Chorvatsko 2000 - 2017, výlet "Raškovické party" do Baško Polje, Split, Makarská, Brač, Biokovo, Veprič. Výlet třídy 1.B - 2004. Budapešť, Kroměříž, Krakov, Osvětim, Brezinka, Hochkar, Wachau, petanque, Salzburg, Salzkammergut, Orlí hnízdo, Berchtesgaden, Obersalzberg, Hallstatt, Vodácké kurzy 2010-2011, Raškovice 2010-2013.
Další foty jsou na http://jhrdy1.webgarden.cz/hochkar-2010-leden, březen, 2011 - 2017, to jsou stránky, kde mám fotky z Rakouska - Wachau, Hochkar, stužkovací večírky, oslavy, Salzburg, Hallstatt, Berchtesgaden, Orlí Hnízdo, lyžák, Mnichov, Hochkar - březen a dále Německo - Mnichov, Rakousko - Krimmelské vodopády 2011 i 2014, nové fotky ze školy, poslední Raškovice - léto, podzim 2011 apod. Připojil jsem odkazy na stránky těchto destinací, nejnověji stránky Hochkaru v češtině... Na YouTube (hrdas66) potom další videa z těchto akcí. Je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem ceny mýtného, ceny pohoných hmot, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější, přidal jsem i odkazy na stránky chorvatských medií. Nejnověji jsem přidal fotky z Hochkaru 2012 až 2017 a výlet Cote d´Azur a Provence (Monaco, Avignon, Chateauneuf du Pape, Nice, Cannes, Saint Tropez, Orange, Grasse, Apt, Bonnieux, Gordes, Roussillon (Vaucluse) - okrové doly, Menton, Verona) - 2012 a 2014 apod., včetně informací o těchto místech.
V levém sloupci dále najdete "Aktuality Chorvatsko 2012 - 2017", nejčerstvější informace k cestování do Chorvatska a v Chorvatsku, veškeré ceny mýtného, potravin, vstupné, spoustu zajímavostí, nových, aktuálních informací apod. V pravém sloupci např. "Baška Voda - aktuální počasí", "HAK - aktuální záběry z cest, přechodů apod - Chorvatsko", "Aktuální ceny paliva v Chorvatsku" nebo "Ceny mýtného - Chorvatsko" a spoustu dalších informací. Stačí kliknout.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...Mé další stránky na téma Chorvatsko (zadej - Jiří Hrdý): Pinterest, YouTube, Facebook, Twitter, Flipboard, issuu.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod... klikni níže
a mé profily: Pinterest, YouTube , Facebook
, Twitter, Flipboard, issuu
Baška Voda.jpg
Villa Borovina(1).jpg
Jiří Hrdý.jpg
http___jhrdy1.webgarden.cz_rubriky_hochkar-2014-brezen(1).jpg

Chorvatština



Chorvatské základní fráze


Pozdravy

Ahoj Bok
Dobré ráno Dobro jutro
Dobrý den (odpoledne) Dobar dan
Dobrý večer Dobro večer
Dobrou noc Laku noć
Nashledanou Doviđenja

Rodina

otec otac
matka majka
dědeček djed
babička baba
syn sin
dcera kćer
vnuk unuk
vnučka unuka
bratr brat
setra setra
manžel suprug
manželka supruga
snoubenec zaručnik
snoubenka zaručnica
strýc stric
teta tetka
tchán punac
tchyně punica

Stravování v restauraci

Předkrmy Predjela
Hlavní chody Glavna jela
Vepřové Svinjetina
Hovězí Govedina
Jehněčí Janjetina
Kuřecí Živina
Ryba Ribe
Vařený Kuhano
Pečený Pečeno
Smažený Prženo
Grilovaný Sa roštilja
Pivo, prosím. Pivo, molim.
Jídelní lístek, prosím. Jelovnik molim.
Mohu zaplatit účet, prosím? Donesite mi molim račun.

Nakupování

Prodavač / Prodavačka Prodavac / Prodavačica
Obchod Trgovina
Obchodní dům Robna kuća
Pečivo Pecivo
Ovoce a zelenina Voće i povrće
Drogerie Drogerija
Rohlík Pecivo
Chléb Kruh
Maso Meso
Pokladna Blagajna
Kolik to stojí? Koliko to košta?
Mohu platit kreditní kartou? Mogu li platiti kreditnom karticom?

