Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Fíky a pěstování fíkovníků


4.12.2012

Fíky

Dříve u nás bývaly fíky vzácnosti, cizokrajnou lahůdkou, která se objevovala v obchodem jen zřídka, a to výhradně v předvánočním období. Samozřejmě v sušeném stavu, slisované do úhledných balíčků. Dnes jsou sušené fíky stálou součástí sortimentu sušených plodů po celý rok. V létě se občas prodávají i čerstvé plody, ale jsou dost drahé.

Přesto však k dovolené na Jadranu neodmyslitelně patří. Vídáme fíkovníky se sytě zelenými laločnatými listy na dvorcích a zahradách, zkoušíme utrhnout fíky z divoce rostourích stromů u cesty, ale bez nože nemáme úspěch, slýcháme na trzích volat trhovkyně: svježe smokve a když neodoláme, zjišťujeme, že jsou hodně sladké a chuti poněkud mdlé. Při toulkách po venkově můžeme zahlédnout, jak se suší rozprostřené na přímém slunci, a pokud si usušené plody nekoupíme přímo od pěstitelů, vybereme si je na trhu, kde se prodávají na váhu nebo jako suvenýr navlečené na provázku jako korále. A překvapivě nám tu chutnají jinak než ty balené ze supemarketu, mnohem lahodněji.

Fíky

Fíky jsou plody rychle rostoucích opadavých stromů nebo keřů fíkovníku smokvoně (též smokvoň obecná, lat. Ficus carica, chorvatsky smokva) patřící do čeledi morušovníkovitých (Moraceae). Rod Ficus zahrnuje zhruba tisíc druhů, které rostou převážně v tropech a subtropech. Strom s masivní korunou dosahuje výšky až 10 metrů. Fík je považován za ovoce, ale ve skutečnosti je to uzavřený květ fíkovníku. V uzavřeném květenství rostou květy a semena zároveň. Těchto květů může každé květenství obsahovat až několik tisíc v závislosti na druhu. Má cibulovitý tvar s malým otvorem, který umožňuje přístup opylovačů ke květům. To, co považujeme uvnitř dužiny za pecičky, jsou ve skutečnosti vlastní plody a nažky. Po biologické stránce tak patří fíkovník k nejzajímavějším dřevinám.

Fíkovník patří k nejstarším kulturním rostlinám. Pochází pravděpodobně z Přední Asie, ale dnes se pěstuje po celém světě v oblastech s mírnou zimou. Že je fíkovník rostlina mimořádně stará, svědčí mj. i poměrně nedávný nález v Izraeli. Na raně neolitickém nalezišti z let 11 400 až 11 200 před naším letopočtem našli archeologové napůl zuhelnatělé pozůstatky devíti fíků, a to u někdejšího skladu. Bylo zjištěno, že jde o plody fíkovníku, který se nemohl rozmnožovat semenem, nýbrž pouze řízkováním. Tento nález tedy posunuje pěstování ovoce člověkem o dobrých 5 000 let hlouběji do minulosti než se dosud myslelo. O další rozšíření se postarali Řekové a Římané. Z Diokleciánových ediktů je zřejmé, že pěstování fíkovníků mělo v římské provincii Dalmácie již tehdy velmi starou tradici

Fíky

V současné době činí světová produkce fíků přes milion tun ročně. Z tohoto množství asi 80 procent připadá na středomořskou oblast.. Hlavními exportéry fíků je Turecko, Alžír, Írán, Maroko, Španělsko, Sýrie, Tunis a Spojené státy severoamerické. Právě historie pěstování fíkovníků v Severní Americe je pozoruhodná. Téměř do poloviny minulého století byly smokvoně v Americe úplně neznámou plodinou. Někdy koncem 30. let 20. století zasadil tu první fíkovník vystěhovalec z Chorvatska, Stipe Mirović. A dnes se v Kalifornii nacházejí největší plantáže této plodiny na světě.

Fíkovníky jsou v Chorvatsku domovem v přímoří, včetně jadranských ostrovů, ale díky pronikání středomořského klimatu koryty řek do přilehlého vnitrozemí, je lze najít i dále od moře. Podle jednoho přísloví zdejších obyvatel začíná jih tam, kde už rostou fíkovníky a kde hýkají osli. Za nejkvalitnější a nejchutnější z celé řady pěstovaných odrůd se pokládá tzv. zamorčica.

