Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Boršov nad Vltavou



Boršov nad Vltavou (něm. Payreschau) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 6,5 km jihozápadně od Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1480 obyvatel. V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější úsek Vltavy.

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Sropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího Poděbradského. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 18501884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 19161917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 19431945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949. V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou. Od roku 1960 do Boršova zajíždí budějovická MHD. se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku

Pamětihodnosti

  • Farní kostel sv. Jakuba Většího, gotická jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým presbytářem (8 × 6,7 m), sakristií po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496křtitelnice. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u Habří. Starobylostí vyniká velký zvon z roku 1495. K farnosti vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi Černý Dub, Homole, Koroseky, Kroclov, Nové Homole, Planá, Roudné, Vrábče a Závraty. na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná
  • Fara, z let 17901791 na místě starší budovy
  • Kaplička z roku 1719
  • Pomník Gustava Habrmana ve švestkovém sadu na sz. okraji vsi
  • Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz. od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento americký stíhací pilot zde zahynul 17. dobna 1945 v troskách svého Mustangu P-51 poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z letiště Planá.
  • Pozůstatky zaniklého hradu z poloviny 13. století nad levým břehem Vltavy jihozápadně od obce


Vývoj Boršova nad Vltavou (části obce) mezi lety 1840 a 2001 [1]
*(údaj za rok 1961 včetně Poříčí)
Počet obyvatel
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
195 253 233 248 276 325 289 356 352 493 375 386 406 416
Počet domů
1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
23 24 27 28 28 40 40 61 88 (181)* 94 104 129 140

Obrázky

[editovat] Reference

  1. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. s. 188-189.  

Externí odkazy



 

Vyšší Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Vyšší Brod
Vyšebrodský klášter, dominanta města

Vyšebrodský klášter, dominanta města

Vyšší Brod – znak Vyšší Brod – vlajkaznak vlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0312 545848
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Český Krumlov (CZ0312)
obec s rozšířenou působností: Český Krumlov
pověřená obec: Vyšší Brod
historická země: Čechy
katastrální výměra: 69,76 km²
počet obyvatel: 2609 (2005)
zeměpisná šířka: 48°36'57.53" s. š.
zeměpisná délka: 14°18'42.57" v. d.
nadmořská výška: 571 m
PSČ: 382 73
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 8
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Vyšší Brod
Míru 250
382 73 Vyšší Brod
starosta / starostka: Ing. Milan Zálešák
Oficiální web: http://www.vyssibrod.cz
E-mail: podatelna@vyssibrod.cz
Vyšší Brod (Česká republika)
Red pog.png
Vyšší Brod, Česká republika
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Vyšebrodský klášter - kostel Nanebevzetí Panny Marie.


Vyšší Brod (německy Hohenfurth) je malé město v jižních Čechách. Leží na řece Vltavě na nejvýchodnější výspě Šumavy (okolní oblast se nazývá Vyšebrodsko). Město je turisticky velmi atraktivní: Nachází se v něm cisterciácký Vyšebrodský klášter a začíná zde díky LipnuČeské republice. Vyšší Brod je nejjižnější obcí ČR; nejjižněji položený bod se nachází na katastru místní části Studánky, 48°33′09″ s. š., 14°19′59″ v. d. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejatraktivnější vodáckou trasou v

Obsah


Historie

Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka. Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství. V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil cisterciácký klášter a osadu mu daroval. Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císařeFrantiška Josefa I. v roce 1870. Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po odsunu došlo k dosídlení převážně nepůvodním obyvatelstvem. V roce 1959 byla na jih od města vytvořena železná opona, za níž zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná. Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky/Bad Leonfelden. Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. 1. ledna 2004 mělo město 2628 obyvatel.

Místní části

  • Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec)
  • Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna)
  • Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov)
  • Těchoraz (k. ú. Herbertov)
  • Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná, zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov)
  • Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter)
  • Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy)
  • Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)
  • Svatomírov (neosídlené katastrální území, nemá status místní části)

Turistika


Čertova stěna - Luč, lokalita řeky Vltavy pod kamenným mořem mezi Lipnem I a II

Pěší turistika

Město i s okolím je turisticky vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází cisterciácký klášter, ve městě samém pak ještě děkanský kostel sv. Bartoloměje.