Seznamování

Můžete mi pomoct? Možete mi, molim vas, pomoči?
Mluvíte anglicky? Govoriš li engleski?
Jmenuji se… Zovem sa…
Jak se jmenuješ? Kako se zoveš?
Kolik ti je let? Koliko imaš godina?
Odkud jsi? Od kuda si?
Jak se máš? Kako si?
Zavolej mi. Nazovi me.
Uvidíme se. Vidimo se
Kolik je hodin? Koliko je sati?
Kde je to? Gdje je to?

Doprava

Auto Automobil/auto
Letadlo Zrakoplov
Loď brod
Motocykl Motocikl
Kolo Kotač
Mítné Cestarina
Cesta Cesta
Ulice Ulica
Provoz Promet
Rychlost Brzina
Dálnice Autocesta
Nádraží Kolodvor
Letiště Zračna luka
Přístav Luka
Autobusové nádráží Autobusni kolodvor
Jízdenka Autobusna karta
Místenka mjestna karta
Příjezdy Dolazak
Odjezdy Odlazak
Sleva Popust
Úschovna zavazadel garderoba

U moře

Moře More
Voda Voda
Člun Brod
Loď Čamac
Vítr Vjetar
Paluba Paluba
Vlna Val
Bouře Oluja

V hotelu

Moře More
Voda Voda
Člun Brod
Loď Čamac
Vítr Vjetar
Paluba Paluba
Vlna Val
Bouře Oluja



Chorvatský pravopis



Chorvatský pravopis je velmi fonematický, což znamená, že pro každý charakteristický zvuk je definován právě jeden znak (písmeno). Naproti tomu v angličtině existuje pro jedno písmeno latinské abecedy několik různých zvuků.

Psaní velkých písmen

Osobní jména a přezdívky

  • všechny osobní jména a příjmení (např.: Ivan Krstitelj Tkalčić, Stjepan Radić)
  • zdrobněliny (např.: Tomo, Katica, Pero)
  • přezdívky (např.: Koko, Žućko, Beli)
  • Pokud se jedná o všeobecně známé slovo (např.: Pepsi, Škoda, Philips)

Tituly

Tituly se píší malými písmeny např.: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić
Šlechtické tituly jako sir, lord, lady, don se píší taktéž malými písmeny.

Zvířata

Stejně jako lidi označované osobními jmény se píší i zvířata velkým písmenem např.: Rex, Bilboard, Žerik. Názvy plemen a ras se píší malými písmeny např.: čivava, dalmatinac, sijamska mačka.

Geografické názvy

velkým písmem se píší:
  • kontinenty (např.: Europa, Australija, Sjeverna Amerika)
  • všechna slova ve jméně státu (např.: Bosna i Hercegovina, Papua Nova Gvineja, Narodna Republika Kina)
  • jednoslovné označení oblasti uvnitř státu(např.: Baranja, Štajerska, Flandrija), pokud má oblast víceslovné označení, tak pouze první slovo (např.: Bliski istok, Gorski kotar, Srednji zapad)
  • názvy moří, ostrovů, pohoří, hor, lesů, řek, planet, souhvězdí a tak dále (např.: Tihi ocean, Jadransko more, Dugi otok, Samoborsko gorje, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza)
  • všechna slova v názvech měst či ulic (např.: Duga Resa, Novi Vinodolski)

Svátky

Všechny svátky se píší dle zásady: první slovo velké, každé další malé (např.: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti)

Státní instituce a nevládní organizace

Názvy státních institucí, úřadů a nevládních organizací se píší vždy prvním velkým písmenem (např.: Savez samostalnih sindikata Hrvatske, Turistička zajednica grada Splita, Filozofski fakultet u Zagrebu, Hrvatski sabor).

Slova přejatá z cizích jazyků

Pro slova přejatá neexistuje v Chorvatské gramatice jasné pravidlo, nejčastěji se tedy píší tak jak v původním jazyce. Výjimkou jsou potom slova, která se díky svému dlouhému používání dostala do Chorvatského slovníku (např.: Beč, Pariz, Rim, Firenca).

Přídavná jména

Přídavná jména (adjektivum) jsou slova označující vlastnosti nebo vztahy podstatného jména které rozvíjí. Slova končící koncovkou -ev, -v, -in, -ljev píšeme vždy velkým písmenem (např.: Markov, Marićev, Anin, Jakobljev). Slova končící na všechny ostatní koncovky -ski, -ški, -ćki, -čki se píší vždy písmenem malým.

