Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg
P7240383.JPG
P7240380.JPG
P7240381.JPG
P7240382.JPG
P7240391.JPG
P7240384.JPG
P7240389.JPG
P7240390.JPG
P7240399.JPG
P7240393.JPG
P7240394.JPG
P7240396.JPG
 

Turistický ráj Göstlingské Alpy
 


V oblasti Hochkar a Dürrenstein Vás očekávají pěkné túry, nádherné výhledy z vrcholků hor a kouzlo horských chat.
Tip: Alpinistická túra -  Hochkar, Ötscher a Dürrenstein.

Svět zážitků Mendlingtal „Na cestě dřeva“
Jediné funkční zařízení pro plavení dřeva ve střední Evropě s procházkou propastí, kovárnou, mlýnem a pekárnou, benátskou pilou a občerstvovací stanicí.

Trasy pro horská i silniční kola
180 kilometrů tras pro horská kola pro rekreační, rodinnou i výkonnostní cyklistiku a tématické trasy pro zajímavou dovolenou v sedle.
Tip: Cyklotrasa do údolí Steinbachtal.

Outdoorové dobrodružství v čisté podobě
Vzrušující zážitky při raftingu i dobrodružných túrách, canyoning a turistika na divoké vodě v propastech a soutěskách horských řek. Více viz Rafting na Salze..

Ybbstalské solné lázně
Celoroční koupání. Celkem čtyři bazény mají tyto nové solné lázně v centru Göstlingu: vnitřní a venkovní bazén, sportovní bazén a dětský bazén. Navíc zde najdete: klouzačku, parní lázeň, tři sauny, masáže, terapie, vodní gymnastiku, aquakurzy, restauraci a obchod. Více na www.ybbstaler-solebad.at 

Divočina Dürrenstein
Největší divoce rostoucí les ve střední Evropě s mnoha vzácnými rostlinnými a živočišnými druhy jako hněný medvěd, rys, orel skalní, sokol nebo mlok alpský.
Tip: Tématické túry s průvodcem.

Přírodní koupání Lunzer See
Jedná se o středně velké jezero dlouhé 1.75 kilometrů a široké 0.6 kilometru. Kromě projížďky lodí a kochání se přírodou si na Lunzer See můžete dopřát i čistě kulturní zážitek. Na jezeře je totiž také plovoucí podium, na kterém se pravidelně konají divadelní představení i vystoupení hudebních kapel.

Palfauská vodní rokle
Se svými pěti mohutnými vodopády, které dohromady dosahují výšky 152 m, patří vodní rokle v Palfau, poblíž Göstlingu, k nejvíce ohromujícím hříčkám přírody v Rakousku. Tato snadno dostupná rokle je jedinečným přírodním zážitkem.

Stezka rašeliništěm Leckermoos
Je jedním z nejkrásnějších horských rašelinišť v Dolním Rakousku. Srdcem všech zařízení pro návštěvníky je naučná stezka s 11 zastávkami kolem rašeliniště a stezka Schwebesteg.
P7240404.JPG
P7240401.JPG
P7240402.JPG
P7240403.JPG
P7240412.JPG
P7240405.JPG
P7240410.JPG
P7240411.JPG
P7240419.JPG
P7240416.JPG
P7240417.JPG
P7240418.JPG
P7240425.JPG
P7240422.JPG
P7240423.JPG
P7240424.JPG
P7240429.JPG
P7240426.JPG
P7240427.JPG
P7240428.JPG
P7240433.JPG
P7240430.JPG
P7240431.JPG
P7240432.JPG

Hochkar je s výškou 1808 m nejvyšší vrchol Göstlingských Alp, nacházejících se na dolnorakousko-štýrské hranici. Tento 20 km dlouhý hřeben dosahuje na západě až k vrcholu Dürrenstein (1878 m) a je součástí Ybbstalských Alp. Zatímco jižní strana spadá prudce do údolí řeky Salza, severní úbočí se mírně svažuje k řece Ybbs. V oblasti Hochkaru se nachází také známá jeskyně, s celkovou délkou přes 600 m.
 
