Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Neznámé krásy Chorvatska. Unikátní Slunjské vodopády.

 

 


11.6.2007 - Uháníte netrpělivě k Plitvickým jezerům? V tom případě zvolněte tempo a dopřejte si delikátní předkrm: působivé vodopády na okraji městečka Slunje. Ačkoli leží v těsné blízkosti rušného silničního tahu, většina českých turistů toto nádherné zákoutí Chorvatska míjí.

 


Prohlédni fotky

- CHORVATSKO - SLUNJE, RASTOK

 

Dramatický soutok

O pozoruhodný přírodní jev se postaral modravý proud říčky Slunjčice: dříve než se pod vysokou skalní hranou odevzdá divokým vodám Korany, rozhodl se uspořádat velkolepé závěrečné představení.

Ve chvíli, kdy se vyprostil ze stísněného údolí a široce se rozevřel, vytvořil spletité bludiště ostrůvků, jezírek, kaskád a travertinových bariér, pospojovaných zurčícími rameny i stružkami. Vše vzdáleně připomíná jakousi miniaturní pseudodeltu. To vše ukončeno kolmou stěnou, odkud se Slunjčice řítí asi desítkou hřmotných vodopádů střemhlav do kaňonu Korany.

 

Chorvatsko
Mezi zurčícími rameny Slunjčice

 

 

Zelené zátiší i mlynářská osada

Dravého živlu Slunjčice si v minulosti povšimnul též člověk a neváhal ho využít ku svému užitku. Neubíral se ovšem cestou zkrocení a destrukce, nýbrž společné existence: mezi peřejemi zbudoval řadu vodních mlýnků a kolem nich hospodářské zázemí. Tak vznikla mlynářská osada Rastoke.



 

Chorvatsko



Vysoké podezdívky stavení v osadě Rastoke jednak chránily před velkou vodou, jindy v sobě skrývaly horizontálně položené kolo vodního mlýnku

Osadu Rastoke lze nyní rozdělit do tří částí: východní – s několika uličkami, soukromými objekty, ubytovacími zařízeními i restauracemi, dále střední, kterou vyplňuje komplex Slovin – Rastoke. Zde se návštěvník může procházet po uzoučkých lávkách nad zpěněnou vodou, zarelaxovat si u  křišťálově čistých tůních ve stínu stromoví, případně nahlédnout do interiéru vodního mlýnku.



 

Chorvatsko, Rastoke
Pohled do interiéru vodního mlýnku

 

Může se hodit


Jak se tam dostat

Ze Záhřebu po dálnici do města Karlovac, odtud pokračovat bývalou hlavní spojnicí do Splitu ve směru na Plitvická jezera, vzdálenost od Karlovce – 52 km, z Plitvických jezer – 33 km.

Vstupné do komplexu Slovin – Rastoke: 20 HRK / dospělí, 10 HRK / děti

 

TIP iDNES

Pokud se městečkem Slunj chystáte pouze projíždět, dopřejte si pauzu s malebným panoramatickým výhledem na vodopády a celý komplex Rastoke z parkoviště před magistrálním viaduktem (ve směru od Karlovce). Odtud je možné sestoupit až k hladině Korany a vychutnat si působivou scenérii zcela zdarma.
Pro návštěvu komplexu Rastoke je vhodnější využít parkoviště za viaduktem, kde lze u stánku zakoupit lokální domácí mléčné výrobky.


Ubytování

Slunje nabízí řadu možností ubytování v soukromí, ceny se pohybují v rozmezí 10,5€ - 15€, standardní cena je 11€, rozmístění jednotlivých privátů je označeno na panelech informačního systému.
Vyzkoušený tip – privát Niko a Kate Brozinić, Augusta Šenoe 10, Slunj, 00385 47 777 941, s pozorným přístupem a nekonečným welcome drinkem domácí rakije, cena 11€ / osoba a noc.

 

Užitečné weby

www.tz-slunj.hr
stránky Turistického sdružení Slunje včetně přehledu ubytování s ceníkem
www.slunj.hr
oficiální web města
www.slunj-rastoke.com
 

 

 

Z několika vyhlídkových stanovišť vás ovane vodní tříšť vodopádů, občerstvení nabízí zakomponovaná restaurace. Západní okraj tvoří soukromé chalupy, zahrádky i obydlená stavení.

Většina objektů vyniká malebnou dřevěnou lidovou architekturou, kouzelnou atmosféru zvýrazňuje hojná sytá zeleň a nezapomenutelná vtíravá vůně dýmu udíren i rožněných specialit.