V těsné blízkosti města se nacházejí dvě poutní místa: Kraví hora na severu a Maria Rast am Stein na jihu. Z přírodních zajímavostí je zde Přírodní park Vyšebrodsko (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč.

Cykloturistika

V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská cyklostezka, která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a Loučovice k hrázi Lipenské přehrady. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod - Nová Pec byl dokončen za příspěvku z fondu Phare v roce 1999. Po pravém břehu Vltavy a Lipna vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností.


Pod vyrovnávací elektrárnou Lipno II je výchozí kemp vodáků pro sjíždění Vltavy

Vodní turistika

Související informace lze nalézt také v článku Vltava Vyšší Brod-Boršov nad Vltavou.

U Vltavy mezi klášterem a železniční stanicí Vyšší Brod-Klášter (trať Lipno nad Vltavou - Rybník) se nachází kemp, který je hojně využívaný zejména vodáky, neboť u něj začíná splavný úsek dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice (a zřejmě i v Evropě). Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí. Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního průtoku z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m3/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod jezem u Herbertova). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné srážky, jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí a navíc České dráhy speciálním vlakem vozí lodě z Českých Budějovic (vždy v pátek od konce června do konce srpna).


Literatura

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • KAINDL Dominik: Geschichte des Zisterzienserstiftes Hohenfurt in Böhmen, 2008.

Český Krumlov

 

Český Krumlov (německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je okresní město v Jihočeském kraji, zhruba 25 km jižně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické centrum Jižních Čech.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO[1] . V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra)

Historie

Jméno

Jméno Krumlov patrně pochází z německého Krumme Aue (křivý luh), což odkazuje k poloze města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. V první dochované zmínce z roku 1253[2] je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat v roce 1439. Oficiálně se však název Český Krumlov používá až s výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna1920.

Historie města

Hrádek na levém břehu Vltavy byl zřejmě založen někdy mezi léty 1230 a 1239 synem Vítka z Prčice. První písemnou zmínku o něm najdeme v listině z roku 1253. Vlastní město bylo v zákrutě (meandru) řeky Vltavy založeno v roce 1274.

V roce 1302 zdejší větev Vítkovců vymřela a dědictví se s povolením krále Václava II. ujali páni z Rožmberka '(tedy jiná větev rodu Vítkovců), bezprostředně poté přesídlili z hradu Rožmberk na Krumlov. Tehdy se město stalo střediskem rozsáhlého panství. Vybudován byl nový, větší hrad, v podhradí vznikla nová čtvrť, známá dnes jako Latrán.

V průběhu 14. a 15. století město, stejně jako celý rod Rožmberků, nabývalo na důležitosti, a tak si mohli dovolit se postavit proti centralizačním snahám krále Václava IV., kterého dokonce v letech 13941402 na zdejším hradě krátce věznili. a

V době husitské revoluce se tehdejší majitel panství Oldřich II. z Rožmberka nejprve přiklonil na stranu husitů, později však svůj postoj velmi radikálně přehodnotil a stal se jejich zarytým odpůrcem.


Renesanční dům ve čtvrti Plešivec.

I po skončení husitského období docházelo dále k soustavnému rozšiřování rožmberského panství, spojeného s hospodářským vzestupem města. V roce 1475 byly otevřeny doly těžící stříbro, následoval však velký příliv německých horníků, kteří zahájili proces postupné germanizace města [zdroj?]. V roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Připojena byla nová předměstí - Špičák, Horní Brána, Za tavírnou a Plešivec.

Hornická aktivita vrcholila v 16. století - v provozu byla tavírna stříbra, na Vltavě pod kostelem sv. Víta byla založena papírna. Ložiska stříbra byla vytěžena již kolem r. 1600, k hospodářskému úpadku ale díky orientaci na zemědělskou výrobu nedošlo. Na panství byly zakládány mnohé hospodářské dvory a rybníky.

Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma - nejvyššího královského purkrabího, a Petra Voka z Rožmberka - došlo k velkorysé přestavbě krumlovského hradu na pohodlné zámecké sídlo. Velké dluhy však Petra Voka v roce 1601 dohnaly k prodeji Krumlova císaři Rudolfu II. Tím město přestalo být centrem Rožmberského panství. Za vlády tohoto rodu vznikla drtivá většina současných obdivovaných gotických a renesančních památek ve městě, významných turistických atrakcí.

