Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Chorvatské památky zapsané v seznamu UNESCO

Dosavadní zápisy

Dosud byla na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva organizace UNESCO zapsána následující místa a objekty v Chorvatsku:

Komplex Eufraziovy baziliky v Poreči (1997)

Eufraziova bazilikaJde o soubor staveb z raně byzantského období, vybudovaný v 6. století v rámci byzantského exarchátu. Tvoří jej monumentální bazilika vyzdobená nádhernými mozaikami z období jejího vzniku, baptisterium, kaple pareklésion, vstupní atrium rovněž s byzantskou mozaikou a biskupský palác - původně byzantské consignatorium.

Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku (2000)

Šibenická katedrála je monumentální stavba, která se začala budovat v první polovině 15. století jako gotická a byla dokončena v renesančním slohu. Mimořádnou hodnotu a originalitu má zklenutí chrámu, jeho kupole a jeho plastická výzdoba v exteriéru i interiéru.

Historické městečko Trogir (1997)

Historické jádro tohoto středověkého sídla má dochovanou původní urbanistickou strukturu, část městského opevnění a řadu mimořádně cenných staveb vybudovaných mezi 13. a 18. stoletím. Patří k nim především románsko-gotická katedrála sv. Vavřince s jedinečným románským portálem a čistě renesanční kaplí sv. Jana Trogirského, četné paláce, domy, veřejné budovy, kostely a kláštery.

Diokleciánův palác ve Splitu (1979)

Diokleciánův palácJe to nejvýznamnější a nejlépe dochovaná antická stavba v Chorvatsku. Dal si jej postavit jako své sídlo po abdikaci římský císař Dioklecián. Palác byla budován na přelomu 3. a 4. století jako přepychové sídlo římského vládce a současně jako skvěle opevněná pevnost. Od vpádu avarských hord začátkem 7. století poskytoval nový domov běžencům z okolních měst a vesnic a je dosud po četných úpravách a přístavbách obýván cca 3000 obyvateli Splitu.

Staré město Dubrovník (1979)

Je pokládáno za jedno z nejkrásnějších měst ve Středomoří. Bylo založeno pravděpodobně v 6. století; od 13. století se rozvíjelo jako samostatná šlechtická republika Ragusa. Svou dnešní urbanistickou strukturu a tvářnost získávalo postupně od poloviny 14. století, kdy začalo budovat svou jedinečnou fortifikační soustavu. Ta patří mezi nejmasivnější, nejzachovalejší a nejpůsobivější i v celoevropském rámci. K velkým historickým hodnotám Dubrovníku patří desítky historických staveb - veřejné budovy, kostely, kláštery aj.

Plitvická jezera (1979)

Jsou jediným chorvatský přírodním jevem, zapsaným v seznamu organizace UNESCO. Jádrem plitvického národního parku je soustava 16 terasovitých jezer, vzájemně propojených vodopády a kaskádami. Výškový rozdíl mezi nejvýše a nejníže položeným jezerem je 500 metrů. Jezera vznikla v dolomitických vápencích - neustále se mění narůstáním travertinových hrází na terasách, erozí travertinových bloků aj. Okolí tvoří mimořádně zachovalé lesní a pralesní porosty, bohatá fauna a flora.

Podivuhodné kamenné přístřešky v jadranském přímoří

BunjeVíte, co jsou to bunje, kažuny, poljarice, komardy, hramce, trimy? Je to v podstatě jedno a totéž, jenom v různých částech jadranského přímoří a k němu přiléhajícímu vnitrozemí se jim říká některým z těchto nebo i dalších názvů. Souhrnný název pro ně je "přístřeší zděná nasucho", chorvatsky "suchozidna skloništa". Jsou to malé domečky kruhového půdorysu z lomového kamene, zastřešené rovněž lomovými kameny, které se již po tisíciletí stavějí v některých jihoevropských zemích, mj. ve většině oblastí vychodojadranského přímoří - na pastvinách, polích, ve vinicích, v olivových hájích, případně i ve vesnicích a osadách. Jsou vždy stavěny nasucho, bez jakéhokoli pojidla.

