Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Procházka po dubrovnických hradbách - 2. část



25.5.2010
Dubrovník
Dubrovník, hlavní vchod na hradby za kostelem
sv. Spasitele, vlevo Onofriova kašna

V pokračování našeho článku se konečně vydáme na vlastní okružní procházku po hradbách. Jelikož jsme se hlavním dubrovnickým pevnostem a branám věnovali již v první části článku, tentokrát se o nich nebudeme podrobněji zmiňovat a zaměříme se na méně známé pevnostní stavby, jak za sebou postupně následují, a cestou upozorníme na zajímavé objekty v okolí, na krásné výhledy a jejich dominanty.

Dubrovník
Dubrovník, západní část hradeb
s Pilskou bránou a pevností Bokar

Na městské hradby (Gradske zidine) vedou v současné době tři vchody. Hlavní a nejpoužívanější je u Pilské brány (Vrata od Pile) na východním konci Stradunu, který však bývá v sezóně obležen turisty a tvoří se tu dlouhé fronty. Proto se návštěvníkům doporučuje vystoupit na hradby dalšími vchody: druhým u pevnosti sv. Jana (tvrđava sv. Ivana), tj. v blízkosti městského přístavu, nebo třetím u věže sv. Lukáše (kula sv. Luke) v jihovýchodním cípu starého města, nedaleko Pločské brány.

Naši procházku po hradbách uskutečníme "klasickým" okruhem od vchodu u Pilské brány v západní části starého města. Vedle kostela sv. Spasitele (Sv. Spas) vede nahoru na hradby příkré schodiště, v jehož dolní části se nachází pokladna (viz aktualita: Vstupné na dubrovnické hradby se zvyšuje na 70 kun). Prohlídku je možné absolvovat pouze jedním směrem, tedy od vstupu na hradby k jihu. Šipky návštěvníka správně nasměrují. Na několika místech okruhu jsou toalety a možnost občerstvení. Jako nejklidnější denní dobu pro prohlídku lze i v sezóně doporučit ráno hned po otevření, mezi osmou a desátou hodinou.



Dubrovník
Dubrovník, Stradun s věží
františkánského kláštera

Hned při výstupu na hradby překvapí návštěvníka nádherný výhled na město. Jako na dlani má pod sebou rozsáhlý komplex františkánského kláštera (franjevački samostan Male braće) - jednu z perel dubrovnických památek, dále malý, ale jedinečný renesanční kostelík sv. Spasitele (Sv. Spas), Velkou Onofriovu kašnu (Velika Onofrijeva česma) - jedno ze zakončení historického městského vodovodu, a čtverec někdejšího kláštera sv. Kláry, přiléhající těsně k hradbám. Přímo naproti ústí dole centrální tepna starého Dubrovníku, ulice Stradun (též zvaná Placa) - hlavní dubrovnická promenáda.

Na západní straně, hned za Pilskou branou se nachází hlavní turistický terminál, kde mohou jen na malou chvíli zastavit autobusy s výletníky, aby je v neskutečném zmatku vyložily nebo naložily. Kromě toho je tu zastávka městských autobusů, kterými přijíždějí do centra turisté z přístavu v Gruži a z hotelových komplexů na Lapadu a Babině kuku; konečnou stanici tu měla i dubrovnická tramvaj, zrušená v roce 1970 (viz tematický článek: Víte, že v Dubrovníku jezdívaly tramvaje?).



Dubrovník
Dubrovník, věž Puncjela, pevnost Lovrijenac
a terasa Brsalje

Směrem k moři upoutává pozornost majestátní pevnost Lovrijenac, pod níž býval nejstarší dubrovnický přístav Kalarinja. Na vyhlídkové terase Brsalje jsou vidět slunečníky a markýzy několika restaurací, mj. vyhlášené restaurace "Nautica", která se každoročně umisťuje na předních místech žebříčku Top 100 chorvatských restaurací.

Na cestě po hradbách k pevnosti Bokar míjí návštěvník nejprve věž Puncjelu, nejvyšší hranolovou věž dubrovnického opevnění. V dolní části věže bývala kuchyně kláštera sv. Kláry a s klášterem souvisí i její pojmenování.