V 17. stol. bylo město několikrát vypleněno - poprvé v roce 1611 vpádem Pasovských, později - za třicetileté války byl několikrát obsazen vojsky. V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. celé město Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření rodu Eggenberků, v roce 1719, přešlo krumlovské panství na rod Schwarzenberků, v jejichž majetku zůstalo až do roku 1940.

V 19. stol. byla ve městě vlivem "průmyslové revoluce" oživena hospodářská činnost. V provozu byl vodní hamr na Chvalšinském potoce, dnes v mapách pojmenován jako Polečnice, dále přádelny lnu, papírna, vápenka, aj. V 2. pol. 19. století byla zahájena těžby tuhy jako výchozí suroviny pro výrobu tužek (ta se v Českém Krumlově udržela dodnes).


Výhled z krumlovského zámku na Vnitřní město a čtvrť Horní Brána.

Po zrušení nevolnictví, v roce 1850, se Český Krumlov stal okresním městem. Tehdy zde z 8 300 obyvatel města žilo asi 1 500 Čechů (tj. asi 18 %). Bylo založeno mnoho českých spolků - Čtenářská beseda, Řemeslnická jednota, dělnický spolek Včela, česká škola.

První národnostní nepokoje mezi Čechy a Němci jsou v Krumlově datovány již do 19. století. Po první světové válce reagovala německá většina obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy Böhmerwaldgau, která měla podle jejich představ připadnout k Rakousku. K tomu ale nedošlo, hnutí bylo potlačeno a Krumlov byl 28. listopadu 1918 obsazen nově vzniklou československou armádou.

Vzhledem k převaze německé národnosti bylo město po Mnichově podstoupeno Německé říši. V roce 1945 bylo osvobozeno americkou armádou, v letech 1945-1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva. To bylo postupně nahrazováno přistěhovalci - v roce 1946 zde bylo již 4 550 nových českých osídlenců.

Zimní Vltava pod krumlovským zámkem.

Po roce 1948 začíná další rozvoj nových průmyslových odvětví - zejména průmyslu textilního (závody Jitka a Otavan), dřevozpracujícího a potravinářského (záv. Jihočeské mlékárny). Postupně vznikají nová sídliště - Plešivec , Špičák, Vyšný, Dubík, Domoradice, Havraní Skála, a nejnovější - Mír. Staví se nové školy, nová budova nemocnice, nové úřady (zejm. po vzniku moderního okresu Český Krumlov v roce 1960). Postaven byl také silniční obchvat centra města (ulice Objížďková). Většina z těchto staveb se sice neřadí mezi architektonické skvosty, nutné je však říci, že stavbami tohoto ražení nebylo nijak výrazněji poškozeno historické jádro města, jako se tomu stalo např. v nedalekých PrachaticíchKaplici. V roce 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace, označovaná v rámci tehdejší ČSSR, jako druhá nejvýznamnější po Praze. V období vlády jedné strany nebyla sice památková péče (na rozdíl od jiných historických měst) doslova zanedbávána, ale rozhodně jí nebylo věnováno tolik pozornosti jako dnes. Proto byly mnohé významné památky města až do r. 1989 ošuntělé, ne-li přímo zchátralé. nebo v


Renesanční radnice na náměstí Svornosti.

Po listopadu 1989 se Krumlov stal z okresního města jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Velké finanční prostředky byly investovány do obnovy památkových objektů. Díky tomu se dnes Krumlov řadí mezi nejhezčí města v České republice.

Pověsti

  • Podle pověsti stával v místě dnešního Hrádku klášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkalo Býčí zvon.
  • Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří u Litomyšle. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.


Hospodářství

Transformace hospodářství znamenala zánik některých krumlovských podniků- např. oděvního závodu OTAVAN. Na druhou stranu však vznikla mnohá pracovní místa ve službách, zejm. v ubytování a pohostinství. Na severu města, na předměstí Domoradice, byla v 90. letech založena nová průmyslová zóna. Z potravinářských provozů fungují pekárny, pobočka jihočeských mlékáren MADETA a pivovar Eggenberg. Nezaměstnanost ve městě dosahuje 5,22 % k 31.8.2007.