Pěstování fíkovníků bylo v minulosti podstatně rozšířenější, ale postupem času upadalo. Prací spojených s tímto sadovnickým odvětvím je nemálo a jsou poměrně namáhavé, takže zejména mladí zemědělci se rozhodli raději pro jiné, méně náročné plodiny. Patří mezi ně síření, sušení, praní v horké mořské vodě nebo ve slaném roztoku (moření), opětovné sušení a skladování. Negativně se projevuje i konkurence mnohem levnějších fíků z východního Středomoří a dalších zemí. Využití čerstvých plodů značně omezuje jejich krátká doba trvanlivosti.

Fíky

Pěstitelé si stěžují, že zatímco pěstování vinné révy a olivovníků zažívá pravý boom, je fíkovníkům věnována jen velmi malá pozornost a o moderní agrotechnice si mohou nechat jen zdát. Chorvatsko v současné době produkuje něco přes 2 000 tun ročně, z čehož necelou polovinu tvoří intenzivní produkce pro trh a většinu pak extenzivní produkce rodinných hospodářství především pro vlastní potřebu. Velkých sadů je tu velmi málo. Ten největší se nachází v Zemuniku u Zadaru na ploše 10 hektarů (má 2 400 stromů). Produkce je soustředěna do menších rodinných hospodářství, která vlastní maximálně pár desítek stromů, většinou v rámci vinohradů nebo olivových hájů. Odhaduje se, že v Chorvatsku roste 600 000 až 700 000 stromů.

Fíků si vážili již staří Řekové. Připisovali jim výborné účinky v posilování svalstva; proto je např. v nemalých množstvích konzumovali atleti před sportovními hrami a rovněž bojovníci před bitvami. Nutriční hodnoty fíků oceňovali také staří Egypťané, kteří jim připisovali i léčivé vlastnosti. Byly oblíbeným ovocem královny Kleopatry. V dobách největších krizí a hladu přišly fíky vždy ke cti, protože byly cennou a vydatnou náhradou za chleba, který chudé obyvatelstvo tolik postrádalo.

Fíky jsou nejen energeticky vydatné pro svůj vysoký obsah sacharidů, ale jsou i velmi zdravé. Obsahují řadu minerálů (vápníku, fosforu, hořčíku a dalších), vlákninu, polyfenoly, enzymy, vitaminy, především A, B1 a B2 a další hodnotné látky. Lékaři oceňují i některé další látky fíků, které vykazují protirakovinné účinky.

V lidovém léčitelství mají sušené fíky významné místo jako účinný prostředek proti zácpě. Zejména ve směsi se sušenými švestkami. Také se z nich vyrábí prostředek proti kašli - umleté fíky se smíchají s mletým svatojánským chlebem (plody rohovníku, rogač), skořicí a červeným vínem. Fíky se podle lidové tradice užívají i při nespavosti a vyšším krevním tlaku. A doporučuje se jíst fíky i těm, kteří by chtěli přestat kouřit.

Fíky

Fíky mají své místo též v tradiční lidové kuchyni v přímoří. Tak např. se ze sušených fíků, mandlí, pálenky z vinných hroznů - "lozovači" vyrábí nepečený dezert, tzv. smokvenjak. Obdobné ingredience má i "hib", specialita, která se připravuje na ostrově Visu (více informací najdete v tematickém článku : Velmi neobvyklý suvenýr z Jadranu - "hib" z ostrova Visu). V okolí Šibeniku a Splitu se připravuje zvláštní slaný dezert tzv. soparnjak. Je to vlastně závin s náplní z mangoldu, oliv, fíků a olivového oleje, který se peče v chlebové peci. Nejčastěji se podává studený. V rámci propagace starých tradičních lidových pokrmů jej zařadily do svého jídelního lístku mnohé místní restaurace. V Dalmácii je oblíbený tzv. Dalmatský koláč (Dalmatinski kolač). Je to vlastně kynutý koláč s náplní z mletých fíků, mletého svatojánského chleba (v dalmatských obchodech se prodává již mletý), skořice, medu, cukru a citronové kůry. Existují desítky sladkostí, jejich ingrediencí jsou právě fíky. Přidávají se však i do slaných jídel, např. pod maso nebo podle některých receptů i do pašticady, tedy jídla podobnému naší svíčkové.

Tím však využití fíků zdaleka nekončí: z fíků se vyrábí džemy, marmelády, kompoty, likéry i pálenky (smokovača).

Fíkovník si získal renomé ekologické rostliny, neboť nemůže žít v kontaminovaném ovzduší. Je to lék i pochoutka, často víc ceněná lidmi z vnitrozemských krajů, než obyvateli přímoří.

Zdroj informací:




mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2011 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one