Dubrovník
Dubrovník, pevnost Bokar a jihozápadní část hradeb
Pochází z italského slova "pulzelle", česky děvčata, jak totiž místní říkali tomuto ženskému klášteru. Jeho součástí byl i dubrovnický nalezinec, založený jako jeden z prvních na světě již v roce 1432, v němž se klarisky staraly o děti do šesti let a teprve potom si je mohly osvojit dobré dubrovnické rodiny. Klášter nyní slouží jako restaurace, galerie a různým dalším účelům. Přístupná je vrcholová plošina věže, odkud se otevírá krásný pohled na níže položenou pevnost Bokar a protilehlou pevnost Lovrijenac.


Dubrovník
Dubrovník, hradby na straně k moři,
v pozadí věž sv. Petra, dole terasy

Téměř v rohu hradeb, nad Bokarem, stojí jedna z nejstarších hradební věží - Kalarinja. Jejím sousedem bývala středověká mlýnská věž, tedy větrný mlýn.

Hradby v další části stoupají k jihovýchodu, vedou po skalách těsně nad mořem s výhledem na otevřené moře. Cesta se blíží k nejstarší části města zvané Kaštel, která začíná u věže Panny Marie (kula sv. Marije). Zde založili v 7. století uprchlíci z města Epidauru (dnešní Cavtat) na skalách ostrůvku Lause (též Lave nebo Lausa) první pevnost, castellum a kolem ní se usadili. Tady vzniklo první Ragusium, tedy pozdější Dubrovník. Jak to opravdu bylo, mají ukázat archeologické průzkumy, jejichž centrem je mj. podzemí dubrovnické katedrály.

Procházka po této části hradeb počínaje věží P. Marie umožňuje nahlédnout do málo známých a velmi málo navštěvovaných částí Dubrovníku. Výhledy na celé město pod kopcem Srdj jsou zajímavé a široké, neboť zdejší hradby se vypínají vysoko nad městem.


Dubrovník
Dubrovník, sestup od věže sv. Petra

Následuje mohutná hradební věž sv. Petra (bastion sv. Petra), která bývá také nazývána Mrtvý zvon (Mrtvo zvono), přesněji Umíráček Tento název pochází od Umíráčku na kostele sv. Petra uprostřed malého náměstí Mrtvo zvono, které tvořilo srdce nejstaršího dubrovnického sídla. Kostel sv. Petra byl nejstarším kostelem v Dubrovníku, ale dnes již neexistuje. Věž sv. Petra byla centrálním bodem obrany mezi pevnostmi Bokarem a sv. Jana, tedy jižní fronty hradeb. Jako všechny věže na mořské straně má i tato malebnou pozorovatelnu se střílnami, oblíbený objekt fotografů. Hradby tu dosahují nejvyššího bodu v této části opevnění a odtud znovu klesají.

Dubrovník
Dubrovník, věž sv. Markéty

Na strmých skalách pod hradbami upoutávají pozornost upravené malé plošiny, spojené navzájem kamennými schody. Na jedné z nich je občerstvení pod slunečníky, z té nejnižší se dá po kovových schůdcích sestoupit do moře. Nelze se tam dostat z hradeb, ale z ulice Od Margarite brankou, jíž místní říkají "buža" (díra). Je to tedy bezplatná (zatím) možnost koupání přímo ve městě a dubrovnická mládež ji ráda využívá. Posezení na skalách pod vysokými hradbami s výhledem na moře má své kouzlo.



Dubrovník
Dubrovník, věž sv. Štěpána
a branka v hradbách

Následující věž sv. Markéty (bastion sv. Margarite) tu stávala již ve 14. století, ale byla přestavována, naposledy v 18. století. Z městské zástavby vystupuje rozsáhlý jezuitský komplex, k němuž vede téměř ze středu města krásné barokní schodiště. Tvoří jej barokní jezuitský kostel sv. Ignáce (Sv. Ignacije) z 18. století a budova někdejšího proslulého jezuitského vysokého učení (isusovački kolegij), Collegium Ragusinum, které dalo Dubrovnické republice řadu vynikajících učenců. Dnes je v ní umístěno klasické gymnázium Rudjera Boškoviće (k hradbám přimyká školní tartanové hřiště). Jméno tohoto velkého vědce 18. století nese i zdejší náměstí (Poljana Rudjera Boškovića).