Interpunkce a interpunkční znaménka

ukončení věty a psaní tečky

Tečka je standardním ukončením věty jednoduché či souvětí v oznamovací podobě. Pokud jde o větu tázací či rozkazovací potom otazníkem resp. vykřičníkem. Pokud je věta ukončena třemi tečkami či jde o nezavršený konec, tečka se již neuvádí. Za tituly se tečky uvádí v případě, že je několik titulů za sebou či v případě že je volně v textu. Stejně tak se používá pro zkratky jako: dr., itd., a sl.. Tečka také následuje za řadovými číslovkami ať už arabskými či římskými a to bez ohledu na jiné interpunkční znaménko (čárka, pomlčka, závorka ...).

psaní čárky

Zjednodušeně se dá říci, že čárka se v psané větě nachází na místě kde v řeči následuje pauza.

Středník

Znaménko středník se používá ve větách s položkami ve výčtu netvořící větný charakter.

Roky, desetiletí, století, tisíciletí

Za rokem by měl být psán oddělovač v podobě tečky. Desetiletí se píší s pomlčkou za rokem a příponou -e (např.: 1960-e).


Chorvatská gramatika



Chorvatština je jazyk ze slovanské podskupiny indoevropské jazykové rodiny. Chorvatština je mateřským jazykem více než pět a půl milionu lidí. Je oficiálním jazykem Chorvatské republiky a jedním z úředních jazyků v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře.

Chorvatský jazyk se skládá ze tří základních nářečí: Kajkavské, Čakavské a Štokavské. Kajkavské nářečí dostalo svůj název od slova "kaj" někdy "kej" (česky "co"), používající jej jako koncovku všech slov. Vyskytuje se hlavně v centrální a severozápadní části chorvatska tj. v okolí Záhřebu, Mezimuří, Podravině, Prigorje, Žumberaku, Chorvatském záhoří, na Turopolji, Pokuplju, Gorném Kotaru a v západní Moslavině. Z historického hlediska jde o nejdůležitější Chorvatské nářečí, jedná se o historický jazyk literatury. V současné době mluví Kajkavsky zhruba 31% obyvatel a neustále dochází k jeho poklesu. Díky heterogennosti prostředí ve kterém se vyskytuje, nedochází k tak velkému úbytku jako je tomu u zbývajících dvou. Štokavské nářečí má slova zakončená koncovkami što a šta. Nejvíce používaným nářečím je Čakavský dialekt vyznačující se používáním zájmen "Ča", "Ća" nebo "Ca".

Výslovnost

Chorvatský pravopis je velmi fonematický, což znamená, že pro každý charakteristický zvuk je definován právě jeden znak (písmeno). Naproti tomu v angličtině existuje pro jedno písmeno latinské abecedy několik různých zvuků. Ve dvou slabičných slovech je přízvuk zpravidla na první slabice, u slov se třemi a více slabikami bývá přízvuk na kterékoliv slabice vyjma poslední.

Hlásky

Hláska je soubor fónů (konkrétních zvuků) představující nejmenší zjistitelný segment v mluvené řeči. Chorvatské hlásky jsou podobné hláskám českým stejně jako anglickým. Dělí se do dvou skupin a to na samohlásky a souhlásky.

Samohlásky

Samohlásky jsou fonetické tóny, které jsou vytvářeny bez překážky v mluvícím traktu tak, že proud vzduchu může volně procházet z úst do plic a naopak. Při formování jejich tónu pomáhá poloha jazyka a zaokrouhlenost či napjatost rtů. Chorvatština zná pět samohlásek (a, e, i, o, u) a dvě dvojhlásky (ie a ije). Tyto se dále dělí na přízvučné a nepřízvučné. Přízvučné samohlásky inklinují k jasnějšímu a zřetelnějšímu vyslovování než je tomu u jejich nepřízvučných protějšků.

Souhlásky

Souhlásky jsou hlásky, vznikající (na rozdíl od samohlásek) průchodem vzduchu skrz částečně či úplně uzavřený prostor. Chorvatština rozlišuje tyto souhlásky: b, c, č, ć, d, dž, đ, f, g, h, j, k, l, lj, m, n, nj, p, r, s, š, t, v, z, ž. Dle druhu vzniku zvuku se dále se dělí na znělé a neznělé.

znělé b, d, g, z, ž, đ, dž
neznělé p, t, k, s, š, ć, č, c, f, h

Chorvatská abeceda

Chorvatská abeceda je sada 30 písmen latinské abecedy, z toho je 27 jedno-znakových a 3 spřežky. Obsahuje celkem 5 samohlásek, 25 souhlásek a dále je rozšířená o znaky: č, ć, đ, š, ž, dž. Až na několik málo výjimek se stejně čte i píše. Chorvatština nezná písmenko "h", místo něj čte "ch" a samotný znak "h" neexistuje. Podobně neexistuje tvrdé "y", naopak všechny znaky "i" se vyslovují napůl měkce a napůl tvrdě. Používání spřežek je omezeno na slova psaná s prvním velkým písmenem a nebo psaná celá velky.