 

Válka na památky nehledí

 

Celý areál soutoku Slunjčice s Koranou byl roku 1969 vyhlášen chráněnou památkou přírodně – kulturního charakteru. Bohužel, během války v Chorvatsku byl ze značné části poničen, naštěstí během minulých let prošel citlivou obnovou a znovu ožil.

 

 

Chorvatsko



Zastavení v městečku

Není na škodu na okamžik zabrousit i do městečka Slunje. V okrajových částech najdeme několik tradičních dřevěnic, dlouhou historii existence města pak připomínají ruiny hradu z 15. století.

 

Chorvatsko, Slunje
Zříceniny středověkého slunjského hradu 



Naopak památkou na krátké období, kdy se oblast ocitla pod vládou Napoleona, jsou zbytky  armádního skladiště obilí.

Přívětivý dojem Slunje umocňuje charakter okolní přírody, kde se prolínají prvky hor, mírného pásu a středomoří.

Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ

 

Přírodní unikát Chorvatska: gigantické propasti u Imotského

 


18.6.2007 - Míříte-li na dovolenou do Chorvatska, zejména poblíž Makarské riviéry, tohle musíte vidět! K dovolené na Jadranu totiž patří nejen moře, ale i oslnivá kulisa bělostných vápencových skalisek, která oplývají bohatými ukázkami krasových jevů. Zlatým hřebem je rozhodně soubor propastí u městečka Imotski. I ve zdejším měřítku totiž představuje naprostou raritu.

 


Prohlédni fotky

Za poznáním tohoto přírodního fenoménu je třeba odpoutat se od pobřeží, překonat nebetyčnou hradbu pohoří Biokova a vykročit vstříc tajuplnému vnitrozemí.


Do hlubin k Modrému jezeru

Pokud budete směřovat k Imotskému od jihu, možná si kromě malebné siluety městečka, rozloženého na nízkém hřebínku, povšimnete nápadné prohlubně u jeho západního okraje. Jako by kus plochy svahu chyběl a místo něj zůstala gigantická trhlina.

Nejste daleko od pravdy: ihned za zdmi stavení se otevírá rozšklebená jáma propasti, nazývané Modré jezero (Modro jezero). K přístupovému místu vás spolehlivě dovedou směrovky.

Vzhledem k rozlehlým suťovým polím a poměrně mírným svahům jižní strany tu byla již počátkem 20. století pro návštěvníky zbudována stezka, která jim umožňuje sestoupit až na samé dno, k průzračným vodám jezera.

 

Chorvatsko, Imotski
Modré jezero, na pravé straně patrná vyhlídková trasa


Sandály nechte doma, na ostré hrany kamenů se hodí pevné boty. Odměnou se vám může stát osvěžující koupel, doprovázená pohledem na okolní dvousetmetrové stěny a  doplněná rozvernou hrou barev hladiny jezera: jakmile sluce zakryje mrak, změní se jasná modř v daleko sytější odstín, pokud naopak zavane větřík, vytvoří jemné vlnky bleděmodrý nádech.

Tuhle pohádku si samozřejmě dopřejete v případě, že zrovna nenastane extrémně horké a suché léto, kdy  vydatnost podzemních pramenů markantně klesne a takřka celé jezero vyschne. Zato během jarního tání sněhu v okolních hrách může jeho hladina vzestoupit až o úctyhodných devadesát metrů.

 

Chorvatsko, Imotski
Modré jezero - celkový pohled na dno propasti



Neschůdný jícen Červeného jezera

Od jižního okraje Modrého jezera je vhodné se přesunout po vedlejší silnici o jeden a půl kilometru dále k severozápadu. Až do poslední chvíle nic nenasvědčuje přítomnosti druhé propasti - pouze malé parkoviště a informační tabule s nápisem Crveno jezero je znamením, že jsme na správném místě.

Stačí ovšem učinit několik kroků stranou a objeví se scenérie, která každému zaručeně vyrazí dech: bezprostředně v sousedství silnice zeje v zemi bezedný trychtýř, lemovaný neschůdnými kolmými stěnami, se dnem zcela vyplněným nehybnou hladinou jezera.

Její temně modrá, až černá barva, díky které připomíná spíše inkoust či olej než vodu, ostře kontrastuje s intenzivním oranžovým a narudlým zbarvením okolních skalisek. Právě dle této skutečnosti obdržela propast své jméno.

