autobusy a lodě v samotném parku jezdí zhruba každých 20 minut. Do parku vedou dva vchody: nedaleko restaurace Lička Kuća (Ulaz 1) a poblíž hotelu Jezero (Ulaz 2). Okolo Ulazu 1 je několik velkých hotelů. Nejbližší kemp v Koraně, 8 kilometrů na sever od Ulazu 1. Táboření v parku je zakázáno.

První oběti války

I přes krásu, kterou Národní park Plitvická jezera oplývá, má ve sv. historii i temnější stránky. V roce 1991 obsadily ústředí parku srbské milice a v následné přestřelce s chorvatskou policií došlo k prvním úmrtím Vlastenecké války. Parku samotného se konflikt nedotkl, i když vojenské jednotky okupovaly zdejší hotely, které později sloužily jako domov pro uprchlíky a po válce musely projít rekonstrukcí.

Procházka okolo Plitvických jezer

Nejlepším způsobem prohlídky parku pochopitelně zůstává pěší chůze. Putování po hlavních stezkách je snadné. Jsou jasně viditelné (většinou po dřevěných chodníčcích) a během jediného dne se snadno podíváte k většině jezer, i když je lepší si na poklidné toulky parkem vyhradit dva dny.

Dřevěné chodníky zavedou turisty do samotného srdce vodního světa u Plitvických jezer.

Vyjděte od hotelu Jezero (u Ulazu 2), jděte po stezce dolů k pokladně a pak pokračujte dále dolů až na břeh jezera Kozjak, na jehož druhou stranu vás převeze loď. Jděte po jasně značené stezce, která z velké části vede po dřevěných chodnících a vine se podél řady malých jezírek a okolo lánů rákosů i sintrových vodopádů. Lišejníky – většinou Cratoneuron, také Brium – které postupně zkameněly a proměnily se ve skalní útvary, lze spatřit, jak vyrůstají z povrchu sintrových bariér a vodopádů. Pod vodou častokrát uvidíte bledé, přízračné kmeny stromů a větve, jež procházejí podob- ným procesem, kdy se na nich usazuje uhli- čitan vápenatý z vod bohatých na minerály.
Zájemci o botaniku by se měli porozhlédnout po neobvyklých rostlinách; několik zdejších druhů neroste nikde jinde než v tomto národním parku. Jděte dále až k jezeru Galovac či Okrugljak a poté vystoupejte zpět na silnici. Jeďte kyvadlovým autobusem, který jezdí zhruba po 20 minutách, k jezeru Milanovac. Od konečné autobusu jděte dále na nádhernou vyhlídku nad jezery – jedno z klasických vyhlídkových míst v parku. Namísto další cesty po vysoko položené trase odbočte doprava a jděte dolů po dosti příkrých schodech, které vás povedou skrze obrovskou díru ve skále. Dole odbočte doprava a jděte po chodníku, který nyní vede podél řady hlomozících peřejí. Zanedlouho budete po pravé straně míjet další chodník (označený jako „parkoviště“). Pro tuto chvíli jej ignorujte, jděte stále rovně, okolo Sastovcůpo pravé straně, kde se jedno z posledních jezer vlévá do řeky Korany, a pak sestupte k jezírku pod Velikim Slapem (doslova „Velkým vodopádem“), který se řítí z výšky 76 metrů z protější skály. Vraťte se k chodníku se značkou „parkoviště,“ jděte po něm přes jezero a pak vystoupejte po stezce na opačném konci vodní plochy, odkud je obzvláště dobrý výhled na Veliki Slap vzadu. Na vrcholku odbočte doprava a jeďte autobu- sem zpět k pokladně u hotelu Jezero. Případně, když už jste zde, zamiřte na parkoviště u Ulazu 1 – a nezapomeňte si vzít svou vstupenku, abyste se dostali zpět do parku – a naproti přes hlavní silnici do rušné restaurace Lička Kuča (tel. 053 751 024)se spous- tou místa pro posezení u jídla na čerstvém vzduchu. V parku se lze toulat mnohem déle a v pokladně či v obchodech u vstupu do parku, případně v hotelích, si můžete zakou- pit podrobnou mapu oblasti (Nacionalni Park Plitvička Jezera, turistička karta 1:50,000).Držte se na značených stezkách, aby nedocházelo k erozi půdy či k poškození přírody.

Jižně od Plitvických jezer

Do dalmatského vnitrozemí jihovýchodně od Plitvických jezer, natěsnaného mezi horský hřeben vedoucí souběžně s pobřežím a západní hranici Bosny, jezdí mnohem méně návštěvníků. Oproti vyprahlým lesíkům na známějším, slunném pobřeží či svěží zelené slavonské planině jde o zcela odlišnou, členitou krajinu.
Mohutná pevnost v Kninu ovládala toto území po celá staletí a na kilometry daleko.

Lika

Lika je řídce osídlená a z velké části zemědělská oblast, do níž patří i Plitvická jezera a táhne se od parku směrem na jihozápad, kde ji ohraničují pohoří Velika Kapela a Velebit. Jen kousek od likské metropole, Gospiće, se nachází vesnice Smiljan, místo, které není ničím zajímavé, s jedinou výjimkou – narodil se zde nejznámější ličanský rodák, vynálezce a elektroinženýr Nikola (1846–1943). Teslův rodný dům stojí uprostřed vesnice, nedaleko jeho sochy od Mile Blaževiće. Dnes je otevřený pro veřejnost jako muzeum a tvoří součást pamětního komplexu z roku 2006. Pod jižním úpatím pohoří Velebit, nedaleko Gračacea na silnici z Gospiće do Kninu, se nachází jedny z nejkrásnějších jeskyní v Chorvatsku, Cerovacké jeskyně. Jeskynní systém táhnoucí se pod kopci měří asi 2 150 metrů a ukrývá takové klenoty jako je Studna života, Křišťálová síň a erodovaná skála, která prý vypadá jako hlava Santa Clause.