P7240438.JPG
P7240435.JPG
P7240436.JPG
P7240437.JPG
P7240449.JPG
P7240442.JPG
P7240444.JPG
P7240446.JPG
P7240451.JPG
P7240454.JPG
P7240456.JPG
P7240450.JPG
P7240470.JPG
P7240465.JPG
P7240467.JPG
P7240468.JPG


Ybbstalské Alpy
 

 

Ybbstalské Alpy jsou rozsáhlé a na první pohled nepřehledné, vápencové pohoří ležící na jih od řeky Dunaj na území spolkových zemí Horní Rakousko, Dolní Rakousko a Štýrsko v Rakousku. Nesou jméno podle místní významné řeky Ybbs.

Geologie

Pohoří je tvořeno především vápencem, který má na svědomí výskyt četných krasových jevů - soutěsky, jeskyně a propasti. Sever území je tvořen částečně z flyše (jíly, slín a pískovec).

Ochrana přírody

V Ybbstalských Alpách leží přírodní park Ötscher-Tormäuer s krápníkovou jeskyní. Na severu pohoří se nacházejí chráněné přírodní oblasti Wildalpener Salzatal a přírodní park Eisenwürzen. Blízko vrcholu Grosser Ötscher leží jeskyně Ötscherhohlen.


 

P7240474.JPG
P7240471.JPG
P7240472.JPG
P7240473.JPG
P7240486.JPG
P7240475.JPG
P7240478.JPG
P7240484.JPG
P7240492.JPG
P7240487.JPG
P7240489.JPG
P7240491.JPG
P7240498.JPG
P7240499.JPG
P7240502.JPG
P7240504.JPG
P7240513.JPG
P7240507.JPG
P7240509.JPG
P7240510.JPG


Celé Ybbstalské Alpy zaujímají plochu 1 750 km². Masiv dělíme do několika velmi si podobných horských skupin. Plošně největší skupinou je Eisenwürzen, ovládající sever území. Charakter této části hor je více lesnatý, jen s občasnými travnatými vrcholy. Nejvyšším vrcholem je Hochdreizipf. Na tento celek navazuje dále na východě horská skupina Göstlinger Alpen, jakési srdce samotných Ybbstalských Alp. Zde leží skalnaté vrcholy Dürrenstein a Hochkar, které jsou známé především lyžařům svými menšími, avšak výborně vybavenými zimními středisky. Jedním z nejatraktivnějších celků je skupina Tormäuer s osamělým skalním obrem Grosser Ötscher a divokými soutěskami Ötschergraben. Nejvyšší vrchol Ybbstalských Alp - Hochstadl leží v horském masivu Kräuterin na jihu území, který tvoří dlouhý a strmý vápencový hřeben. Mimo tyto hlavní horské skupiny najdeme na území Ybbstalských Alp ještě několik menších masivů - Gamsstein, Königsberg a další.

Ötscher-Tormäuer

Je rozsáhlým územím (90 km2) původní nedotčené přírody Ybbstalských Alp. Nalézají se zde skalnaté strmé štíty, divoké řeky, vodopády, vápencové jeskyně, hluboké rokliny a zástupci středohorské fauny jako je kamzík, tetřev, vydra, orel apod. Leží zde také místní letovisko Lackenhof (pouze 290 obyvatel, ale 1100 lůžek pro turisty).

Významné vrcholy

Klima

Pohoří se vyznačuje po celý rok vysokými srážkami. Celkem asi 150 dnů v roce je zde deštivo či sněží. Podzim bývá hodně slunečný a v zimě obvykle napadá velké množství sněhové pokrývky. Denní teplotní výkyvy zde nejsou tak velké.

 

P7240522.JPG
P7240518.JPG
P7240519.JPG
P7240521.JPG
P7240528.JPG
P7240523.JPG
P7240526.JPG
P7240527.JPG
P7240534.JPG
P7240531.JPG
P7240532.JPG
P7240541.JPG
P7240542.JPG
P7240550.JPG
P7240558.JPG
P7240539.JPG
P7240546.JPG
P7240549.JPG
P7240560.JPG
P7240552.JPG
P7240555.JPG
P7240557.JPG
P7240541.JPG


Die Göstlinger Alpen sind eine etwa 25 km lange und 15 km breite niederösterreichisch-steirische Bergkette entlang der Grenze zwischen Niederösterreich und Steiermark. Sie haben ihren Namen nach Göstling, dem im Oberlauf der Ybbs gelegenen Ort, und erreichen im bekannten Schigebiet des Hochkar eine Höhe von 1808 m ü. A. und im östlicher gelegenen Dürrenstein 1878 m ü. A.