 

Chorvatsko, Imotski

Až pod mořské dno


Přesně tak hluboko zasahují vody Červeného jezera. Horní okraj západní strany propasti totiž leží ve výši 522 m nad mořem, povrch jezera se nachází o 241 m níže, ve výši 281 m nad mořem. A jeho dno? Ověřená měření dospěla k údaji 6 m pod hladinou moře.

Nejedná se ale o definitivní výsledek – ze schematického profilu je možné vyčíst, že dno se uklání směrem k západu, do zatím nikterak nezmapovaných prostor. Svým způsobem tedy Červené jezero představuje podobnou záhadu jako naše Hranická propast. Samozřejmě že obě zdejší propasti jsou přísně chráněnými přírodními památkami.

 

Chorvatsko, Imotski

 

 

 

 

Pyšné sídlo pohřbené v podzemí

V žádném případě nečekejte, že se budete řadit k prvním českým průzkumníkům okolí Imotského. Na přelomu 19. a 20. století totiž zdejší kraj procestoval výtvarník, spisovatel a etnograf Ludvík Kuba. A právě on pro naše čtenáře zachytil pověst o vzniku propastí.

„ … povídá se, že na jejich místě stálo sídlo krále Gavana (u L. Kuby označován nesprávně Gavran). Za dávných časů, když Ježíš, společně se svatým Petrem, chodili světem, přišli ke králi Gavanovi a poprosili ho o almužnu. Pyšný král je ovšem od sebe odehnal, přičemž nešetřil slovy o smradlavých žebrácích. Sotvaže se oba poutníci vzdálili, celé královo sídlo i přilehlé zázemí se propadlo do země…“

Jiná verze hovoří o andělovi, který se proměnil v chuďase a požádal Gavanovu ženu o kousek chleba pro sebe a ještě jedno dítě. Chléb mu byl s největším opovržením darován, avšak doušek vody nikoliv. Vývoj následujících událostí byl shodný.

Realita není o nic méně dramatická, kromě krasové činnosti vody se na vzniku propastí podílela i zemětřesení.

 

Tip iDNES.cz
Imotski (vinařství Imota) tvoří zastávku na jedné z tras vinařských cest střední Dalmácie, konkrétně Biokovské vinařské cesty.
V širším okolí Imotského se nachází i několik dalších menších propastí jako Galipovac, Knezoviča jezero či Lokvičićko jezero a dále zaplavené krasové polje – Prološko blato.

 


 

Vodopády SlunjčiceO dalším přírodním unikátu Chorvatska - Slunjských vodopádech, které se nacházejí kousek před Plitvickými jezery - jsme psali ZDE.



Neznámé krásy Chorvatska: bohem i turisty zapomenutá Dalmácie

 


4.7.2007 - Češi mají severní Dalmácii spojenou hlavně s riviérou kolem přímořského Šibeniku. K jejich škodě. Jen kousek odsud se totiž rozprostírá bohem a turisty zapomenutá oblast Dalmatského Záhoří. Tady lze stále ještě spatřit autentickou tvář Dalmácie ve své nejsyrovější podobě. Podobě vytvořené drsnou přírodou a nemilosrdným soukolím dějin.

 


 


Drsné krásy Dalmácie

Mnoha vedlejším silnicím stále schází asfaltový povrch, v kamenité rudé půdě se daří maximálně vinné révě. Mezi hustými porosty macchií a nekonečnými liniemi zídek z nasucho kladeného vápence se prodírají stádečka ovcí – jen na plochých dnech širokých krasových dolin se objevují lány polí. Občas se z křovin vynoří osada s usedlostmi z kamenných kvádrů a střechami mnohdy ještě pokrytými deskami štípaného vápence.

Tento kraj uchvátí milovníky přírodních scenérií i historie. Zvláště, když ke zdejšímu dějinnému vývoji přistoupí s neutrálním pohledem: pyšní Římané si zde stavěli útulné vily, tady se formovaly základy středověkého chorvatského státu.

Na určitou dobu se Dalmatské Záhoří ocitlo pod nadvládou panovníků sousední Bosny, později zde soupeřili Benátčané s Turky, dostalo se do zorného úhlu Napoleona i Rakousko-Uherska. Na konci minulého století část pravoslavného obyvatelstva podlehla iluzorní touze po vytvoření "velkého Srbska“. Ti všichni tu zanechali své stopy a rovněž hmatatelné důkazy své, byť někdy jen chvilkové přítomnosti.