Knin

Asi 140 kilometrů jižně od Plitvických jezer na trase E71, uprostřed drsné, krasové krajiny, se nalézá město Knin. Knin leží ve stínu Dinary, jež je se svými 1 831 metry nejvyšší chorvatskou horou, a přestože se nachází tak daleko od turistických tras, jde o město s velkým strategickým a historickým významem pro celou zemi. Knin byl metropolí středověkého Chorvatského království, za krále Zvonimíra v 11. st., a dnes jím prochází železniční trasa ze Záhřebu do Splitu – životně důležitá dopravní tepna spojující chorvatské hlavní město a hlavní přístav v Jadranu. Z toho důvodu šlo o klíčový bod během Vlastenecké války, kdy se Knin stal centrem dočasné Republiky Srbská krajina (Republika Srpska Krajina). V době největšího rozmachu se tato republika táhla obloukem od Kninu na jihu podél bosenské hranice až do západní Slavonie. Republice vládl Milan Babić (1936–2006), zubař z Kninu, který dohlížel na vyhnání nesrbských národností z tohoto území v 90. letech 20. st.. Za tento válečný zločin byl později odsouzen. Chorvatské síly dobyly Knin a zbytek této republiky zpět v roce 1995 během operace Bouře. Nad městem, na nedalekém kopci Sveti Spas, se pochmurně tyčí obrovská kninská středověká tvrz, kterou v 16. st. přestavěli otomanští vládci a poté v 18. st. Benátčané. Dnes již bohudík nejde o nic více než o turistickou atrakci, která nabízí krásný výhled na město. Krajina okolo Kninu je bohatá na archeologické nálezy, kupříkladu římskou osadu Burnum a středověké chorvatské sídlo Biskupija. Nedaleko Kninu také pramení řeky Krka a Cetina. Ale mějte na paměti, že velká část krajiny okolo Kninu dopo- sud výrazně trpí skrytými pozemními minami z Vlastenecké války. Za všech okolností je potřeba se v této části Chorvatska vyvarovat mimo cesty.

Sinj

Po dalších 70 kilometrech z Kninu na jih se dostanete do městečka Sinj, které se nejvíce proslavilo živým každoročním rytířským turnajem, jenž vešel ve známost jako Sinjska Alka (viz doplňující stať naproti). Tato rušná událost je výrazem veliké hrdosti místních a vábí velké zástupy návštěvníků. Pokud se do Sinje dostanete v jiný čas, můžete navštívit františkánský klášter, kde je vystaven nejznámější obraz z celého města, „Gospa Sinjska” („Madona Sinjská”). Jde o dílo neznámého malíře z Benátek ze 16. st. a podle oblíbené legendy hrálo klíčovou roli v údajně zázračné porážce obrovské přesily otoman- ských Turků v roce 1715.

Imotski

Za vysokým pohořím Biokovo, poblíž bosenské hranice, se nachází městečko Imotski. Hlavním důvodem, proč lidé do Imotského jezdí, jsou dvě působivá krasová jezera, Modré jezero (Modro Jezero) a Rudé jezero (Crveno Jezero). Jezera, obklopená vysokými skalami (240 metrů), na některých místech téměř svislými, vznikla, když se zřítil strop a stěny obrovského závrtu a podzemní jeskyně. Modré jezero je oblíbeným místem pro plavce a najdete zde několik snadných, dobře udržovaných stezek, které tady vznikly na počátku 20. st., kdy byla oblast součástí rakousko-uherské říše. Za vstup na stezky se vybírá malý poplatek. Voda v Rudém jezeře sahá patrně až do hloubky 300 metrů a díky tomu leží její dno pod úrovní moře, avšak přesná hloubka se doposud neví. Vodní hladina Modrého jezera kolísá podle roční doby. Na jaře může být stav vody kvůli tání sněhu velmi vysoký, ale na konci léta jezero někdy úplně vysychá – a v tu chvíli se z něj stává oblíbené místní fotbalové hřiště, dokonce i s vlastními brankovými tyčemi! Z Imotského pochází Boban, jedna z největších chorvatských fotbalových hvězd. Boban hrál za Chorvatsko 51krát a byl kapitánem chorvatského mužstva na Mistrovství světa v roce 1998, kdy Chorvatsko skončilo na třetím místě.

ZÁŽITEK: Návštěva Sinjské Alky Sinjska Alka (www.tzsinj.hr) je každoroční turnaj, který se koná v Sinji a během kterého se soutěžící v tradičních kostý- mech snaží probodnout terč pomocí oštěpu během jízdy na cválajícím koni. Terči se říká alka a skládá se ze dvou kruhů spojených železnými tyčkami. Jezdcům se říká alkari. Událost je připomínkou vítězství místních nad obrovskou otomanskou přesilou v roce 1715. Festival se koná první neděli v srpnu a trvá tři dny. Starší muži si tradičně na tuto událost nechávají narůst dlouhý knír.
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one