Obyvatelstvo

Ze 14 056 obyvatel k 24.9.2007 jich bylo 14,7 % mladších 15 let. Podle údajů ze sčítání lidu bylo 26 % obyvatel města věřících. Přibližně 93 % obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 2 % k národnosti slovenské, 1 % k národnosti německé.

Rok 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2006 2007
Počet obyvatel 7 278 9 602 10 207 8 827 10 430 13 776 14 108 13 942 14 056

Památkové objekty

Související informace lze nalézt také v článku Státní hrad a zámek Český Krumlov.

Zámek

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původní gotický hrad, přestavěn zejm. v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží; a Horního hradu

  • Most Na plášti - několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady - spojuje zámek a zámeckou zahradu. Vystavěn 1764.
  • Zámecká zahrada - založena ve 2. pol. 16. století, dlouhá 700 m, celková rozloha 10 ha. Nachází se v ní Kaskádová fontána, barokní letohrádek Belárie, doplněné otáčivým hledištěm pro divadlo v otevřené krajině.

Vnitřní město

- systém ulic s pravidelným náměstím nezměněn od doby založení. Velký počet zachovalých městských domů - gotických, renesančních, v menší míře i barokních.


Panorama
  • Radnice - renesanční stavba ze 2. poloviny 16. stol. (nám. Svornosti)

Latrán

- čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, podhradí zámku. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem. Velké množství menších gotických domů.

  • Městské hradby - dnešní podoba hradeb obepínajících Latrán pochází z 15. stol. Z městských bran zachována pouze Budějovická brána.
  • Kostel sv. Jošta - původní gotický kostel, mnohokrát přestavován, od 20. stol. využíván jako obytný dům, dnes muzeum loutek.

Morový sloup na náměstí Svornosti.

Plešivec

- historická část předměstí prohlášena samostatnou městskou památkovou zónou.

Služby

V Českém Krumlově je nemocnice se spádovou oblastí pro celý okres. Město má odpovídající množství školních zařízení (gymnázium, umělecko-průmyslovou školu, učiliště, 4 základní školy, základní uměleckou školu, zvláštní školu). Na velkých sídlištích a v bezprostředním okolí centra města najdeme samoobsluhy, většinou provozované spotřebním družstvem COOP v Kaplici. Na okraji města (v Domoradicích) byl postaven hypermarket TERNO, supermarket Lidl, supermarket Penny a hypermarket Tesco. Stravovacích a ubytovacích zařízení je opravdu velký počet, který ale samozřejmě souvisí s velkým počtem návštěvníků města.

Doprava

Silniční

Městem prochází jedna silnice první třídy - I/39, která vede z Lenory přes Volary a kolem nádrže Lipno. Č. Krumlovem prochází ulicemi Chvalšinská a Budějovická, pokračuje směrem na České Budějovice.

Dále zde prochází 3 silnice II. třídy: Silnice II/157 vede z Českého Krumlova přes Kaplice (nádraží) a Trhové Sviny oklikou do Českých Budějovic.


Goticko-renesanční budova zvaná Kaplanka v Horní ulici.

Silnice II/160 spojuje Český Krumlov s obcemi Větřní, Rožmberk nad Vltavou a Horní Dvořiště. Až za Rožmberk vede podél řeky Vltavy.

Silnice II/166 vede z Krumlova severozápadním směrem na Chvalšiny a Smědeč, odkud lze po jiných silnicích pokračovat na Prachatice.

Železniční

Železniční trať 194 České Budějovice - Volary prochází severní částí města. Železniční stanice se nachází na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně 2 km, pro její překonání lze využít služeb MHD.


Autobusová

Autobusové nádraží najdeme nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má i MHD. Další větší autobusovou zastávku najdeme na sídlišti Špičák.