 

Chorvatsko
Pohled na masiv pohoří Svilaja nad Vrlikou



Jediný minaret v Dalmácii

První zastávkou při putování "záhořím“ se může stát Drniš – městečko, které stále odolává expanzi turistického průmyslu. Nablýskané luxusní restaurace tu nenajdete, šedivému zdivu starých domů dodaly patinu nevlídné horské větry. Přesto se městečko vryje do paměti už svojí majestátní polohou na skalnatém ostrohu, vysoko nad rozeklaným kaňonem říčky Čikoly.

 

Chorvatsko
Pohled z pevnosti do kaňonu Čikoly


Nejkrásnější výhled do hluboké průrvy se naskytne z hradeb pevnosti Gradina. Kolem ní se choulí neuspořádaná spleť zástavby od dávno opuštěných několikapatrových obydlí až po titěrné domečky. Mezi nimi vyčnívá štíhlé torzo minaretu – jediného v Dalmácii. Památka na doby, kdy byl Drniš důležitým centrem turecké správy.

 

Chorvatsko
Zbytky minaretu v sousedství drnišské pevnosti


Další z původně pěti drnišských mešit byla později rozšířena a zakomponována do stavby katolického kostela sv. Antonína. Přesto v něm lze velmi dobře vystopovat původní objekt islámské svatyně.

 

Chorvatsko
Dobře patrný objekt bývalé mešity zakomponovaný do katolického chrámu

 

Může se hodit


Dalmatské Záhoří (Dalmatinska Zagora)


Geograficko–historické území ve vnitřní Dalmácii, oddělené od pobřeží (a na východě od sousední Bosny a Hercegoviny) horskými masivy. Převážně chudá oblast, tvořená holokrasem.
Hlavními středisky jsou Knin, Sinj, Drniš a Benkovac. Během války v Chorvatsku  dějiště velmi tvrdých bojů mezi chorvatskou armádou a srbskými vzbouřenci.

Jak se tam dostat
1) Popisované území se rozprostírá kolem vnitrozemského silničního tahu Zagreb – Knin – Split, který dříve představoval hlavní spojnici mezi střední a jižní částí Chorvatska a Zagrebem. I dnes představuje ideální východisko. Vzdálenost Vrlika – Split činí 75 km.
2) Druhá možnost je vypravit se sem z pobřeží. Přímořský Šibenik je od Drniše vzdálen pouhých 32 km. Další kilometráž: Drniš – Otavice (10 km), Otavice – Miočić – Vrlika (20 km), Vrlika – Civljane – Cetina (10 km)

Otevírací doba mauzolea Otavice
Út – Ne: 10 – 14 hod
Pondělí – zavřeno, vstupné 10 HRK, studenti a žactvo polovic

Ověřené ubytování
Přibližně 1 km za Vrlikou ve směru na Split lze spatřit poutač s nabídkou ubytování v soukromí – cena se pohybuje v rozmezí 10 – 13 € / osoba a noc

Internet
www.zamirnet.hr
zkušební, nicméně již funkční prezentace Drniše
www.civljane.hr
prezentace obce Civljane – pramen Cetiny, obec Cetina, Sv. Spas 

 

Pozoruhodné Otavice

Jen 10 kilometrů od Drniše narazíte na vísku Otavice. Na drobném pahorku vpravo od ní stojí nezvyklá stavba s kupolí, tvořící výraznou krajinnou dominantu. Jedná se o mauzoleum rodiny Meštrovićů, ze které vzešel světově proslulý chorvatský sochař Ivan Meštrović. S jeho díly, ovlivněnými secesí a inspirovanými antikou i starým Egyptem, se můžeme setkat nejen na mnoha významných místech bývalé Jugoslávie, ale třeba i ve Spojených státech.

I přes monumentální nádech mauzoleum harmonicky zapadá do okolí. Během války v Chorvatsku bylo vypleněno, dnes však opět otevřelo brány návštěvníkům. Bohužel, nemáme štěstí. Přicházíme v pozdní dobu, těžká vrata mauzolea jsou nedobytně uzamčena. Jen okenní výplň ze "zlatého onyxu“ dává tušit ukrytý klenot.

