Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Fotogalerie

Jiří Hrdý(1).jpg
_DSF7928(1).jpg
_MG_9482.jpg

výlet "Raškovické party..."

 Chorvatsko 2007, červenec, srpen

Naše pláž

Naše pláž

Tak tady jsme chodili denně. Promenáda mezi Baško Polje a Baškou Vodou.

Naše pláž

Naše pláž

Naše pláž. I zde je jasně poznat, že na rozdíl od sousedních pláží ve vodě vedle nás nikdo nebyl. To je ráno kolem 10.00 hod. Radek je tam sám
Naše pláž

Naše pláž

A pokud šel někdo dřív, jako např. nedočkavý Pavel, takto tam tesknil sám.
Naše pláž

Naše pláž

Radek je ve vodě, jak je možno zcela zřetelně vidět, naprosto sám. široko daleko nebylo tak prázdno, jak u naší malé pláže.
Naše pláž

Naše pláž

Pohled směrem k Bašce Vodě. Za těmito stromy začíná pláž, patřící k bungalovům Urania. Vidíte to? Velmi málo lidí.
Naše pláž

Naše pláž

Levá strana naší pláže. Do toho stínku jsme se často schovávali před pálícím slunce. V pozadí se táhne ostrov Hvar.
Naše pláž

Naše pláž

No a tady kluci využívají zmíněný stín. Obzvláště brášule si tam liboval. Tady s Igorem.

... a jejich

... a jejich

A takto vypadala pláž u Baško Polje, asi 200 m na jih od té naší. No není to rozdíl?
... tak jsme se měli

... tak jsme se měli

Takto jsme přežívali největší vedra. Neustále ve vodě a v ruce studené pivo.
... tak jsme se měli

... tak jsme se měli

Dalibor, Martin a Pavel

Dalibor, Martin a Pavel

Dalibor, Martin a Pavel. Už jsme nervozní.
Kresta

Kresta

Další cestovatel. Brášule je smířen s cestou po boku Radka. A zvládli to!
Náš obchod

Náš obchod

Náš obchůdek. Po cestě na pláž a z pláže jsme tam mockrát byli. A pak i několikrát mezi tím.
Martin a brašule

Martin a brašule

Dalibor a Brašule. První cesta na pláž.
Martin a Brašule

Martin a Brašule

Martin a Brašule na promenádě. Nádherné Biokovo v pozadí. I tam jsme byli, jen část ovšem. Ale na Sv. Jure jsme zase nejeli.
Naše pláž

Naše pláž

Naše pláž při pohledu na sever. K Bašce Vodě. Vidíte, kolik místa jsme kolem sebe měli.
Já (Jirka) a Dalibor

Já (Jirka) a Dalibor

A teď já s Daliborem, ať jsem taky vůbec na nějaké fotce.
Dalibor, Pavel (Feďa), Brašule a stojící Martin

Dalibor, Pavel (Feďa), Brašule a stojící Martin

Tak takto jsme vždy po příchodu od moře relaxovali. A připravovali se na další, náročný program.
V kempu před obchodem

V kempu před obchodem

To pivo bylo nakonec docela dobré. Ovšem jedině vychlazené!
naše parta

naše parta

Jsme na návště v "Kameném mostě" (náš vlastní název), kde ještě předloni bylo pivo (Černá hora) za české...
Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Petanque 2005

Tak zde je doplnění fotek k Chorvatsku 2008.
Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Cesta do Chorvatska

Tak to jsou fotečky z roku 2007

stránky města - http://www.sastin.sk/index.htm

fotogalerie města - http://www.sastin.sk/fotogaleria.htm

město - http://www.msu-sastinstraze.sk/odkazy/odkazy-a-pouzita-literatura.html

Kemp Gazárka - http://www.gazarka.sk/

A něco z památek města:

Z pamätihodností Šaštína-Stráží spomenieme najprv národnú kultúrnu pamiatku – dvojvežovú Baziliku Panny Márie Sedembolestnej. Má charakter baziliky menšej (basilica minor). Repzentuje posledné obdobie barokového slohu (neskorý barok) na Slovensku. Začal ju stavať Matej Vépy, v roku 1736. Asi podľa návrhov J.E.Fischera z Erlandu (J.Rusina,1991), spolu s kláštorom pavlínov. V roku 1757 skončil svoje maliarske umelecké diela v chrámovej lodi Jozef Ján Chamant (1699-1768), profesor Akadémie výtvarného umenia vo Florencii, v Taliansku. Maľby v bočných kaplnkách sú dielom Jána Lukáša Krackera (1756-1757). Obraz svätého Jána Bosca je dielom viedenského maliara Ernesta Hochschertnera (1931). Hlavný oltár projektoval František Anton Hillebrandt. Bol postavený v roku 1764 s menzou z červeného mramora (H.Radváni,1990). Milostivá socha Panny Márie (Pieta) je neskorogotická resp. renesenčná podunajská práca neznámeho majstra, z roku 1564. Polychrómovaná drevená ľudová plastika je 85 cm vysoká a 91 cm široká (I.Pišutová,1991). Veže tohto impozantného mariánskeho pútnického chrámu boli dokončené v roku 1864. Veže sú vysoké 75 m. Okrem toho, čo sme vyššie spomenuli, je v bazilike rokoková kazateľnica s plastikami Premenenia Pána na Hore Tábor, ktorá vyniká na vrchole baldachýna. Organ patrí k najväčším organom na Slovensku. Postavili ho v roku 1950, ako Opus 3113 národný podnik Varhany Krnov. Organ je päťmanuálový, pneumaticko-kuželový hudobný nástroj. Má 91 registrov a tri hracie stoly. Figurálna výzdoba je z pôvodného dvojmanuálového organa, ktorý mal 23 registrov. V roku 1771 ho kostolu darovala cisárovná Mária Terézia. Zhotovil ho brniansky organár Ján Xaver Výmola (1722-1805).
      Kaplnku s trojuholníkovým pôdorysom na severovýchodnej strane bočného priečelia baziliky, postavili v roku 1654, aby v nej umiestnili milostivú sochu Piety. Na hlavný oltár baziliky ju preniesli v roku 1764. Neskorobarokový komplex kláštora, spojeného s bazilikou, bol postavený v rokoch 1733-1786. Stĺp so súsoším Najsvätejšej Trojice urobil trnavský kamenársky majster Jozef Habenicht a postavil ju na Kláštornom námestí v roku 1821.
    K najstarším pamiatkam nášho mesta patria dva pôvodne gotické kostoly. V Strážach má datovanie 1339 a v Šaštíne z roku 1400. Prvý bol opravený v prvej polovici 19.storočia, druhý v roku 1685 barokizovali. Vedľa neho je Loretánska kaplnka zo 17.storočia. V 19. storočí ju prestavili. Kalváriu pri cintoríne v Šaštíne postavili v roku 1798.
      Pôvodný renesačno-barokový kaštieľ bol v roku 1736 prispôsobený na manufaktúru (Šaštínska kartúnka) a v 19.storočí na cukrovar.
Synagóga židovského etnika v Šaštíne a v Strážach nad Myjavou, bola postavená v roku 1852. Je to sieňová neskoroklasicistická budova. V centre bola obradová sieň, okolo ktorej bola na poschodí z troch strán galéria pre ženy, postavená na iónskych stĺpoch. Archu zmluvy ozdobovalo šesť korintských stĺpov. Hlavná fasáda mala značne vystupujúci stredný rizalit s akcentovanou korunnou rímsou. Nad ňou bol vyvýšený trojhranný štít, s termovým oknom. Fasáda bola koncom 19.storočia upravená (Š.Ovečka,1998).
      V priestoroch na ľavej strane hlavného oltára v bazilike na prvom a druhom poschodí, je tematická výstava „Sedembolestná”. Ňou 15.septembra 1997 slávnostne otvoril J.Em.Jozef kardinál Tomko Mariologické múzeum Slovenskej národnej svätyne v Šaštíne-Strážach.