Die Gebirgsgruppe, in der Kalkgestein und Dolomitgestein vorherrscht, wird zur größeren Einheit der Ybbstaler Alpen gezählt, die ihrerseits mit den anschließenden Türnitzer Alpen und Teilen des Wienerwaldes die östlichen Ausläufer der Nördlichen Kalkalpen bilden. Touristisch bietet sie zahlreiche Berg- und Wanderwege mit weitem Ausblick, einige Schigebiete sowie Themenwege der früheren Eisen-Verarbeitung.

Ihre wichtigsten Gipfel sind (von Westen nach Osten):

Direkt westlich des Hochkar wird der Hauptkamm vom Tal des Mendlingbaches durchschnitten, der es von den zwei erstgenannten Berggruppen trennt. Zwischen Hochkar- und Dürrensteinmassiv hat der Steinbach mit dem Ort Hochtal eine weniger deutliche Trennlinie erodiert, während die Südbegrenzung zu Hochschwab und Kräuterin von der wasserreichen, tief eingeschnittenen Salza und deren Nebenfluss im Holzäpfeltal gebildet wird.

Die benachbarten Gebirgsgruppen sind: im Westen die Ennstaler Alpen, im Südwesten die Ränder des ausgedehnten Hochschwab-Massivs, im Südosten der Kalkstock der Kräuterin und im Osten die Zellerhüte und Zeller Staritzen, die zu den Mariazeller Bergen gehören.

 

P7240567.JPG
P7240568.JPG
P7240569.JPG
P7240570.JPG
P7240571.JPG
P7240572.JPG
P7240573.JPG
P7240574.JPG
P7240575.JPG
P7240576.JPG
P7240577.JPG
P7240578.JPG
P7240579.JPG
P7240580.JPG
P7240581.JPG
P7240582.JPG

Mariazell je město ležící v rakouské spolkové republice Štýrsko, které je největším poutním místem Rakouska a jednou z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy. Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince 1157. Mariazellu se podle v tamější bazilice uchovávané sošky Panny Marie ze 13. století někdy přezdívá Magna Mater Austriae (č. Velká Matka Rakouska). Statut města získal Mariazell až v roce 1948. V posledních letech dochází k obnovování tradice pěších poutí do Mariazell i z Česka.

Historie

V této době byla donesena socha Panny Marie mnichem Magnusem z benediktinského kláštera Svatého Lambrechta. Někdy kolem roku 1200 vybudoval kníže Vladislav Jindřich první kostel Mater Gentium Slavorum, kterým chtěl poděkovat za své uzdravení z nemoci. V roce 1370 daroval král Ludvík Veliký jako poděkování za vítězství nad náboženskými odpůrci města Mariazell z východu Kapli milosti (Gnadenkapelle). Období baroka znamená pro Mariazell nový rozkvět. Město se stává hlavním poutním místem Podunajské monarchie. Gotický chrám, který do té doby sloužil věřícím, již nestačí přívalu poutníků, a tak opat Benedikt Pierin provedl v letech (1644 - 1683) velkou a honosnou barokní přestavbu. Z této doby pochází dnešní podoba poutní baziliky. Mariazell byla v minulosti cílem mnoha českých a moravských poutníků, např. z Mariánské Hory u Horního Třešňovce ve východních Čechách.

 

 
P7240583.JPG
P7240588.JPG
P7240591.JPG
P7240592.JPG
P7240595.JPG
P7240596.JPG
P7240597.JPG
P7240598.JPG


Bazilika

 

Basilika


Dnešní bazilika bývala ještě v 17. století kostelem, jenž byl stavebním dílem známého italského stavitele Domenica Sciassia. Císař Karel VI. dal městu jako děkovný dar hlavní oltář, který byl postaven v roce 1692 (posvěcen v roce 1704) na základě plánu Johanna Bernharda Fischera von Erlach. Na oltáři pro milostnou sochu, který navrhl Joseph Emanuel Fischer, je umístěna Madona, jež trůní s Ježíškem posazeným na klíně. Pravděpodobný vznik sochy je odhadován ještě před rokem 1300. Kostel byl povýšen na baziliku v roce 1907.