 

Chorvatsko



Liduprázdnou pustinou

Z Otavic se vydáváme směrem do starobylého městečka Vrliky. Marně však hledáme hlavní silnici, v mapě vyznačenou žlutou barvou. Po delším bloudění končíme u závory nějakého lomu. Zničehonic se odkudsi vynořuje pohádková babička s olbřímí sekyrou v tenkých stařeckých ručkách a posílá nás zpět do serpentin, tam se prý dostaneme na cestu z bílého makadamu a po šesti kilometrech pak máme narazit na asfalt. Nehledíme na ni s velkou důvěrou, což u ní vyvolává rozhodnou reakci: "Jezdí tudy všichni cizinci! Bijeli put – bijeli makadam! Nemůžeš zabloudit!"

Nakonec kapitulujeme a dopřáváme si putování po prašné nitce. Cesta nás za pár hodin skutečně zavede na silnici, po které stoupáme podmanivou bezlesou krajinou do sedla Lemeš (844 m), oddělujícího pohoří Svilaju a Kozjak, a poté do staré Vrliky. Od toulek křivolakými uličkami nás odradí prudká bouřka, která promění silnice v široké řečiště.

 

 

Zrození Cetiny pod nejvyšším vrcholem Chorvatska

Z Vrliky se vydáváme směrem na Knin. Silnička prochází širokým údolím, kterému vévodí mohutný hřeben pohoří Dinara. Zatímco vlevo vidíte nejvyšší vrchol Chorvatska - Sinjal (1831 m), zprava můžete spatřit boční vývěry Cetiny, jedné z nejhezčích krasových řek v Chorvatsku.

 

Chorvatsko

Další z pramenů Cetiny, kterým vévodí nejvyšší vrchol Chorvatska – Sinjal

Divoká řeka na svém 105 km dlouhém toku ukrývá plno soutěsek, vápencových kaňonů, kaskád i vodopádů. Unikátní je ale i hlavní zřídlo Cetiny, za kterým se vydáme do stejnojmenné osady. Důležitým orientačním bodem je pravoslavný kostel na jednom vršku. Právě pod jeho svahem se rozprostírá tyrkysové oko hlavního pramene. Životodárná oáza v pustém krasu, obklopená bujnou vegetací.

 

Chorvatsko
Hlavní pramen Cetiny, na jeho dno nelze dohlédnout

Na dno ale nedohlédneme, průzračná říčka prýští z tmavých hlubin vodou zaplněné propasti. Pramen Cetiny se stále drží ve sféře zájmu speleologů – průzkum zatím potvrdil hloubku 102 m! Těší se též praktickému využití, jako zdroj pitné vody.

Pokud byste se chtěli osvěžit v průzračné ledové vodě, doporučuju sejít hlouběji do vsi a na úpatí pod kostelem zabočit doleva. Za okamžik se ocitnete v malebném zákoutí, obklopeném staletými vrbami. Několik ohnišť svědčí o tom, že pikniky tu nejsou vzácností.

 

Chorvatsko
Průzračná říčka svádí ke koupání, voda je ovšem ledová 



Mystický kostel sv. Spase

Osada Cetina v sobě však netají pouze jedinečné zřídlo, ale také unikátní starochorvatskou církevní památku raného středověku - kostel sv. Spase. Jen je třeba pokračovat asfaltkou a poté zabočit doprava.

Právě na malém prostoru areálu kostela lze pozorovat komplikované historické zápletky této oblasti. Počátek chrámu, který pochází z 9. století, je spojen s rezidencí chorvatských panovníků a arcibiskupstvím v nedalekém Kninu. Na přilehlém hřbitovu přitom vidíme mohutné náhrobní kameny příslušníků svébytné bosenské církve z dob středověkého bosenského království, a většina novějších hrobů pak náleží pravoslavným věřícím, kteří oblast osídlili později. 

 

Chorvatsko

Centrální části vévodí temná silueta chrámu, pod jehož klenutými oblouky se drží příjemný stín, vysoká věž vyčnívá nad nízkou vegetací jako toužebně hledaný maják. Zvláště za jasného podvečera, kdy zapadající slunce ozáří vyprahlé stráně Dinary a okolím se nese pouze píseň cvrčků, dýchá celý komplex nezvykle tajemnou atmosférou.



Kde žije nejvíc čápů v Evropě aneb skrytá NEJ Chorvatska


16.7.2007 - Lonjsko polje je donedávna zapomenutým koutem Chorvatska, který se v posledních letech dostává do centra pozornosti milovníků přírody i nefalšované romantiky venkova. A to hlavně díky bohaté koncentraci jedinečných krás a zajímavostí evropského významu.