Jsou pratvarem středomořské stavby. Jsou skutečně prastaré, podle některých vědců mají svůj původ v krétsko-mykénském tholosu. Předpokládá se, že právě tak vypadala obydlí, která si člověk stavěl, když opustil v prehistorické době svá jeskynní obydlí. Vzhledem k tomu, že k jejich stavbě lidé potřebovali jen neopracovaný lomový kámen, kterého byl v jižním Středomoří dostatek přímo na místě vzniku staveb, bylo jejich budování jednoduché. A není proto divu, že tyty stavby kruhového půdorysu, zaklenuté jednoduchou nepravou kupolí, se vyskytují v mnoha středomořských zemích, ale i v Anglii, Irsku, ve Skandinávii, na Východě pak v Anatolii. K bydlení se tyto přístřešky prakticky již dávno nepoužívají. Ale přesto se k nim uchylovalo místní obyvatelstvo v případě nouze i v dobách poměrně nedávných. Např. za druhé světové války sloužily na Brači jeho obyvatelům jako dočasná obydlí.

Ostatně tento stavební typ kruhového půdorysu byl v tomto prostoru oblíbený např. i při budování kultovních staveb. Právě v jadranské oblasti můžeme najít i v době předrománské i raně románské četné kaple a kostelíky s kruhových půdorysem, samozřejmě již zděných klasickým způsobem. Patří mezi ně např. kostelíky sv. Donáta Sveti Donat, též Dunat, a sv. Chrisogona (Sveti Krševan) na Krku, Sv. Mikuláše (Sveti Nikola) u Ninu, sv. Trojice (Sveto Trojstvo) ve Splitu i nádherná monumentální rotunda sv. Donáta v Zadaru.

BunjeDokonce i v nové době vyrostla v tomto kraji stavba, která má s lidovými stavbami tohoto typu vnitřně mnoho společného, byť je zděná: je to mauzoleum rodiny Meštrovićů v Otavicích v šibenickém Záhoří kterou vytvořil velký chorvatský umělec 20. století, Ivan Meštrović, pocházející svými kořeny z tohoto kraje.

Tyto kamenné přístřešky slouží nyní jako ochrana před nepohodou přímo v přírodě, tedy na pastvinách, vinicích, v olivových hájích či polích. Používají se též na úschovu pracovního nářadí či k jiným hospodářským účelům Ale velmi je vítají i turisté, zastihne-li je v jejich blízkosti nenadálá změna počasí a nemají se na výletě kam schovat.

Lze je najít na chorvatském pobřeží Jadranu téměř všude od Istrie po Hvar, ale intenzita jejich výskytu se značně liší. Oblastmi, kde jich je nejvíc jsou Istrie a ostrov Brač, ale hodně jich je i na ostrově Hvaru a v šibenickém Záhoří. Někteří odborníci uvádějí, že je jich jen v Istrii na tři tisíce; na Brači prý také několik tisíc.

Právě na Brači se staly bunje jeho typickým neodmyslitelným znakem. Spolu s malými kamennými předrománskými a románskými kostelíky roztroušenými po ostrovních kopcích symbolizují prastaré kamenné dědictví po předcích. Kámen v minulosti i dnes představuje významné odvětví obživy obyvatelstva.

Nejpěknější a největší bunje lze vidět např. u Škripu na ostrově Brači. Tamější bunja je vysoká 4 metry a šorků 3,5 metru. Dále rovněž na Brači na lokalitě Brišća mezi letoviskem Supetar a vnitrozemskou obcí Donji Humac je ještě širší, než ta u Škripu. Další velká ukázka je k vidění mezi vesnicí Ložišća a lokalitou Stomorica. I Istrii můžeme vidě pěkné kažuny v okolí Vodnjanu, Fažany, Rovinje a Kanfanaru.

Většina bunjí a kažunů atd., které se v jadranském přímoří dochovaly, pochází z druhé poloviny 19. století a začátku 20. století, tj. z doby, kdy fyloxéra zničila francouzské a italské vinohrady a nebývalou měrou vzrostla v celé Evropě poptávka po víně z oblasti Jadranu. V té době se urychleně zakládaly nové vinohrady a současně se budovaly bunje, kažuny atd. jako místa úkrytu před nepohodou nebo malá skladiště polního nářadí. Od té doby, co fyloxéra zničila i jadranské vinohrady, přestalo i budování nových kamenných přístřešků. V jadranském přímoří se však i dnes najdou i mnohem starší exempláře.