Město

Ve městě nalezneme např. kavárnu na rohu Hlavního náměstí a pekárnu medových perníků Pirker, vyrábějící čistě přírodní produkty. Před Vánočními svátky odtud do světa putuje až deset tisíc perníků každý den. Výrobna svíček z včelího vosku se nachází hned v sousedním domě a o ulici výše již 132 let vzniká nápoj Arzberger ve stejnojmenné malé likérce. Likér je vyráběn tajnou recepturou z 33 druhů bylinek.

Turismus

Město je centrem letní i zimní turistiky a tak mimo návštěvy baziliky stojí za zhlédnutí mnoho dalších turisticky významných cílů v okolí města. Zajímavý je jistě rozhledový vrchol Bürgeralpe (1254 m) nacházející se nad městem. Kabinová lanovka (9 - 17 hod.) vyveze turisty až na vrchol. Výborný výhled na Mariazell a pohoří Mürzstegerské Alpy a Türnitzské Alpy obklopující celou oblast. Další lanová dráha vystupuje na vrchol Gemeindealpe (1626 m), které je výchozím místem pro pěší turistiku v horách. Zároveň je však centrem zimních sportů, zejména pak sjezdového lyžování a snowboardingu, kde lyžaři mohou využít některou z jedenácti sjezdovek. Výzvou je potom svah o sklonu 43°. Je to jedna z nejnáročnějších sjezdovek v předhůří Alp a je určena pro ty, kteří chtějí zkusit částečně neupravený terén svahu. Rovněž zde najdeme vyžití pro sáňkování nebo túry na běžkách. Oblíbeným výletem z Mariazellu je pochod k jezeru Erlaufsee (3 km), který je možno absolvovat buď pěšky nebo muzejní tramvají, autem nebo na kole. 8 km západě od města leží vodopády Marienfall. V létě se ještě nabízí potápění nebo rafting na řece Salza.

 

P7240615.JPG
P7240618.JPG
P7240621.JPG
P7240623.JPG
P7240627.JPG
P7240628.JPG
P7240631.JPG
P7240633.JPG



2x o historii poutního místa Mariazell v Rakousku



 

Mariazell leží v rakouské spolkové zemi Štýrsko (Steiermark). Je nejslavnější mariánskou svatyní ve střední Evropě, duchovním a náboženským střediskem katolických národů Dunajského prostoru. 
Zář hořících svíček a nikdy nekončící modlitby jsou už více než 800 let duchovní náplní Mariazell, a to od doby, kdy mnich Magnus z benediktinského kláštera sv. Lambrechta přinesl sochu Panny Marie, vyřezanou z lipového dřeva. 
Jedna malá cela (Zelle) nad podobiznou sochy Marie byla začátkem. Od ní pochází také název Mariazell. 
Pověst o zázračných vyslyšených modlitbách přilákala brzy poutníky z mnoha zemí a kolem roku 1200 nechal hrabě Jindřich Vladislav zbudovat první kostel “Mater Gentium Slavorum” – jako dík za uzdravení z jedné těžké nemoci. 

 Uherský král Ludvík Veliký věnoval kolem roku 1370 ještě dodnes uchovanou kapli milosti, jako dík za slavné vítězství nad východními náboženskými odpůrci Mariazell a “Magna Hungarorum Domina”, které se staly největším poutním místem Maďarů.
Jako žádné jiné místo milosti zůstala Mariazell dodnes úzce spojena s katolickými národy Střední a Východní Evropy, dějiny poutí do Mariazell jsou jednou částí dějin křesťanského Západu.
Císařové, králové a knížata ze všech evropských národů navštívili během staletí Mariazell a našli před Rišskou svatyní vnitřní uspokojení a potěšení.
Kostel, stojící uprostřed nádherné horské krajiny, je v jeho dnešní podobě dílem známého italského stavitele ze 17. století Domenica Sciassia. Hlavní oltář, děkovný dar císaře Karla VI., byl postaven podle plánu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu v roce 1692 (posvěcen byl v roce 1704). Oltář pro milostnou sochu navrhl jeho syn Joseph Emanuel Fischer. Na něm je umístěna trůnící Madona s Ježíškem posazeným na klíně. Ježíšek drží v ruce jablko, zatímco mu matka podává hrušku. Socha vznikla patrně před rokem 1300. 
Kostel byl v roce 1907 povýšen na baziliku.
Mariazell jako “Magna Mater Austriae” (Veliká Matka Rakouska) je dnes, více než kdy jindy, symbolem živé křesťanské víry.