PICT0001.jpg
PICT0002.jpg
PICT0004.jpg
PICT0006.jpg
PICT0007.jpg
PICT0008.jpg
PICT0009.jpg
PICT0010.jpg
PICT0011.jpg
PICT0012.jpg
PICT0013.jpg
PICT0014.jpg
PICT0015.jpg
PICT0016.jpg
PICT0017.jpg
PICT0018.jpg
PICT0019.jpg
PICT0020.jpg
PICT0021.jpg
PICT0022.jpg

Bazilika - http://www.bazilika.sk/

Šaštín - Stráže - historie

Najstaršiu prítomnosť človeka, Homo sapiens sapiens Linnaeus, 1758 – človeka vyspelého na území Šaštína-Stráží, môžeme predpokladať na základe nálezu molára v jaskyni Dzeravá skala, pri Plaveckom Mikuláši (V. Hi llebrand, 1913; V. Skutil, 1938). Títo ľudia, akiste lovci mladého paleolitu, usudzujúc podľa kostrových zvyškov medveďa, pravdepodobne už Ursus arctos priscus (Z. Schmidt, 1970) a hyeny jaskynnej, crocuta spelaea (Goldfuss), vo vrstvách szeletiénskeho typu, mohli prechádzať aj územím nášho mesta v tej dobe, počas lovu zveri (muži) alebo zberu plodín (ženy). Bola to domáca kultúrna skupina, ktorá sa vyvinula z kultúry mousterienskej (Ris 1/2 až W 1/2) a používala ešte nástroje z úštepového kremeňa (listové hroty). Bývala v jaskyniach a na otvorených táboriskách (Ľ. Kraskovská, 1959).
Po tejto mladopleistocénnej (würmskej) existencii človeka v okolí nášho mesta, aj ďalších archeologických dôkazov o prítomnosti jednotlivých kultúr v blízkosti Šaštína-Stráží (Smrdáky, Častkov a i.), môžeme takisto iba predpokladať možnosť prechádzania človeka aj územím nášho mesta, najmä v neolite (J. Pavúk, 1980). Určite však v eneolite (S. Šiška, 1980), v dobe bronzovej a v dobe halštatskej (J. Vladár, 1980; M. Dušek, L. Veliačik, V. Furmánek, 1980), v dobe laténskej (B. Benadik,1980) a rímskej (T. Kol ník,1980). V dobe rímskej sa obyvatelia nášho územia tešili blízkosti pravdepodobnej trasy obchodných ciest zo severu na juh a odbočky cez Čáčov, zo západu na juhovýchod do Trnavskej sprašovej pahorkatiny. Tí ľudia, ktorí žili v 5. až 8. a na začiatku 9.storočia (už v dobe slovanskej) v našej krajine, boli na okraji súvisle osídľovaného územia západného Slovenska (O.Bialeko vá, 1980). V období Veľkej Moravy viedla popri našom území významná cesta z juhu, cez Unín na sever. Križovala ju cesta z juhovýchodu cez Holíč na severozápad od rieky Moravy (B. Chropovský,1980).
      V dobe od druhej polovice 10.storočia do roku 1250, bolo územie nášho mesta už evidentne osídlené (R. Marsina, A. Habovštiak, 1980). Očividným dôkazom tejto skutočnosti je zmienka o Šaštíne z roku 1218, kedy Imrich II., syn Bélu III., daroval majetok lebényenského kláštora, ktorý sa volal Sassin, györovskému rodu. Názov nášho mesta bol vzatý z maďarského „sás” (šašina, tŕstie), lebo sa rozprestieralo na území, ktoré malo dookola veľa močiarov (A. Vajčiová,1998). Sasvár (Šaštín) sa spomína najmä v súvise s hradným županátom a sídlom Archidiakonátu Šaštín. Toto cirkevno-správne územie sa v druhej polovici 13.storočia rozprestieralo na území dvoch komitátov – bratislavského a nitrianskeho (P. Ratkoš, 1980). Uvedené datovanie o Šaštíne (1218) sa však rozchádza s inými údajmi, rokom 1210 v súvise so Šaštínskym archidiakonátom (H. Radványi) a rokom 1233 (R. Marsina, 1971). Akokoľvek je to už s datovaním prvej zmienky o meste, Šaštín bol určite najdôležitejším strážnym hradom celého Záhoria. Postavili ho pri rieke Myjave ako vodný hrad a potom aj na pahorkatine ako predsunuté stráže (niekdajšie Stráže nad Myjavou). Prvú známu písomnú zmienku o Strážach (Ews) máme z donácie uhorského kráľa Žigmunda Stiborovi zo Stiboríc, z roku 1392 (Vl. Pe tro vič,1995). Samo zrejme, že osídlenie v tejto časti Chvojnickej pahorkatiny je oveľa staršie ako je údaj z donácie.