Kultura

Český Krumlov je také střediskem kultury. V Horní ulici najdeme Městské divadlo, v letních měsících se hraje také na otáčivém hledišti v zámecké zahradě. Ve městě je také velký počet galerií umění, 6 muzeí (nejvýznamnějšími jsou Okresní muzeum Č. Krumlov a Muzeum Egona Schieleho a Muzeum voskových figurín). Městská knihovna má sídlo v Horní ulici a pobočky ve čtvrtích Plešivec, Mír a Vyšehrad. Jediné kino ve městě najdeme v ulici Špičák. V Českém Krumlově je zpřístupněný grafitový důl. Do podzemí tohoto dolu je možné se dostat, důl je opět přístupný.

Z významných kulturních akcí jmenujme Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Slavnosti růžeEkofilm. nebo festival

Významní rodáci

  • Martin Behaim (1459-1506), německý geograf a kartograf, tvůrce nejstaršího dochovaného glóbu na světě[3]

Partnerská města

Zahraniční partneři

Členění města


Katastrální území Českého Krumlova

Město se skládá ze šesti katastrálních území a deseti místních částí:

Název místní části
Poč.ob. (2001)
Vzd. a směr od CK
Domoradice 2 705 3 SV
Horní Brána 2 444 1 J
Latrán 1 088 S
Nádražní předměstí 3 063 3 S
Nové Dobrkovice 107 3 SZ
Nové Spolí 535 3 J
Plešivec 3 754 J
Slupenec 90 3 J
Vnitřní Město 412 ---
Vyšný 245 4 S

Správní území

Související informace lze nalézt také v článcích Okres Český Krumlov a Obvod obce s rozšířenou působností Český Krumlov.

Český Krumlov je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Český Krumlov se skládá ze 45 obcí, ORP z 31 obcí.

Externí odkazy

Literatura

  • PAVELEC, Petr. Český Krumlov
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
 

Rožmberk nad Vltavou


Rožmberk nad Vltavou je město v Šumavském podhůří na Českokrumluvsku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

Střed města je vzdálen 23 km jižně od Českého Krumlova a 7 km severovýchodně od Vyššího Brodu. Rožmberk je 5. nejjižnější obcí v ČR a nejmenším městem v Jihočeském kraji.

Historie

Poprvé je zdejší hrad písemně zmiňován v roce 1250. Založil ho syn Vítka z Prčice z rodu Vítkovců. Městečko v podhradí založil v roce 1262 Vok z Rožmberka. Již dříve však v místech nižšího vltavského brodu stávala osada na stezce z Netolic do Lince. Ta poté s nově vzniklým městečkem splynula.

V roce 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců a panství převzali Rožmberkové. Tento rod přenesl své sídlo na Krumlov, ale Rožmberk udržovali nadále. Po smrti Petra Voka v roce 1611 přechází vlastnictví panství na jeho synovce Jana Zrinského, později ho přebírá rod Švamberků.

Ti ho ale vlastní jen na krátkou dobu, protože jim je v roce 1620 za jejich účast na stavovském povstání zkonfiskován. Panství přebírá francouzský šlechtický rod Buquoyů , kteří ho vlastnili až do roku 1945.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[1]

Pamětihodnosti

  • Hrad Rožmberk - rozsáhlý hradní komplex na ostrohu nad řekou Vltavou. Jeho původní raně gotická část - tzv. Horní hrad ze 13. stol., po požáru v roce 1522 již nebyl dále udržován. Zachovala se z něj pouze kruhová věž Jakobínka. Dnešní jádro hradu tvoří tzv. Dolní hrad, vystavěný ve 30. letech 14. stol. jako zmenšenina dnešního krumlovského zámku. Později byl přestavován, poprvé ještě v gotickémrenesančně, v 19. stol. opět regotizován. V místech původního Horního hradu stojí tzv. Nový zámek - obytná budova z 19. stol., veřejnosti nepřístupná. Slouží jako rekreační středisko České pošty. slohu, zač. 16. stol.
  • Synagoga a židovský hřbitov
  • Kostel Panny Marie na náměstí - cenná gotická stavba z roku 1271, přestavěná do dnešní podoby v 15. stol. V presbytáři kroužená žebrová klenba z roku 1488, v síňovém trojlodí síťová klenba z roku 1583. Portál sakristie z roku 1510. Oltář kostela je raně barokní.
  • Radnice - čp. 74. Jádro stavby je z 15. stol. , průčelí dostavěno v 19. stol.
  • Kašna a socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Fara - pozdně gotická stavba z konce 15. stol., později částečně barokizována.
  • Přádelna - vystavěná v roce 1854, v provozu do roku 1950.