Antonín Kříž , převzato z časopisu Oldin




 

Historie Mariazell

 

Podle tradice bylo poutní místo Mariazell založeno 21.12.1157.

Letopočet 1200, uvedený na hlavním portále baziliky, lze pokládat za rok zahájení stavby románské kaple, kterou postavil hrabě Jindřich Vladislav Moravský z vděčnosti za uzdravení z těžké nemoci. První písemná zmínka o "Celle" (cella latinsky komůrka, kaplička, cela) pochází z roku 1243.

Legenda vypráví o vzniku poutního místo takto: 
Opat Otker z benediktinského kláštera St. Lambrecht vyslal v roce 1157 mnicha jménem Magnus do okolí dnešního Mariazell, které klášteru náleželo. Mnich Magnus měl pečovat o duchovní život tamních obyvatel. S dovolením opata si na svou cestu vzal sošku Panny Marie z lipového dřeva. Večer 21.12. roku 1157 mu cestu zatarasil skalní blok. Magnus se obrátil s modlitbou k Panně Marii, na jejíž přímluvu se skála rozestoupila a on mohl pokračovat v cestě. Když dorazil k cíli, postavil sošku Madony na pařez a vybudoval si celu (německy Zelle), která mu sloužila zároveň jako kaple i jako přístřeší. "Maria v cele" dala místu název a stala se vyhledávaným cílem poutníků.
Uherský král Ludvík Velký dal v roce 1370 postavit dodnes zachovanou kapli, jako poděkování za vítězství nad nepřáteli křesťanské víry na východě. Kolem roku 1400 jsou zmiňovány obchody, v nichž si poutníci mohli kupovat votivní předměty a kolem poloviny tisíciletí je již Mariazell známé jako mezinárodní poutní místo. Poutníci přicházeli na toto mariánské poutní místo ve Štýrsku z Bavorska, Čech a Moravy, Francie, Itálie, Chorvatska, Polska, Německa a Švýcarska. Největší počet poutníků přicházel především z Rakouska a Maďarska.
Nový rozkvět zaznamenává Mariazell v době baroka a stává se jakýmsi centrálním poutním místem Podunajské monarchie a Habsburského domu a součástí významné duchovní tradice a duše národů střední Evropy. Dosavadní gotický chrám už nestačil přívalu poutníků, a proto se opat Benedikt Pierin z benediktinského kláštera St. Lambrecht, do jehož působnosti poutní místo náleželo, rozhodl zahájit mohutnou přestavbu v barokním stylu (1644 - 1683). Právě z doby barokní přestavby pochází dnešní charakteristická podoba poutního chrámu.
V roce 1948 bylo Mariazell povýšeno na město, za což vděčí především svému duchovnímu a kulturnímu významu v rámci nejen Rakouska, ale i celé střední Evropy.
Po pádu tzv. železné opony se opět výrazně zvýšil počet poutníků, kteří tak navazují na generace svých předků, jejichž cílem byla milostná soška Matky Boží, která je od věků nazývána "Magna Mater Austriae", "Mater Gentium Slavorum" a "Mater Hungarorum".

Bližší informace nabízí internetová adresa http://www.mariazell.at (v němčině).

Daniel Herman


 


Jak se tam dostat


 

Do města vede několik dobře značených poutních tras. Délku trasy si poutník může zvolit podle toho, na co si se svou kondicí, respektive zdravotním stavem, sám troufá. Například trasa z hlavního města Rakouska z Vídně je dlouhá přes 100 km a začíná na předměstí Wien-Rodaun. Dále vede jižním Vídeňským lesem přes Mayerling, Kleinmariazell, Araburg, Kieneck a údolí Halltal. Na trase se nachází velké množství ubytovacích a stravovacích zařízení různé kategorie. Cestu obklopuje nádherná příroda, našince však určitě upoutají typické rakouské venkovské domy a statky s bohatými muškáty, u kterých se často pasou, pro nás neobvyklé, krávy s dlouhou srstí. Pokud se toto malebné městečko rozhodnete navštívit s jiným záměrem než je pouť, například tam chcete strávit nezapomenutelné lyžování nebo absolvovat pobyt v klimatických lázních, tak asi nepůjdete pěšky, ale využijete vlak, autobus nebo vlastní auto. Například z Bratislavy vede nejkratší cesta přes Vídeň po dálnici A1 až do St. Pöltenu, odkud cesta pokračuje přes obce Annaberg a Josefsberg až do Mariazellu. Mariazell má také dobré vlakové spojení. Z Vídně se odvezete do města St. Pölten, kde je možnost přestoupit na regionální vlak jedoucí přímo do Mariazellu. Cesta vlakem naskýtá nespočetné množství čarokrásných výhledů na okolí.