A a B b C c Č č Ć ć D d Dž dž Đ đ E e F f G g H h I i J j K k L l
Lj lj M m N n Nj nj O o P p R r S s Š š T t U u V v Z z Ž ž (ie) (ŕ)

Chorvatská abeceda (tzv. chorvatská cyrilice) vznikla úpravou latinky za přispění reformátorů Gaia Lewise a Louise Gaia. Po vzoru České latinky Gaius zařadil do Chorvatské abecedy písmena C, S, Z, Č, Š, Ž. Později začali být vytlačovány a nakonec i úplně nahrazeny další znaky (např.: Ň a slovenské měkké Ľ nahradili spřežky NJ a LJ) Znak Ť byl z počátku nahrazován znakem TJ, později se namísto něj prosadilo písmeno Ć. Čeština nebyla jediným jazykem, jenž měl vliv na vývoj Chorvatské abecedy, po vzoru polské znakové sady bylo nahrazeno písmeno Ǧ za DŽ. Místo původního znaku Ď, byla používána spřežka DJ nebo GJ, v roce 1892 nahrazeno písmenem F.

Výslovnost

ć měkké vyšší "č" (výslovnost mezi "č" a "ť")
č tvrdé nižší "č" (tvrdší než české "č")
đ měkčí "dž"
tvrdé "dž"
h čte se "ch" (chorvatština nezná "h")
i měkčí "i" (chorvatština nezná "y")
nj čte se "ň"
lj čte se "i"

Přízvuk

Přízvuk neboli akcent je důraz na určitou slabiku slova. Chorvatština rozlišuje čtyři základní druhy akcentů:

  • krátké stoupání ´
  • dlouhé stoupání `
  • krátké klesání ‶
  • dlouhé klesání ⌒

Klesavý tón se obecně vyskytuje v jednoslabičných slovech nebo na první slabice slova. Výjimku tvoří slova pronesená ve stavu rozrušení (ahȁ, ohȏ).
Stoupavý tón se obecně vyskytuje ve víceslabičných slovech na druhé a další slabice slova.

Podstatná jména

Podstatná jména jsou slova označující názvy osob, zvířat, věcí, jejich vlastností a dějů s nimi spojených. Podle významu se dělí na: konkrétní a abstraktní. Konkrétní se dále dělí na: obecná (např.: stát, dům, kolo) a vlastní (např.: Josef, Brno, Škoda). Chorvatský jazyk rozlišuje tři základní gramatické vlastnosti podstatného jména: číslo, pád a rod.

Rod podstatného jména

Chorvatská podstatná jména jsou rozdělena do tří rodů: mužský, ženský a střední. Až na několik málo výjimek, se dá rod snadno určit podle koncovky podstatného jméno.

Rod Koncovka Příklad
mužský: -k, -l, -r, -d (a všechny ostatní) čovjek, zub, zvučnik, grad, prag
ženský: -a žena, voda, kost, noć, kuća
střední: -e, -o sunce, more, jezero, selo, drvo

Skloňování podstatných jmen

Chorvatština stejně jako většina slovanských jazyků má bohatý systém skloňování podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek. Slovosled věty je tvořen pomocí typu SVO (podmět - přísudek - předmět), avšak není tolik důležitý jako například v angličtině nebo čínštině. Odchylky od standardního řazení slov SVO jsou přípustná a mohou být použity dle potřeby důrazu či celkového vyznění věty.

Jednotné číslo

mužský ženský střední
1. pád čovjek žena more
2. pád čovjeka žene mora
3. pád čovjeku ženi moru
4. pád čovjeka ženu more
5. pád čovjeke ženo more
6. pád o čovjeku o ženi o moru
7. pád s čovjekom s ženom s morem
Množné číslo

mužský ženský střední
1. pád čovjeki žene mora
2. pád čovjeka žena mora
3. pád čovjekima ženama morima
4. pád čovjeke žene mora
5. pád čovjeki žene mora
6. pád o čovjekima o ženama o morima
7. pád s čovjekima s ženama s morima