      V roku 1287 patrilo naše mesto s jeho širsím okolím rakúskemu Albertovi. V ro ku 1291 ho obsadilo vojsko uhorského kráľa Ondreja III. (1290–301). Na konci 13. storočia v 14. storočí patrilo Pazmánovcom. Po nich grófom zo Svätého Jura a Pezinka. Od roku 1392 v súvislosti s donáciou Holíča s okolím, bolo vlastníctvom pána beckovského hradu, Stibora zo Stiboríc. Keď ich rod vymrel, získali roku 1435 celé panstvo záložným právom Czoborovci. Len krátky čas patril zemepánom Šlíkovcom; po nich, od druhej polovice 16.storočia ho vlastnili zaseEpitaf Imricha Czobora Czoborovci, spríbuznení s Révajovcami a Bakičovcami. V uvedených storočiach, okrem strategického významu vodného hradu Šaštín, malo naše mesto aj hospodársky význam. V roku 1535 sa na príkaz Ferdinanda I. (1526–1564) hrad opravil a pozmenil na pevnosť s hviezdicovitým pôdorysom. Hoci Šaštín nebol veľmi ohrozovaný tureckým vojskom, posádka pevnosti mala 150 pešiakov a 30 jazdcov. Úlohou posádky šaštínskej pevnosti bola aj ochrana trás obchodných ciest (dunajskej, českej a znojemskej). Za panovania Ľudovíta I. (1342–1382) sa zriadila „tridsiatková stanica” aj v Šaštíne. Czoborovci zase vymohli roku 1496 od Vladislava II. (1490–1516) právo na dva výročné a týždenné jarmoky. Šaštín sa stal aj hospodárskym významným sídlom.
      Z veľkostných skupín sídiel, podľa počtu zdanených domov resp. domácností v rokoch 1598 a 1720 (J. Žudel,1980) zisťujeme, že Šaštín-Stráže, aj jeho okolie, nebolo veľmi osídlené. Príčinou bolo neúnosné zaťaženie poddaných zemepánmi nielen daňami a všakovakými poplatkami, ale aj naturálnymi dávkami. Následkom násilného obsadzovania uhorského územia Turkami, sa k nám sťahovali Maďari. A z dôvodu náboženských nepokojov vo Švajčiarsku a južnom Nemecku, prichádzali od roku 1547 cez Moravu aj nemeckí anabaptisti – habáni. Tieto národnostné menšiny splynuli neskoršie so slovenským obyvateľstvom, jazykovo aj nábožensky.
      Na území nášho mesta sa konalo niekoľko bitiek. Okrem bitky z roku 1605 spomenieme porážku cisárskeho pluku Rákoczyho vojakmi.
Aj v Šaštíne zaznamenávame rozvoj remesiel, združených v cechoch. Od 16. storočia sa tzv. Urbárom upravoval vzťah poddaných k zemepánom. Za vlády Márie Terézie (1740–1780) bolo v Šaštíne skoro 200 urbárnikov, inskripcionalistov a domkárov, ktorí sa museli podriadiť jednotnej urbárnej právnej úprave z r. 1767.
      Pre zlé hospodárenie Czoborovcov sa ich zadĺžený majetok odstúpil Františkovi Lotrinskému, manželovi Márie Terézie. Ten založil r. 1736 Krajina Šaštína-Stráží - rytina z roku 1765v Šaštíne najväčšiu textilnú manufaktúru na Slovensku – kartúnku. Textília sa vyrábala z bavlny a polokartúnu, t.j. textílie napoly z bavlny a napoly z ľanu. Manufaktúra zamestnávala okolo 1000 ľudí priamo v Šaštíne a skoro 20000 domáckych pradiarov a česáčov v rôznych obciach Uhorska a Ra kúska, ktorí sem dodávali hotové výrobky. Pre manufaktúru pracovali aj cechoví tkáči. Manufaktúru vlastnil František Lotrinský do r.1754, keď ju odkúpila spoločnosť rakúskych obchodníkov. V krízových rokoch z nadvýroby textílií aj šaštínska kartúnka postupne zredukovala výrobu, až ju okolo roku 1780 úplne zastavila. Obnovila ju až za panovania Jozefa II. (1780–1790), ktorý obmedzil dovoz textilných výrobkov z cudziny a povzniesol trh domácich manufaktúr. Šaštínska kartúnka mohla znovu zamestnávať takmer 10000 ľudí, z toho priamo v manufaktúre 553 osôb. Ostatní pracovali doma. S rozvojom továrenského strojového vybavenia manufaktúr sa ukázalo, že plán rozšírenia textilnej výroby v šaštínskej textilnej manufaktúre (už nových majiteľov Puthonovcov) sa neuskutočnil. A tak kartúnka zanikla pravdepodobne v rokoch 1848–1849. Gróf Puthon dal postaviť r. 1743 v Šaštíne cukrovar. Zanikol však okolo roku 1890.
