Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Společná historie a Česká menšina v Chorvatsku


 19.06.2006 10:50
kamenný dům - Autor:Blanka Číhalová

 

Co mají společného Češi a Chorvati? Pokud vás napadne, že je to chorvatský Jadran, ke kterému každý rok zamíří statisíce Čechů, Moravanů a Slezanů, máte sice pravdu, ale ne úplně celou. Toho společného se najde rozhodně víc. 


Společná historie a Česká menšina v Chorvatsku
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM

 

 

Co s námi, vnitrozemci, dělá moře... Není to tak dávno, ani ne 20 let, kdy mnozí z nás s napětím očekávali, zda dostanou vysněný devizový příslib, který jim umožní cestu k Jadranu do tehdejší Jugošky, a nebo se opět vydají na Balaton, na Rujanu nebo v lepším případě k Černému moři do Bulharska nebo Rumunska.

Po válce v roce 1945 byly do té doby přímé vazby mezi Čechy a Chorvaty zpřetrhány a po roce 1968 se situace ještě zhoršila. Bývalá Jugoslávie se stala pro československý režim nebezpečím, protože hrozilo, že přes její území se podaří emigrovat snáz, než při pokusech přejít železnou oponu na naší západní hranici. Vraťme se ale do historie, do doby, kdy tomu tak nebylo.

Chorvatské moře viděl už císař Karel IV. Když chtěl ještě jako princ uskutečnit cestu do Itálie, nebyl mu umožněn průjezd Rakouskem, a tak Karel IV. využil nabídky uherského krále, aby projel jeho říší až na Jadran. V městečku Senj se stal hostem chorvatského knížete z Krku a v Senji se také seznámil s mnichy-hlaholity a jejich slovanskou liturgií. Později, už jako císař, je povolal do nově založeného kláštera se slovanskou liturgií v Emauzích, také nazývaného Na Slovanech.

V 18. století byla potom území Česka i Chorvatska součástí Rakousko-Uherské říše. Do Chorvatska se začaly stěhovat rodiny chudých rolníků, a jak říká Lenka Janotová z Daruvaru, bylo jejich rozložení rovnoměrné z celého Česka: "Víme, že přicházeli z Moravy, dokonce některé vesnice jsou úplně moravské, z Valašska, jižních i severních Čech. Počátky po přistěhování byly velmi těžké, každá rodina si nejdříve chtěla zajistit alespoň nějakou existenci."

Přistěhovalci z Česka přicházeli hlavně do chorvatského vnitrozemí. Na přelomu 18. a 19. století se stěhovali na takzvanou vojenskou hranici jako její strážci. Tak vznikla i nejstarší česká osada Ivanovo Selo, jak to potvrzuje Jiřina Staňová z krajanského vydavatelství Jednota: "Tady na místě vesnice probíhala takzvaná vojenská hranice, to znamená, že tady byla země nikoho mezi Osmanskou a Habsburskou říší. Vzhledem k tomu, že tady potřebovali mít nějaké ochránce, vybudovali úplně novou vesnici, na zeleném drnu. Pozvali sem Čechy, kteří se zabývali zemědělstvím, dostali svoji půdu, ale měli určitou vojenskou povinnost. Museli při vyhlášení poplachu ihned nastoupit, mít vojenské přehlídky, každý týden se hlásit a podobně."

Rozvoj české menšiny v Chorvatském vnitrozemí podporovali především majitelé tamního území, šlechtický rod Jankovičů. Podle krajanky Vlaďky Daňkové zde díky lázeňským pramenům vybudovali své hlavní sídlo a později začali prodávat půdu: "Pilní čeští zemědělci tady vykáceli lesy, vysušili močály a právě dnešní hodně velká česká kolonie v Chorvatsku je tedy. Většinou vyrostla z Čechů, kteří si tady koupili svůj kus pozemku a žijí tady čtvrtou, pátou nebo šestou generaci. Mají ještě písemné doklady, jak si jejich pra pra prapředkové koupili od pana Jankoviče tolik a tolik pozemků."

Česká menšina v Chorvatsku se ale časem rozšiřovala. České podniky zde budovaly své pobočky, Češi zakládali lázeňství na pobřeží Jadranu a dnes, jak říká Jiřiny Staňová, najdete Čechy na celém území Chorvatska: "Češi žijí od východní části, od Slavanského Brodu, máme Čechy i v samotném Vukovaru na samé hranici, vlastně až po Rijeku."

Česká menšina je dnes samozřejmě zastoupena i na pobřeží Jaderského moře. Nejde jen o turisty nebo delegáty cestovních kanceláří, kteří se o turisty starají, ale také o přistěhovalce, kteří se na pobřeží přiženili nebo přivdaly a svůj život i bez Jadranu už neumí představit.