Číslovky

základní

0 Nula
1 Jedan
2 Dva
3 Tri
4 Četiri
5 Pet
6 Šest
7 Sedam
8 Osam
9 Devet
10 Deset
11 Jedanaest
12 Dvanaest
13 Trinaest
14 Četrnaest
15 Petnaest
16 Šesnaest
17 Sedamnaest
18 Osamnaest
19 Devetnaest
20 Dvadeset
30 Trideset
40 Četrdeset
50 Pedeset
60 Šezdeset
70 Sedamdeset
80 Osamdeset
90 Devedeset
100 Sto
1,000 Tisuću
1,000,000 Milijun
1,000,000,000 Milijarda

řadové

1 Prvi
2 Drugi
3 Treći
4 Četvrti
5 Peti
6 Šesti
7 Sedmi
8 Osmi
9 Deveti
10 Deseti
20 Dvadeseti
30 Trideseti
31 Trideset Prvi
34 Trideset četvrti
100 Stoties
101 Sto prvi
1000 Tisućiti

desetiná čísla a zlomky

1 / 2 (jedna) polovina
1 / 3 (jedna) trećina
1 / 4 (jedna) četvrtina
1 / 5 (jedna) petina
3 / 7 tri sedmine
0,72 nula zarez sedamdeset dva (nula cijelih sedamdeset dva)
0,123 nula zarez sto dvadeset tri (nula cijelih sto dvadeset tri)

Ostatní číselné výrazy

jednou jednom, jedanput
dvakrát dvaput
třikrát tri puta
jednotlivý jednostruko
dvojitý dvostruko
trojitý trostruko
více više
méně manje

Měsíce

Leden Siječanj
Únor Veljača
Březen Ožujak
Duben Travanj
Květen Svibanj
Červen Lipanj
Červenec Srpanj
Srpen Kolovoz
Září Rujan
Říjen Listopad
Listopad Studeni
Prosinec Prosinac

Dny

Pondělí Ponedjeljak
Úterý Utorak
Středa Srijeda
Čtvrtek Četvrtak
Pátek Petak
Sobota Subota
Neděle Nedjelja

Roční období

Jaro Proljeće
Léto Ljeto
Podzim Jesen
Zima Zima

Barvy

Bílá Bijela
Stříbrná Srebrna
Zlatá Zlatna
Žlutá Žuta
Oranžová Narančasta
Růžová Ružičasta
Červená Crvena
Fialová Ljubičasta
Modrá Plava
Tyrkysová Tirkizna
Zelená Zelena
Hnědá Smeđa
Šedá Siva
Černá Crna

Světové strany

Sever Sjever
Jih Jug
Východ Istok
Západ Zapad
Nahoru (nahoře) Gore
Dolů (dole) Dolje
Vlevo (nalevo) Lijevo
Vpravo (napravo) Desno

Předložky

Na Na
Podle Uz
Dole, pod Ispod / pod
Nad Iznad/nad
V U
Před Ispred
Za Iza

Čas

Rok Godina
Měsíc Mjesec
Týden Tjedan
Den Dan
Předvčerejšek Prekjučer
Včera Jučer
Dnes Danas
Zítra Sutra
Pozítří Prekosutra

Denní doba

Ráno Jutro
Poledne Podne
Odpoledne popodne
Večer Večer
Noc Noć
Půlnoc Ponoć
Pro mě je to nejlepší ubytování v Bašce Vodě, velmi milí lidé, čisto, vstřícnost a ... skvělé víno!!
214.JPG
P1040124a.jpg
P1000247a.jpg
Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda

Baška Voda, Baško Polje.jpg
ostrov Brač(1).jpg
U Ivana.jpg
Povlja (Brač).jpg
Omluvte prosím nedokonalost těchto stránek, tvořil jsem je v lednu 2008 a šlo původně jen o informace k Baško Polje a k našim výletům a to vše jen a jen pro náš úzký okruh přátel. Ale myslím si, že informace, které jsem začal uvádět, jsou praktické, nové, aktuální, prostě na stránkách cestovek či v jejich katalozích některé z nich prostě chybí. Na YouTube jsem umístil videa z těchto akcí, je tam i ilustrační video k cestě od pláže u kempu Baško Polje až ke stanům. Pro představu, jak to tam vypadá, jak je to daleko, jak vypadají toalety, obchod, pekárna v kempu apod. Doplnil jsem tu aktuální ceny mýtného, ceny pohoných hmot, trajekty, on-line kamery, předpověď počasí - vše nejaktuálnější (srpen 2013). Odkazy na stránky chorvatských medií, velkých řetězců ... Neustále se pokouším tedy dopňovat, aktualizovat text. Fotogalerie je již hotová. Tak prosím o trpělivost. Děkuji.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one