Těsně u věže sv. Štěpána (bastion sv. Stjepana) je vidět další branka v hradbách - "buža" z ulice Ispod mira, opět s možností občerstvení a koupání pro dobré plavce. Tato branka je však podstatně navštěvovanější, protože je snadno dosažitelná úzkými ulicemi od katedrály.





Dubrovník
Dubrovník, socha sv. Blažeje
na věži sv. Štěpána

Věž sv. Štěpána je nejmladší baštou v dubrovnickém fortifikačním systému. Byla postavena až v letech 1658 - 1660 podle projektu Marina Držiće. Tento významný muž, který pocházel ze stejného rodu jako jeho slavnější jmenovec - velký dramatik 16. století, zastával funkci guvernéra zbroje, byl poradcem vlády ve vojenských otázkách a jistou dobu také vrchní velitel Dubrovnické republiky.

Jen o pár let starší je poslední hradební věž před pevností sv. Jana - věž sv. Spasitele (bastion sv. Spasitelja), jejíž projekt pochází od stejného autora. Obě věže zdobí socha sv. Blažeje (Sveti Vlaho), patrona města (viz tematický článek: Slavnost sv. Blažeje v Dubrovníku). Protože je v obou případech umístěna na vnější zdi pod pozorovatelnou, nejlépe je vidět z odstupu.

Vysoké zdi pevnosti sv. Jana (tvrdjava Sv. Ivana) neumožňují výhledy na město, ale pouze na moře, ostrůvek Lokrum a východní část města, a to jen střílnami, v nichž je umístěno několik exemplářů starých děl.


Dubrovník
Dubrovník, věž sv. Spasitele, pevnost
sv. Jana a vlnolam Porporela

Na protilehlém předměstí Ploče přitahuje pozornost dlouhá budova někdejší karanténní stanice zvané Lazarety (Lazareti). První karanténa pro izolaci poutníků a zboží z východu tu byla postavena již v roce 1377, aby zamezila šíření nakažlivých nemocí. Postupně se komplex Lazaretů rozšířil na osm budov s pěti nádvořími, kde cestující museli přečkat předepsanou izolační dobu. V 17. století byly dubrovnické Lazarety největším obchodním tranzitním centrem na Jadranu a nejlépe organizovanou karanténou ve Středomoří. Před nedávnem prošly obnovou a využívají se k rekreačním, obchodním a zábavním účelům. Uvažuje se o přestavbě na moderní multimediální informační středisko, které by sloužilo jako recepce pro návštěvníky, především pro ty, které zavítají do Dubrovníku na velkých výletních lodích.



Dubrovník
Dubrovník, pevnost sv. Jana z vlnolamu

Pod pevností vybíhá do moře vlnolam Porporela, vybudovaný až koncem 19. století. Dnes je to oblíbené koupaliště dubrovnické mládeže, hraje se tu liga ve vodním pólu, ale také se tu pořádají různé sportovní, zábavní akce a koncerty. Okolí pevnosti, zejména jedna z nejstarších částí Dubrovníku Pustijerna (z lat. "post terra", tedy volně přeložena "předměstí"), utrpělo při zemětřesení v roce 1979 a poté i při srbsko-černohorské agresi v 90. letech minulého století velké škody. Některé objekty nejsou obnoveny dosud. V nejzazším rohu stojí malý barokní mariánský kostel Gospa od Karmena, kolem něhož se schází z pevnosti na další úsek podstatně nižších hradeb. Zvonky na jeho zvoniční nástavbě má člověk téměř na dosah.

Dubrovník
Dubrovník, přístav z hradeb

Právě v těchto místech se otevírá první pohled na rušný městský přístav a jeho okolí. Toto krásné panorama vybízí k tomu, abychom se zastavili a věnovali se nejdůležitějším stavbám, které máme před sebou jako na dlani. Bude tak přehlednější i další cesta po hradbách.

Přístav získal přibližně dnešní vzhled v 15. století, kdy jej přestavěl dubrovnický pevnostní stavitel Paskoje Miličević.