      Existencia prosperujúcej textilnej manufaktúry a neskôr cukrovaru v Šaš tíne určite ovplyvnili aj pestovanie úžitkových poľných rastlín, najmä konope, ľanu a cukrovej repy. Dostatok pasienkov a lúk mal priaznivý vplyv na chov dobytka a oviec.
      Z hľadiska kultúrneho významu nášho mesta spomenieme, že kostol v Šaštíne i filiálny v Strážach boli postavené v gotickom slohu. Pôvodne farský kostol v Šaštíne na námestí v roku 1685 barokizovali. Bol zasvätený Povýšeniu svätého kríža. V roku 1733 prišli do Šaštína rehoľníci svätého Pavla – pavlíni. V roku 1736 začali stavať terajšiu baziliku minor podľa plánu Mateja Vépiho spolu s priľahlým kláštorom. To už bol Šaštín chýrnym pútnickým miestom. Od roku 1564 sa tu uctievala socha Sedembolestnej Panny Márie (Pieta), ktorú vyhlásil r. 1732 arcibiskup Imrich Eszterházy za zázračnú. Preto povolil aj jej verejnú úctu. Pieta v bazilike („šaštínsky typ piet”), je neskorogotická alebo renesenčná podunajská práca neznámeho autora z roku 1564. Je umiestnená na neskorobarokovom oltári (I.Pišútová, 1991). Jej rozmery sú cca 91 x 85 x 20 cm (Z.Schmidt, 1996). Na maliarskej výzdobe kláštorného kostola pracovali Jean Joseph Chamant a Lukáš Kra ker. Zrušenie kláštorov žobravých a meditatívnych reholí cisárom Jozefom II r.1782 postihlo aj pavlínov. Tak úplne nedostavaný chrám sa stal farským a starý farský kostol na námestí prestavali na sýpku.
      Z geografického výskumu vývoja osídlenia a územnej organizácie na Slovensku (J. Žudel, 1980) vieme, že o Šaštíne sa hovorilo ako o meste alebo mestečku; že jeho územie patrilo Nitrianskemu komitátu (stolici, župe) až do roku 1922. V rokoch 1923–1928 k Župe XV. (bratislavskej). V krajinskom zriadení v rokoch 1928–1938 bol v Senickom okrese a v správnom členení, v rokoch 1938–1940 patril do Bratislavskej župy, do okresu Senica. V rokoch 1949–1960 splynul s Bratislavským krajom a v rokoch 1960–1970 patril Šaštín, zlúčený od roku 1960 s obcou Stráže nad Myjavou do Západoslovenského kraja, Senického okresu, ako nová obec Šaštínske Stráže, od roku 1971 ako Šaštín-Stráže. Takto premenované zostalo naše mesto, v zmysle súčasného územného a správneho usporiadania Slovenskej republiky od roku 1996 do Trnavského kraja, do okresu Senica.
      V prvej svetovej vojne umrelo veľa obyvateľov Šaštína a Stráží nad Myjavou. Padlo v nej 53 Šaštínčanov a 39 Strážanov. Vojna priniesla však rozpad rakúsko-uhorskej monarchie roku 1918. V tomto roku vyhlásil Národný výbor československý samostatný nezávislý štát – Československú republiku. Tento výbor sa rozšíril o zástupcov všetkých politických strán a ustanovil sa jednokomorový zákonodarný zbor a bol nazvaný Revolučné národné zhromaždenie. Toto zhromaždenie zasa vyhlásilo dočasnú ústavu a prvého prezidenta republiky. Jadro Československej republiky tvorili historické krajiny (Čechy, Morava a Sliezsko) v rozsahu hraníc, ktoré mali ku koncu vlády Márie Terézie. Ďalej Slovensko a Podkarpatská Rus, ako samosprávne časti Československej republiky. Neskôr, roku 1919 bola ČSR aj zmluvne medzinárodne uznaná za nezávislý národný štát, ktorý prihliadal aj na práva národnostných menšín. Nakoniec, po dohodách sa upravili hranice štátu (J. Do lenský,1924).