 

Život Čechů v Chorvatsku v současnosti


 20.06.2006 10:50
Tržiště ve Splitu - Autor:Blanka Číhalová

 

Češi a Chorvati nemají společný jen chorvatský Jadran, ke kterému každoročně míří statisíce českých turistů. Češi v Chorvatsku žijí už od 18. století a nejen u moře. Vzájemné vazby Česka a Chorvatska popisuje seriál Na Jadranu jako doma. 


Život Čechů v Chorvatsku v současnosti
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM

 

Nádherné moře je slyšet ve Splitu. Stadion místního fotbalového klubu Hajduk Split totiž leží ve čtvrti Poljud přímo na břehu Jadranu. Splitský Hajduk má své kořeny ve střední Evropě, přímo v jejím srdci, konkrétně v pražské pivnici U Fleků.

Právě tam se na začátku 20. století scházel chorvatský student architektury Fabjan Kaliterna se svými chorvatskými kamarády. V Praze se kromě dobrého piva seznámili se sportem, který pro ně byl nový - s fotbalem. Nadchli se pro něj tak, že se rozhodli založit v rodném městě fotbalový klub.A to také učinili. V roce 1911 založili ve Splitu fotbalový klub Hajduk, který je dodnes jedním z nejpopulárnějších chorvatských klubů. Z Prahy si samozřejmě přivezli také první fotbalový míč. Na Prahu se ve Splitu nezapomíná.

Naopak na Brno u moře určitě nezapomíná Jitka Carič, která se provdala na Hvar a pomáhá na tomto dalmatském ostrově turistům. Možná jste jejích služeb už někdy využili. Další z krajanů bydlí v Rijece, jmenuje se Jirka, pochází z Týniště nad Orlicí a radí českým turistům v diskusních fórech na internetu.

Českých krajanů žije nyní v Chorvatsku asi 10 a půl tisíce. Přitom podle posledního sčítání lidu v roce 1991 jich bylo na 13 tisíc. Potvrzuje to i bývalý velvyslanec v Chorvatsku Jiří Kuděla, podle kterého jde o trend postupné asimilace Čechů v Chorvatsku. "Vidíme úbytek, asi 20 procent českých krajanů v Chorvatsku. Je to paradoxní, protože vidíme úbytek deklarovaných Čechů, ale zároveň velký nárůst iniciativ České besedy," říká diplomat Kuděla.

A to je pravda. Češi v Chorvatsku nejsou sice nejpočetnější, ale pravděpodobně jsou nejorganizovanější českou komunitou ve světě a mají dokonce svou poslankyni v Chorvatském parlamentu. Jak říká předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Leonora Janotová sdružují se v Českých besedách: "Máme 26 českých Besed, které zastřešuje svaz Čechů který také koordinuje veškerou činnost. Jde o divadlo, máme asi 12 dechovek, folklorní soubory, takže každoročně pořádáme menšinové přehlídky. Jednou z nejkrásnějších manifestací jsou české dožínky, které si uchovaly zvláštní ráz. Je to velkolepá folklorní manifestace."

Možná by se zdálo, že sdružování se ve spolcích je už historií, ale není tomu tak. Ostatně potvrdí to předsedkyně České besedy v Rijece Fanynka Husáková. Tamní beseda totiž existuje jen pár let: "Česká beseda v Rijece je založená 17. září 1994. Mohu vám říci, že v městě Rijece jsme špičkový spolek, mezi 19 menšinami jsme nevíc aktivní."

Téměř každá beseda má svůj Český dům a v Rijece se dokonce staví úplně nový. Přispívali na něj nejen Chorvaté, ale také například česká vláda. Český dům stojí také v chorvatském hlavním městě Zagrebu. S jeho výstavbou se začalo už v roce 1923, ale jak říká Miloslava Krolová ze Zagrebu, stavba se trochu protáhla: "Neměli jsme k tomu dost prostředků, takže dům je hotový od roku 1931. Nějakou dobu se na něj tedy muselo vybírat."

Český dům v Zagrebu ale krajanům zabavilo v roce 1941 gestapo a v roce 1945 se do něj nastěhovala rozhlasová stanice. O navrácení Českého národního domu tak mohli požádat až v roce 1997. "Když jsme dům konečně dostali, byl v nepořádku. Ukradené radiátory, všechny zásuvky, jedna místnost byla totálně vyhořelá," vzpomíná Krolová.

V této době ale už je Český dům v Zagrebu zrekonstruován. A to, že byl zničen rozhlasovou stanicí, neznamená, že by krajané na rozhlas zanevřeli. Ostatně mají svůj, který vysílá česky. Jmenuje se Radio Daruvar a denně je na něm slyšet česká půlhodinka, kterou uvádí Lenka Láličová. "Zaměřujeme se na aktuality z České republiky, nejdůležitější jsou krajanská témata, dechovková hitparáda. Lidé tady milují národní a lidové písničky," říká moderátorka.

A česky vysílá v Chorvatsku také Radiožurnál, ale to už je jiný příběh, o kterém se v našem seriálu také dozvíte, pokud budete poslouchat až do konce týdne.