Dubrovník
Dubrovník, přístav z výšky

Dominují mu tři oblouky Arzenálu, což je jediné, co zbylo z někdejší opevněné loděnice a opravny lodí, která mohla přijmout i největší galéry té doby. Jeho značná část byla v 19. století využita pro stavbu divadla (Kazalište Marina Držića) a další část byla ve 30. letech minulého století citlivě adaptována v Městskou kavárnu (Gradska kavana). Vyhlášená dubrovnická kavárna zaujímá dlouhý prostor od přístavu až na náměstí proti kostelu sv. Blažeje. Druhý dubrovnický arzenál zvaný Malý arzenál, určený pro opravy malých plavidel, se také nedochoval. Jeho tři menší oblouky jsou patrné na budově vpravo od Arzenálu, u mola městského přístavu.


Dubrovník
Dubrovník, vjezd do přístavu,
vlevo pevnost sv. Jana, vpravo Revelin

Vlevo od Arzenálu navazuje přímo na hradby zadní fronta Knížecího paláce, sídla dubrovnického knížete (Knežev dvor). Z ní jako jeho součást vystupuje Knížecí věž (Kneževa kula). Téměř v levém rohu přístavu je vidět jedna ze dvou přístavních bran - Vrata od Ponte. Tato dvojitá brána se skládá ze starší vnitřní brány, která nese dodnes znaky románského slohu (románská je i socha sv. Blažeje), a vnější brány pocházející z 15. století. Ústí na náměstí Marina Držiće (Poljana Marina Držića) u katedrály.




Dubrovník
Dubrovník, náměstí Luža, palác Sponza,
brána do přístavu a Městská zvonice

Druhá brána - Vrata od ribarnice - se nachází vpravo od Arzenálu a vstupuje se jí přímo na hlavní dubrovnickou ulici - Stradun. Stejně jako hradby v této části byla postavena koncem 14. století a tehdy to byla největší brána ve městě - proto ji také nazývali Velká brána (Velika vrata). Touto branou se vstupuje na Náměstí Luža (Poljana Luža), za nímž pak pokračuje jeho hlavní tepna - třída Stradun. Dnešní název brány pochází od rybárny (rybího trhu), která bývala na náměstí za branou až do druhé poloviny 19. století. I tato brána nese sochu sv. Blažeje. Nad ní se tyčí vysoká Městská zvonice (Gradski zvonik) z 16. století, na níž dvě bronzové sochy zvané "zelenci" svými údery na zvony oznamují čas. Zelenci se jim říká proto, že jsou pokryty zelenou měděnkou. Kvůli jejich špatnému stavu byly v minulém století nahrazeny kopiemi a teprve začátkem tohoto století prošly důkladnou odbornou restaurací. Po jejím dokončení byly originály vystaveny v Záhřebu a v dubrovnickém Knížecím paláci (více informací v aktualitě: Původní dubrovničtí "zelenci" jsou k vidění na výstavě v Dubrovníku), kde poté našly i své stálé místo.

Pokud postupujeme pohledem vpravo, další dominantní stavbou je goticko-renesanční dominikánský klášter s krásnou věží, který původně stál až za hradbami. Když byly hradby ve 14. století rozšířeny, ocitl se uvnitř města.



Dubrovník
Dubrovník, Městská zvonice a "zelenci"

Jako součást hradeb následuje věž sv. Lukáše (kula Sv. Luke) ze 13. století, jedna z nejstarších hradebních věží dubrovnického opevnění. V 15. století byla zpevněna předsunutou zdí s cimbuřím. Dokud nebyla postavena pevnost Revelin, měla velký význam pro obranu města. K věži sv. Lukáše se od pevnosti sv. Jana natahovaly v době nebezpečí řetězy, zabraňující případnému vjezdu nepřátelských lodí do přístavu. Později tuto funkci převzal vlnolam Kaše uprostřed vjezdu do přístavu, který chrání přístav před jihovýchodními větry a vlnami a v minulosti sloužil jako důležitý prvek obrany přístavu. Byl postaven v 15. století z velkých kamenných bloků na dřevěných pylonech, rovněž podle návrhu Paskoje Miličeviće.