Jak postupovat při poranění mořskými živočichy

JežovkaVelmi nepříjemné následky může mít poranění bodlinami některého z mořských živočichů, např. mořské ježovky (lidově mořského ježka), mořské hvězdice nebo některého mnohoštětinatce. Nebezpečná je tu sekundární infekce, která může vést ke kožním alergiím ap. Vytažení bodlin nebývá jednoduché. Ostny např. ježovek se snadno lámou a vzhledem k tomu, že jsou na jejich koncích zpětné háčky, dají se jen těžko vytáhnout. Místo vpichu se vlivem tekutiny obsažené v ostnech zbarvuje černomodře, ale to samo o sobě není nebezpečné. Doporučuje se ostny pinzetou opatrně vytáhnout a ránu dezinfikovat alkoholem (40 až 70 %). Pokud je ostnů příliš mnoho a nepodaří se je všechny vytáhnout, doporučuje se aplikovat citronovou šťávu, která pomáhá ostny uvolnit, a dají se pak snadněji a méně bolestivě vytáhnout za dva až tři dny. Ty bodliny, které uvízly příliš hluboko, by měl vytáhnout lékař.

Bolestivá mohou být poranění bodlinami ryby ropušnice (Chorvaté jí říkají škarpina). Ryba nepoužívá tuto svou zbraň k lovu, ale jen k obraně. K poranění však může dojít i při zpracovávání této ryby jako úlovku - ropušnice, ryba svým zjevem mimořádně ošklivá, je velmi chutná a rybáři vítaná. Okamžitá pronikavá bolest při bodnutí ještě dále sílí, místo otéká. Bodnutí však není životu nebezpečné. Některé "babské" rady a zaručené recepty" (např. vypalování postiženého místa cigaretou nebo vymačkání) mohou naopak velmi uškodit. Lékaři před nimi varují a doporučují kvůli možnosti druhotné infekce nechat ránu urychleně odborně ošetřit.

Zabodnutí štětinek mnohoštětinatců, které snadno proniknou do pokožky a v ní se odlomí, způsobí pálivou bolest, zarudnutí a otok. Štětinky se nejsnadněji odstraňují tak, že se na suché postižené místo opatrně přilepí a ihned zase odlepí náplast nebo lepicí páska, místo se pak dezinfikuje alkoholem (40 - 70 %).

Opatrně je třeba se přibližovat k žahavcům, ať již jde o medúzy nebo sasanky. Žahnutí jejich chapadly je bolestivé, zejména pokud zasáhnou citlivější část těla (nikoli třeba ruce). Zasažená místa se doporučuje potřít octem nebo alkoholem (40 - 70 %).

HvězdiceKousnutí obávanou murénou připadá v úvahu prakticky jen v případech, kdy se ryba cítí ohrožena nebo je zahnána do úzkých, případně je-li harpunována. Protože má muréna jedovaté zuby a jedové žlázy v ústní dutině, může být její kousnutí velmi nepříjemné a dost nebezpečné kvůli možnosti druhotné infekce. Doporučuje se proto rozhodně vyhledat lékaře. Opatrní musejí být zejména potápěči, pokud se potápějí ve skalnatém terénu plném děr, rozsedlin a podobných úkrytů. V nich právě murény žijí a tady číhají na kořist.

Zásah rejnoků a parejnoků elektrickým proudem nebývá častý. Ze svalových článků dovede tato ryba vyvinout až 220 V. Elektrický výboj bývá krátký, ale poměrně silný a vyvolává u zasaženého momentální šok. Jinak bývá zásah bez dalších následků.

Na závěr jsme Vás asi trochu viděsili, ale pokud se budete chovat rozumně a nebudete zbytečně riskovat, tak se Vám v Chorvatsku nemůže nic stát. A ještě jedna rada na závěr.

Před odjezdem si zjistěte předem co Chorvati “tolerují”, ať se vyhnete vysokým pokutám (to se týká hlavně rybaření, jízdy na různých člunech a potápění. Například lov chobotnic je návštěvníkům přísně zakázán (už jen z toho důvodu, že málokterý “odvážný mladík”, který chce ohromit slečnu vlastní ulovenou večeří ví, jak správně chobotnici usmrtit a vyvrhnout – jinak vypustí svůj inkoust do masa a to je doslova nechutné a hořké). Raději se kochejte krásou moře a lov nechte zkušeným.

Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one