      Vznikom Československej republiky sa skonfiškoval poľnohospodársky a lesný majetok bývalého holíčskeho panstva. Tak sa aj šaštínsky podiel majetku dostal pod správu Československých štátnych lesov a majetkov. Pozemkovou reformou z roku 1924 bola poľnohospodárska pôda šaštínskeho veľkostatku rozparcelovaná medzi 1492 nových vlastníkov pôdy. Celkove išlo o 2704 k.j. zeme a 953 k.j. pridelili medzi statkárov. Lesné plochy zostali ďalej v štátnej správe. Hospodárstvo v Šaštíne sa nerozvíjalo. Malá škrobáreň, tehelňa, píla a dve firmy na výkup a dodávky liečivých rastlín neposkytovali dostatočnú možnosť pracovných príležitostí. V lesoch pracovali väčšinou maloroľníci a sezónne továrenskí robotníci, ktorí sa čoskoro po vzniku Československej republiky stávali nezamestnanými. Prostredníctvom štrajkov zvádzali mzdové boje a boj o zvýšenie deputátu. Obyčajne to skončilo kompromisom.
      Môžeme povedať, že Šaštín zostal od zaniknutia kartúnky a cukrovaru naďalej mestečkom obchodníkov a remeselníkov. Bola tu domácka výroba perníkov, čipkárstvo, debnárstvo, košikárstvo, hrnčiarstvo a iné malé podnikanie obyvateľov, ako krajčíri, obuvníci a pod. V Strážach boli väčšinou remeselníci, murári a pod. Ekonomickým významným prínosom bolo organizovanie výkladných a dobytčích jarmokov, šesťkrát do roka.
      Šaštínsko-strážske územie nepostihla katastrofálna zmena hraníc v dôsledku mníchovského diktátu roku 1938 a viedenskej arbitráže. Porušila sa integrita štátneho územia až do zmeny štátnych hraníc po skončení druhej svetovej vojny a obnovení Československej republiky v roku 1945.
      Po druhej svetovej vojne sa presťahovali do Šaštína z českého pohraničia dve továrne. Jedna na gumový tovar a jedna na výrobu umelých kvetín. Neskôr prvú prevzala Trikota,n.p. Vrbové ako svoju filiálku. Onedlho, po politických udalostiach v Československej republike vo februári r.1948, znárodnili podniky a poštátnili rôzne ustanovizne. V roku 1950 založili v Šaštíne aj v Strážach Jednotné roľnícke družstvo. V roku 1958 prešlo do správy Štátnych majetkov. V roku 1962 bol vybudovaný závod na výrobu ľahkých stavebných hmôt na báze piesku – Pórobetón. V prevádzke bola aj ťažba piesku, ktorá sa stala súčasťou národného podniku Keramické závody Košice; niektoré ďalšie menšie prevádzky ako pobočka Kovotvaru Kúty, MEDOS Galanta, Sklady Ministerstva vnútra.
      V tomto období bol zregulovaný tok Myjavy. Bola postavená nová škola, požiarna zbrojnica, vylepšovala sa doprava a obchodná sieť vďaka novému obchodnému domu Jednoty. Bola postavená nová budova Miestneho národného výboru, vznikli nové obytné štvrte nášho mesta. Zriadili Ústav národného zdravia. Ďalej sa zveľaďovalo školstvo. Úspešne sa rozvíjala kultúrna a osvetová činnosť a šport. Pri jazerách, po vybágrovaní piesku, je rekreačná oblasť s chatovou osadou a chatkami pre letných rekreantov. V tej dobe nejestvovala nezamestnanosť.
S týmito skutočňosťami vošlo naše mesto do samostatného života slovenského národa vznikom Slovenskej republiky dňom 1.januára 1993, ako zvrchovaného demokratického štátu. Hranice ostali nezmené ako ich stanovili v roku 1945. Naše mesto, ako aj celé západné Slovensko, zostalo v blízkosti historickej hranice slovenského územia, ktoré určujú hranice slovenských a mo ravských okresov Českej republiky, resp. Rakúska. Aj v Šaštíne-Strážach sa realizoval prechod majetkov zo štátneho do súkromného vlastníctva. Rozvíja sa trhové hospodárstvo.    .