Přístavní opevnění při našem panoramatickém pohledu uzavírá pevnost Revelin.





Dubrovník
Dubrovník, na hradbách u přístavu,
dominikánský klášter

Jak již bylo řečeno, hradby jsou v oblasti přístavu podstatně nižší než městská zástavba, takže neumožňují celkové pohledy na město. Lze však shora nahlédnout do uliček, všímat si detailů na domech a palácích, pozorovat ruch v přístavu nebo sledovat "zelence" na zvonici, jak pravidelně tlučou do zvonů. Jsou také mnohem členitější, protože kopírují boční a přední frontu Arzenálu. Od Městské zvonice vedou podél východní zdi paláce Sponza (nyní je v paláci umístěn státní archiv) a dominikánského kláštera směrem k severovýchodu.



Dubrovník
Dubrovník, portál kostela sv. Dominika

Právě úzká ulice sv. Dominika sousedící v těchto místech s hradbami skrývá hned několik zajímavých památek. K dominikánskému klášteru je tu takřka přilepena úzká stavba bývalého kostela sv. Šebestiána (Sv. Sebastijan) a hned za jeho apsidou je shora vidět krásný portál kostela sv. Dominika s vysokým půlkruhovým schodištěm, kontrastující s jeho strohou zdí. Přímo pod hradbami se vedle sebe krčí další dva kostelíky: kostelík sv. Lukáše (Sveti Luka), u něhož je další vchod na hradby, a Zvěstování P. Marie (Navještenje Marijino) - Nunciata; ani jeden z nich však neslouží svému původnímu účelu (více podrobností o zmíněných kostelech najdete v článku: Méně známé památky Dubrovníka).

Pokud jde o opevnění, první věží na tomto úseku je věž sv. Dominika (kula sv. Dominika), následuje věž sv. Lukáše, o níž již byla řeč, a poslední je vysoká trojhranná nárožní věž Asimon nad Pločskou bránou.




Dubrovník
Dubrovník, hradby na severní straně města
s věží Minčetou

Věží Asimon se hradby lomí k západu a začíná dlouhý pás vyšších hradeb, které stoupají až k věži Minčeta. Chránily město před útoky z pevniny. Mohutná hradební zeď je v této severní části široká čtyři metry a zpevňuje ji šest věží: sv. Jakuba (Sv. Jakov), Drezvenik, sv. Víta, (Sv. Vid), sv. Lucie (Sv. Lucija), sv. Barbory (Sv. Barbara) a Minčeta. Všechny pocházejí ze 14. století, některé však byly později přestavovány. U věže Drezvenik je v hradbách další z novodobých vstupů do města - menší brána zvaná severní "buža", proražená začátkem 20. století.




Dubrovník
Dubrovník, dominanty (katedrála,
zvonice, kostel sv. Blažeje)

Hradby v této části jsou jednou dlouhou vyhlídkovou plošinou na celý historický Dubrovník. Ze záplavy červených střech vyčnívají kupole největších stavitelských skvostů - chrámu sv. Blažeje (Sv. Vlaho) a mariánské katedrály (Uznesenja Marijina), štíhlé věže dominikánského a františkánského kláštera, Městská zvonice a další stavby. Čtvrti mezi hradbami a hlavní dubrovnickou ulicí Stradun se říká Dubrava, podle někdejší slovanské obce, která se kdysi na tomto místě nacházela. Její příkré velmi úzké uličky přísně rovnoběžné prudce spadají až k hlavní třídě a místy je jejich prudký spád řešen schodišti. Přetíná je jen jediná na ně kolmá ulička o pár decimetrů širší než ty ostatní s příhodným názvem Prijeko.

Dubrovník
Dubrovník, střechy

Pokud někomu připadá, že dubrovnické střechy až příliš září novotou, jakoby z nich právě slezl pokrývač, má pravdu. Většina jich byla poškozena při obléhání města srbsko-černohorským vojskem, které probíhalo od listopadu 1991 do května 1992. Ostřelování nebyly ušetřeny ani cenné historické památky. Po mnohaleté obnově již nejsou válečné škody patrné, ale práce probíhají i nadále. Při pohledu na červené střechy stojí za připomínku jeden roztomilý detail - komíny nejrůznějších tvarů a velikostí.



