Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Lipicáni a jejich osudy v chorvatsko-srbském konfliktu

Lipicáni a jejich osudy v chorvatsko-srbském konfliktu


13.11.2007


Ani pro toho, kdo se blíže nezabývá plemeny koní, nejsou lipicáni prázdným pojmem. Mnozí naši turisté, kteří navštívili Vídeň a vídeňský Hofburg, někdejší rezidenci habsburských císařů, nezapomněli na mimořádný zážitek tzv. španělské královské jezdecké školy, předváděné právě v Hofburgu. A aktéry této skvělé podívané byli elegantní statní bělouši - lipicáni. Ostatně drezura těchto nádherných koní bývala často jedním z vrcholných čísel programu velkých evropských cirkusů.

Lipicáni jsou teplokrevné plemeno koní jezdecko-tažných a kočárových. Bylo vyšlechtěno křížením koní starošpanělských, staroitalských a arabských a záměrnou selekcí. Vyznačují se pevnou stavbou těla, učenlivostí, živým temperamentem, vytrvalostí a dobrou povahou. Vynikají svou bílou barvou, tu však získávají až v plné dospělosti (rodí se šediví) a mají i bílou pěkně hustou hřívu.

Plemeno dostalo své jméno podle hřebčince Lipica ve stejnojmenné vesnici ve Slovinsku v krasové oblasti západně od italského Terstu (viz Výlety: Slovinsko). Hřebčinec tu založil v roce 1580 rakouský arcivévoda Karel, který spravoval Štýrsko, Korutany, Kraňsko, Istrii a Terst. Panství Lipica koupil od terstského arcibiskupa a v nově založeném hřebčinci chtěl chovat větší počet jezdeckých i tažných koní pro svou rezidenci ve Štýrském Hradci (Graz). Součástí budování hřebčince byla i úprava okolních terénů - z krasových poljí a závrtů byla do Lipice navážena půda, zatravňovány pastviny a částečně zalesněné pozemky pak úplně změnily ráz okolní krajiny. Arcivévoda kupoval koně ve Španělsku, Itálii, nechyběli však ani arabští, němečtí a dánští koně.

Hřebčinec v Lipici zažil řadu těžkých situací. Mimo jiné byli zdejší lipicáni v roce 1805, za napoleonských válek, přestěhováni do bezpečného města Djakovo ve Slavonii, odkud byli vráceni v roce 1807. Pak se stěhovali v roce 1809 do Maďarska, kde zůstali šest let. Nejvíce postihla Lipici druhá světová válka. Po kapitulaci Itálie okupovali Slovinsko Němci, kteří přestěhovali všech 179 koní do Hostouně v západních Čechách. V Hostouni byli soustředěni koně i z dalších hřebčinců z okupovaných zemí, mj. z jugoslávského královského hřebčince Demir Kapija, z jugoslávského arabského hřebčince Dušanovo u Skopje a z polského hřebčince Janow.

Hostouň patřila do americké zóny. Američané předali část koní Italům, mnoho koní bylo předáno do rakouského hřebčince Piber. Do Lipice, která jako součást zóny B připadla socialistické Jugoslávii až v roce 1947, se sice vrátilo jen 11 koní, ale během 30 let se hřebčinec vrátil na původní úroveň jak co do kvality, tak do počtu koní.

V Chorvatsku se lipicáni (lipicanci) chovají ve státních hřebčincích v Djakovu (od roku 1806) a Lipik u Pakracu, oba ve Slavonii a v několika družstevních chovných stanicích.

Chorvatští lipicáni však v roce 1991 zažili největší úder v historii plemene. Hřebčince byly ostřelovány z minometů z okolních vesnic obydlených slavonskými Srby, útokům neušli ani koně, kteří byli v té době na pastvinách mimo hřebčinec. Nemálo koní přitom zahynulo.

Přes 80 koní, od hříbat po dospělé hřebce a klisny, odvedl do Srbska po dobytí Slavonie srbskými jednotkami slavonský Srb Mile Komasović z Pakrackého polje. Měl souhlas jak srbských okupačních orgánů, tak srbské vlády v Karadjordjevu.

Od tohoto zloděje koupil celé stádo srbský majitel hřebčince u Nového Sadu Todor Bukinac, kde se koně nacházeli až do nedávné doby.

Chorvaté usilovali po léta o navrácení lipicánů do jejich rodných hřebčinců v Chorvatsku, ale bez úspěchu. V minulých letech se objevily v srbských novinách zprávy o tom že koně v hřebčinci T. Bukince jsou v dost špatném stavu, jsou slabí, hubení, špatně živení i ošetřovaní, což majitel hřebčince popíral. V podstatě však nebyl proti vrácení koní do Chorvatska, ale žádal odškodnění ve výši minimálně 300000 eur. Chorvatské organizace, které samy neuspěly se svou snahou o návrat koní, se nakonec obrátily na chorvatského prezidenta Mesiće s prosbou, aby se on osobně zasadil o brzké vyřešení osudu lipicánů.

Hlásili se i chorvatští dobrovolníci, kteří chtěli přispět k návratu koní. Byl mezi nimi i známý chorvatský lékař Dr. Berislav Tomac, majitel záhřebské polikliniky "Diagnostika 2000", který nabízel 50000 eur s tím, že vrácené koně pak ihned daruje chorvatskému státu. Dr. Tomac, pocházející z malé slavonské vesnice u Pakrace, byl citově vázán na lipicány, které jako dítě každodenně vídal na pakrackých pastvinách.

Po 16 letech se nakonec v polovině října letošního roku podařilo návrat koní uskutečnit. Na hraničním přechodu Ilok byl předání přítomen i chorvatský ministr zemědělství. Nejdůležitější přitom bylo, že zůstalo zachováno genetické jádro chorvatských lipicánů, že byli zdraví a v přijatelném stavu. Majitel srbského hřebčince T. Bukinac nakonec sám inicioval návrat koní do Chorvatska, kvůli velkým výdajům na krmení a péči o ně. Podle oficiálních vyjádření neplatilo Chorvatsko žádné odškodnění, avšak zavázalo se, že pomůže Srbsku svými zkušenostmi v procesu přidružení k EU. Vrácení ukradených lipicánů byl odstraněn i jeden z problémů, které zatěžovaly chorvatsko-srbské vztahy.

Jako zajímavost stojí za zmínku i skutečnost, že spolu s lipicány se vrátil do Chorvatska i muž, který je za války odvezl do Srbska. Svou vinu údajně odčinil tím, že se velmi angažoval při jednáních o návrat koní do Chorvatska a přispěl ke konečnému pozitivnímu řešení. Bude nadále pracovat v hřebčinci v Lipiku.

 

Zdroj informací:



 

mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2010 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová

 
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one