Radnice na náměstí.

Vývoj počtu obyvatel

Rok sčítání 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2 107 1 719 1 502 661 493 388 335 333

Zrekonstruovaný hotel Růže.

Statistické údaje

Sčítání lidu, 2001

  • Počet obyvatel: 333
  • Národnost:
    • česká : 83,8 %
    • slovenská : 10,2 %
    • německá : 4,8 %
  • Náboženské vyznání: veřící : 25,5 % , z toho:
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 166 , z toho:
    • nezaměstnaní: 11,45 %
    • zaměstnaní v zemědělství: 21,7 %
    • v průmyslu: 10,8 %
    • ve stavebnictví: 8,4 %
    • ve veřejné správě: 6,0 %
    • v obchodu: 4,8 %

Vltava pod hradem.

MVČR, 2007

  • Počet obyvatel : 382 , z toho:
    • podíl mužů: 50,0 %
    • podíl dětí do 15 let: 16,2 %
  • Průměrný věk: 38,1 let

Současnost

Rožmberk je jedním z turisticky nejatraktivnějších míst krumlovského okresu. Je to dáno velkým množstvím památek ve městě a atraktivním umístěním v hornaté krajině při řece Vltavě.

Město je již dlouhá léta vyhlášené jako jedno z hlavních center v Česku oblíbeného vodáctví. V letní sezoně se nejvíce vodáků plaví na vltavském úseku přibližně od Vyššího Brodu k Českému Krumlovu. S tím je spojena nutnost ubytovacích kapacit pro tento druh turistů – na území města se u řeky nachází 3 kempy: vodácký tábor (severně od města), Rožmberk (pod hradem) a U tří veverek (u železniční zastávky, 4 km jižně od města).


Celkový pohled na hradní komplex.

Město však nenavštěvují pouze vodáci, ale také čeští a zahraniční turisté, kteří Rožmberk na výletech často spojují s okolními zajímavými místy. Pro ně jsou zajištěny možnosti ubytování v cca 3 hotelech a 5 penzionech. Najdeme zde také velký počet stravovacích zařízení – od restaurací až po kavárny a bary. Na náměstí nechybí „nezbytné“ nákupní středisko Jednoty.

V roce 2006 se ve městě a okolí natáčela komedie Rafťáci.

Doprava

Silnice

Rožmberkem prochází silnice II/160 spojující Český Krumlov a Horní Dvořiště. Od Českého Krumlova až k železniční zastávce Rožmberk (cca 25 km) sleduje tok Vltavy a jsou na ní mnohé zatáčky. Mezi obcí Větřní a Rožmberkem neprochází žádným větším sídlem. Hustá doprava je na ní zejména v letní sezoně.


Kostel a socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí.

Železnice

4,5 km jižně od města se nachází železniční stanice Rožmberk nad Vltavou na trati 195Rybník - Lipno nad Vltavou (na tzv. Vyšebrodské elektrické železnici). Stanice je však již na území obce Dolního Dvořiště v katastrálním území Jenín a kvůli své vzdálenosti od města nemá příliš velký význam pro jeho dopravní obslužnost.

Autobusy

  • MEZINÁRODNÍ LINKY:
  • MÍSTNÍ LINKY:
    • Český Krumlov - Rožmberk - Frymburk (dopravce ČSAD České Budějovice, prov. Český Krumlov)
    • Kaplice - Rožmberk - Vyšší Brod - Frymburk (dopravce ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)

Místní části

  • Rožmberk nad Vltavou
  • Přízeř - osada (123 ob.) ,3 km západně od Rožmberka, připojená k městu od roku 1950. Dříve součást obce České Jílovice, zaniklé v 50. letech 20. stol. V osadě sídlí Sbor dobrovolných hasičů pro Rožmberk nad Vltavou, který zasahoval např. při tragické nehodě autobusu u Nažidel v březnu 2003.[2]

Střed města a most přes Vltavu.

Reference

  1. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  2. http://www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2003/cerven/strana4.html

Odkazy a literatura



Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one