Raškovice se rozprostírají na levém břehu řeky Morávky v podhůří Beskyd, jihovýchodně od města Frýdek - Místek. Obec patří k nejstarším obcím v okrese Frýdek-Místek. Zdejší překrásná příroda slouží k rekreaci lidem z průmyslových regionů Ostravska a Karvinska. Jihovýchodní část obce je zařazena do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde můžeme pozorovat mnohé zajímavé živočichy, jako je vydra říční, jelen evropský, srnec obecný, rys ostrovid a rostliny jako například rosnatka okrouhlolistá.
Správní území obce má výměru 862,52 ha. Obec má asi 1 780 obyvatel.

Historie obce
Patří k nejstarším obcím v okresu. Pravděpodobně vznikla kolem roku 1305, tedy v epoše tzv. velké kolonizace.

V dochovaných pramenech je připomínána již v roce 1573 a opětovně roku 1584. Některé její znaky - sídlištní typ, skladba usedlostí za pozdního feudalismu, naznačují, že může jít o ves vzniklou kolem roku 1305. V pramenech vystupovala v tomto případě s největší pravděpodobností pod jménem Rudgerri Villa. V roce 1450 se uvádí pod jménem Rozkova Lhota.

- Za hraběte Jiřího z Oppersdorfu, majitele frýdeckého panství, byla v Raškovicích obora s novým dřevěným zámečkem a pilou.
- V roce 1797 hrabě Jan Nepomuk Pražma založil v obci papírnu.
- Školu měly Raškovice od roku 1850. Tehdy byla součástí skalické školy. V roce 1871 byla škola osamostatněna.
- Počátkem 20.století se v Adámkově továrně upravují tkaniny škrobením, bělením a mercerováním.
- V roce 1905 byl přes řeku Morávku postaven nový most, který byl přebudován ze starého dunajského mostu z Dolních Rakous.

Sport
V obci jsou dobré možnosti pro sportovní vyžití, je zde volejbalový a tenisový areál s rekonstruvanými antukovými kurty v roce 2005, fotbalové hřiště a školní tělocvična. V létě se lze osvěžit v přírodním říčním koupališti U splavu a U Koppova mostu nebo v křišťálově čistých horských řekách Morávka a Mohelnice, kde lze vidět pstruhy, siveny, lipany, raky a řadu dalších živoucích důkazů čistoty životního prostředí (možnost rybaření). Okolní příroda nabízí mnoho zajímavých míst pro pěší a cykloturistiku.

Památky
Významnými pamětihodnostmi obce jsou dvě kapličky a tři staleté duby - památkově chráněné stromy. V Raškovicích začíná umělý kanál vodního přivaděče z řeky Morávky do Žermanické přehrady.

Kultura
Stálým občanům i návštěvníkům je k dispozici místní kino (jedno z nejstarších na Frýdecko-Místecku). Památník Raškovic - v říjnu 2003 byla v budově místní Mateřské školy otevřena druhá část historicko vlastivědné expozice, věnovaná životu obyvatel obce v 1. polovině 20. století. Při knihovně je zpřístupněna Malá galerie s pravidelnými výstavami.

Ubytování, stravování
Na strategickém místě, rozcestí na Pražmo, Krásnou a Morávku, byl postaven hotel Ondráš, který byl rekontsruován v roce 2006. V hostinci Obecník a restauraci U Fojtíků se výborně vaří a čepuje skvělé pivo. Ve vesnici je obchodní středisko a celá řada menších obchodů s provozní dobou prakticky celý týden.

Raškovice - cesta do "centra"

Raškovice - cesta do "centra"

Raškovice - cesta do "centra"

Raškovice - cesta do "centra"

Raškovice - cesta do "centra"

Raškovice - cesta do "centra"

Pražmo - před Ondrášem

Pražmo - před Ondrášem

Pražmo - kostel

Pražmo - kostel

Náš "Ondráš"

Náš "Ondráš"

...a uvnitř

...a uvnitř

jdeme do kostela

jdeme do kostela

v kostele

v kostele

Pražmo, no...

Pražmo, no...

"naše chata"

"naše chata"

splav za chatou

splav za chatou

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Raškovice 2005 - "naše chata"

Raškovice 2005 - "naše chata"

Raškovice 2005

Raškovice 2005

Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one