 
Chorvatsko, jak ho neznáte

Pro turisty z Česka má přírodní park Lonjsko polje jistou nevýhodu: leží stranou nejčastěji užívaných komunikací k Jadranu. I když – ve skutečnosti leží stranou veškerých hlavních komunikací. Laickému návštěvníkovi vyvrátí obecně zažité představy Chorvatska a současně mu předvede další poutavou ukázku různorodosti této země.

Lonjsko polje totiž nespalují paprsky horkého jižního slunce, jedná se o přívětivé zátiší mírné středoevropské krajiny. Ačkoli jako dominantní živel zde též jednoznačně vítězí voda, nejedná se o tu slanou – mořskou: jedinečnou podobu regionu zformoval především mohutný tok řeky Sávy. Své jméno pravděpodobně obdržel od další říčky, která jím protéká – Lonje.

 

Chorvatsko, Lonjsko Polje
Typické zátiší Lonjského polje




Tajuplná rovina

Na první pohled nenápadná rovina vás do svých půvabných osidel polapí s neuvěřitelnou silou. Z širokého meandrujícího koryta Sávy vyčnívají bělostné štěrkové nánosy, na klidné hladině slepých ramen se táhnou nedozírné porosty stulíků a leknínů, okolo temných tůní září žluté kosatce. Podmáčené louky se střídají s neprostupnými lužními lesy, nad rákosinami krouží hejna ptactva, jehož hlasitý koncert se nese krajem. Zkrátka – z každého zákoutí tu sálá energie života.

Exotiku místa ještě zvýší okamžik, kdy se místní hlavní komunikační tepna změní z asfaltky na prašnou lesní cestu a vnoří se do přítmí staletých listnáčů.

 

Kolem skvostů lidové architektury

Do tohoto obrazu harmonicky zapadají i zdejší pohádkové vesnice. Nejdostupnějším materiálem tu odedávna bylo dřevo, takže vás kolem cesty budou provázet doslova pohádkové roubenky. Od skromných – nízkých, až po honosné – několikapatrové.

 

Chorvatsko, Lonjsko Polje

 

Po jejich zdech se pne vinná réva, často dokonce tak hustě, že celá chaloupka budí dojem zakletého zámku. Na lavičkách před nimi besedují starousedlíci, občas se návsí mihne koňský povoz či hlučné stádo skotu. Když pozoruji dění kolem, nemohu se ubránit pocitu, že jsem se ocitnul uprostřed živého skanzenu.

Těžko určit, kde se tyčí ty nejkrásnější. Zda v Kratečku, Čigoči nebo Lonji. Záleží na místě, kterým jste do Lonjského polje vstoupili, a kde vás poprvé uchvátily. My jsme putovali od Jasenovce, tudíž osudovou lokalitou se stala obec Krapje. Bohužel, s úbytkem obyvatel řada těchto staveb zvolna chátrá – chorvatští "chalupáři“ je dosud neobjevili.

 

Chorvatsko, Lonjsko Polje




Čigoč – ráj čápů bílých

Vrcholný zážitek z putování Lonjským poljem se dostaví v obci Čigoč. Právě tady se stanete svědky výjimečné symbiózy přírody a člověka. Takřka každá roubenka, stodola i chlév nesou na svém krovu čapí hnízdo. Některá i dvě. A valná většina z nich hostí čapí rodinku. Celkový počet obydlených hnízd překračuje padesátku.

Právě z těchto důvodů, když byla r. 1994 poprvé vyhlašována "Evropská ves čápů“, získala tento titul zrovna Čigoč.

 

 Chorvatsko, Lonjsko Polje


Co chvíli modré nebe nad vsí prořízne silueta kroužícího čápa, který se potom v odvážných klopených spirálách snese ke svým potomkům. A sotvaže se z jednoho hnízda ozve výrazné klapání zobáků, okamžitě se přidají nejbližší sousedé, takže pak se pro nás nezvyklý zvuk lavinovitě šíří celou obcí. Současně se mi do mysli vkrádá otázka – co je příčinou, že k tomuto jevu došlo zrovna zde. Odpověď na ni jsem nenašel.

Vzhledem k velikosti vísky mohu spolehlivě prohlásit, že počet čápů převyšuje nejen počet místních děti, ale pravděpodobně rovněž počet obyvatel. Přítomnost čápa bílého není v Čigoči ojedinělou záležitostí, nepřehlédnutelná charakteristická hnízda zdobí střechy i ve většině ostatních sídel regionu. Avšak nikde jinde se nevyskytují v takové obdivuhodné koncentraci.

 

Chorvatsko, Lonjsko Polje

 

Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one