Čeští turisté v Chorvatsku


hah  11.07.2005 10:50
Split
Split  



Zhruba 800 tisíc Čechů hodlá svou letošní dovolenou strávit právě u moře v Chorvatsku. Když se redaktorka Radiožurnálu Hana Hikelová ptala českých turistů v Dalmácii, proč jezdí právě do Chorvatska, dostalo se jí následujících odpovědí: "Jezdíme sem rádi jednak kvůli moři a zdejší pohostinnosti, jednak také kvůli tomu, že se s Chorvaty domluvíme." Hlavně v Dalmácii se navíc tamní obyvatelé snaží naučit se česky. 

"Mluvím špatně česky. Co ti mám říkat," říká mi srozumitelnou češtinou Mate, jeden z majitelů apartmánů poblíž Omiše. Na jiné turisty než české u něj narazíte jen zřídkakdy. Dá se říct, že má i stálou klientelu - Češi se s ním domlouvají už i na další sezónu. Domluva napřímo, bez zprostředkování cestovními kancelářemi či agenturami - to je praxe, kterou ti, co míří do Chorvatska autem, využívají stále častěji.

"Čeští turisté jsou super turisté, ti nejlepší. A máme jich tu nejvíc. Hosté, kteří sem jezdili i celou dobu války. Měli jsme tu válku 5 let a čeští turisté jako jediní celou tu dobu jezdili na Jadran," dodává Mate a jen i posteskne, že Chorvatsko začíná být pro Čechy drahé. Přitom cenu za apartmán drží už několik let stále stejnou. Všechno kolem se ale zdražuje.

Turisté zaplatí více za jídlo a pití v restauracích, za výlety na ostrovy nebo do národních parků. Zdražuje se benzín a Čechům do rozpočtu na dovolenou přibyla další položka - mýtné za dálnici. Jak se ale zdá, Češi jsou z nové dálnice Záhřeb-Split nadšeni, a když si vzpomenou na starou cestu kolem Plitvických jezer, docela rádi 157 kun za dálnici zaplatí. Alespoň většina z nich. Pro rozvoj turistického ruchu toho dělají Chorvaté každý rok hodně - hlavně zlepšují služby, rekonstruují staré hotely.

"Čeští turisté pro Chorvatsko hodně znamenají. Ať si to chceme přiznat nebo ne. Je to národ, který do Chorvatska jezdí dlouhá léta. Patří k prvním, kdo sem začali jezdit, pomohli nám vybudovat turistický ruch a díky nim máme práci," dodává Mário. Má naštěstí práci po celý rok, ale většina jeho kamarádů a známých si vydělá jen přes léto. Dvacetiprocentní nezaměstnanost je tak pro Chorvaty strašákem - veškerá zdražení se přece týkají i jejich peněženek.

Když ale s Chorvaty mluvíte delší dobu, přiznávají, že někteří čeští turisté jim přidělávají starosti. Nerespektují moře - to byla věta, kterou jste mohli hlavně minulý týden slyšet hodně často v Dalmácii. Silný vítr - bura - překvapil i místní starousedlíky. Nikoho z nich ale nenapadlo vyjet ve větru o rychlosti 100 km v hodině na otevřené moře. Netroufli si to ani jiní zahraniční turisté. Pár Čechů, kteří chtěli vyzkoušet cestu na Brač po moři, se ale našlo.

Češi v Chorvatsku mají také pověst ne příliš dobrých řidičů. "Nejčastěji tu řeším dopravní nehody," říká mi konzulka ve Splitu Veronika Honcová. Kdo ale v Chorvatsku byl, určitě mi dá za pravdu, že místní zrovna nejbezpečněji také nejezdí. Většina nehod českých řidičů se stává při jejich příjezdu - neodhadnou únavu a překvapí je většinou mikrospánek. Podle Chorvatů v Dalmácii ale máme problémy také s vyjížděním do jejich kopcovitých uliček plných prudkých zatáček.

Češi mají podobně jako místní řidiči problémy s dodržováním rychlosti. Pokud vás policie zastaví oprávněně, nemá cenu smlouvat a pokutu je lepší zaplatit. Stalo se už ale i to, že naměřili rychlost, kterou jste prokazatelně nejeli. To pak máte možnost hájit se u přestupkového soudu. Při závažnějším provinění ale můžete skončit u správního soudu.

"Českým turistům bych chtěla zdůraznit, že při soudním jednání mají nárok na českého tlumočníka. Často se stává, že Chorvaté nabídnou anglického nebo slovenského. Pak jsou s nepřesným překladem jen problémy. Nejlepší je obrátit se rovnou na český konzulát - buď ve Splitu nebo v Rijece, případně na velvyslanectví v Záhřebu," dodává konzulka Veronika Honcová. Právě ona řeší většinu případů z Dalmácie. A v letošní sezóně, která právě začala, už měla s českými turisty práce dost a dost.

 

 
 
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one