Dubrovník
Dubrovník, věž Minčeta


A již následuje nejkrásnější a nejmohutnější věž dubrovnického opevnění, slavná Minčeta, jeden ze symbolů Dubrovníku, střežící severozápadní roh hradeb. Je nejvyšším bodem celého systému městského opevnění, a tudíž i skvělým vyhlídkovým místem. Své jméno dostala podle dubrovnické šlechtické rodiny Menčetićů, na jejichž pozemku byla postavena. Původní stará skromná hranolová věž byla po pádu Cařihradu v roce 1453 úplně přestavěna, zpevněna a především přizpůsobena obraně proti palným zbraním. V konečné podobě byla v 15. století dílem pevnostního stavitele Michelozza di Bartolomeo a Juraje Dalmatince a je reprezentativní ukázkou důmyslnosti, s jakým bylo dubrovnické opevnění budováno.

Dubrovník
Dubrovník, pohled z Minčety, vzadu ostrůvek Lokrum

Minčeta měla významnou úlohu i v zásobování města vodou. Když byla v roce 1437 přivedena potrubím do města voda z vydatného pramene Šumet vzdáleného 12 kilometrů, rozdělovala se v pevnosti do dvou potrubí: jedno zásobovalo vodou Velkou Onofriovu kašnu u Pilské brány, druhé malou Onofriovu kašnu na opačné straně města a několik dalších malých kašen. Dvě hlavní městské kašny nesou jméno tvůrce celého dubrovnického vodovodního systému, Onofria della Cava z Neapole.



Dubrovník
Dubrovník, františkánský klášter

Od Minčety klesají hradby velmi prudce k Pilské bráně, jejíž dvojité opevnění při pohledu shora vypadá velmi efektně. Na tomto krátkém úseku jsou jen dvě pevnostní stavby: hranolové věže Horní roh (Gornji ugao) a sv. Františka (Sv. Frane). Na lokalitě Peline, přímo u hradeb pod Minčetou byla objevena středověká slévárna z 15. století a několik let tu probíhal archeologický průzkum. V roce 2010 byla lokalita překryta betonovou deskou a na ní upraveno tartanové hřiště pro děti a mládež starého města. Archeologové nyní pracují v základech věže Horní roh, které pocházejí z 13. století. Věž sv. Františka je tak nazvána podle františkánského kláštera (franjevački samostan Male braće), v jehož těsném sousedství se nachází. Návštěvu kláštera by si turista neměl nechat ujít, protože jeho románsko-gotická křížová chodba patří k nejkrásnějším na jadranském pobřeží. Z hradeb lze nahlédnout do zeleně rajského dvora, lemovaného štíhlými oblouky křížové chodby.

Dubrovník
Dubrovník, pohled na městu od severu

A pak již následuje Pilská brána, tedy místo, odkud jsme vyšli.

Dubrovnické hradby se dochovaly celistvé a neporušené až do naších dní. O síle, mohutnosti a technické zdatnosti jejich tvůrců svědčí mj. i skutečnost, že ještě v roce 1866, za války Rakouska s Itálií, byly pokládány na nedobytné. Není to ještě tak dlouho, ani ne sto let, co podle městského nařízení bylo třeba, aby k návštěvě hradeb dával povolení velitel města a turisty musel doprovázet voják. Dnes při pohledu na množství turistů, která proudí po hradbách, vyvolávají tyto reminiscence jen úsměvy, i když určitě by si mnozí přáli, aby si mohli užívat krásy výhledů ve větším klidu. Ale to už je osud velkých a slavných památek.

Zdroj informací:

  • Turistické sdružení města Dubrovníku (Turistička zajednica grada Dubrovnika): www.tzdubrovnik.hr
  • Antun Travirka: Dubrovnik - Povijest, kultura, umjetnička baština (Forum, 2008)
  • Slobodan Prosperov Novak: Volite li Dubrovnik (V.B.Z., 2005)

« Procházka po dubrovnických hradbách - 1. část «


mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2011 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
foto 5 poskytl:  © Adam Blažej
foto 1, 11 a 26 z archivu CK Vítkovice Tours
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one