 
O čem vypráví legenda


Bazilika v MariazelluPodle legendy o vzniku poutního místa Mariazell poslal v roce 1157 opat Otker z benediktinského kláštera St. Lambrechta mnicha jménem Magnus do tohoto regionu, který tehdy byl ve vlastnictví kláštera. Mnichovou úlohou bylo poskytnout duchovní péči a podporu zdejším lidem. Opat mu dovolil, aby si na dlouhou cestu vzal s sebou nevelkou, jen 48 cm vysokou sošku Panny Marie, vyřezanou z lipového dřeva. Večer 21. prosince mu však téměř před cílem spadla do cesty obrovská skála, která mu nedovolovala pokračovat v jeho pouti, a tak se Magnus obrátil s modlitbou o pomoc na Boží Matku. Najednou se skála rozlomila a mnich tak mohl pokračovat dál. Po příchodu do cíle Magnus postavil sochu na pařez, nad nímž postavil přístřešek, který sloužil jako kaple a zároveň i jeho příbytek. Po „Marii v cele", jež se brzy stala centrem duchovního života a zanedlouho i cílem poutníků, je pojmenováno i samotné městečko Mariazell.
 

Bazilika

Bazilika v MariazelluPro věřící Rakušany je Mariazell spolu s nádherným poutním chrámem a milostivým oltářem Panny Marie největší národní svatyní. Mariazellskou Madonu nazývají také Magna Mater Austriae (Velká Matka Rakouska). Posvátná soška je dodnes umístěna v kapli uprostřed baziliky a po celý rok je oděná do drahých vyšívaných šatů. Jen dvakrát do roka – 21. prosince a 8. září – ji lze vidět bez nich. Za rok zahájení výstavby poutního kostela se považuje rok 1200, uvedený i na reliéfu hlavního vchodu do baziliky. Během staletí existence kostel několikrát změnil svoji podobu. Nejdříve byl románský, potom gotický. Dnešní podoba baziliky pochází ze 17. století, kdy už svými rozměry nestačila velkému množství poutníků a prošla rozsáhlou přestavbou. Tak vznikla zvenku velice jednoduchá, avšak uvnitř majestátní, pětilodní stavba s věncem kaplí, hojně barokně zdobená malbami a štukou. Vnitřku dominuje stříbrný milostivý oltář.

 
Věžička v lyžařském středisku Mariazeller – BürgeralpeRelax v přírodě

V městečku můžete kromě baziliky navštívit například muzeum tramvají, mariazellskou lokálku, regionální muzeum, svatou studánku nebo na Zikmundově vrchu obdivovat krásnou kapli. Přímo v centru města, v jednom z řadových domů, se nachází zastávka kabinkové lanovky, jež vás v zimě vyveze do vyhledávaného lyžařského střediska Mariazeller Bürgeralpe. Vrcholová stanice lanovky je za pěkných dní v roce vhodným východiskovým nebo cílovým bodem mnohých značených turistických tras.


 

Dolní stanice kabinkové lanovky




Lyžařské středisko – Mariazeller Bürgeralpe má přes svoji ne právě nejvyšší nadmořskou výšku dostatek sněhu. I pokud není dostatek přírodního, v provozu je umělé zasněžování. Lyžařům je k dispozici osm sjezdovek s celkovou délkou 11 km, na nichž si každý lyžař najde tu svoji, ať už je to začátečník nebo zkušený jezdec. Na vrchol se můžete vyvézt i dvěma čtyřsedačkami, jednou „pomou“ a jednou „kotvou“. Lyžařská školka s dětským vlekem a pohyblivým pásem je samozřejmostí. Nudit se nebude ani ten, kdo není vyznavačem lyžování nebo snowboardingu. Určitě stojí za to vyzkoušet si jízdu na 1700 m dlouhé sáňkařské dráze s umělým osvětlením, která končí u stanice lanovky.

 

Mapa lyžařského střediska Mariazeller – Bürgeralpe

Text / foto: O. Kubáčková

Překlad: Jiří Výborný

Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one